Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 2021

Mzdový růst v ekonomice byl v důsledku dopadů pandemie nadále rozkolísaný. Průměrná mzda očištěná o sezónní vlivy se mezičtvrtletně zvýšila o mírných 0,6 %. Odhlédneme-li od 2. čtvrtletí 2020, kdy byla dynamika mezd negativně ovlivněna prudkým poklesem odpracovaných hodin, je letošní tempo nejslabší od počátku roku 2015. Projevilo se citelné zvolnění růstu ve veřejných službách, neboť odměny pracovníkům ve zdravotnictví již nebyly vyplaceny zdaleka v tak vysoké výši jako na konci loňského roku. Vliv mělo i výrazně skromnější navýšení platových tabulek ve většině oblastí rozpočtové sféry (vyjma vzdělávání).

Proti vyššímu meziročnímu růstu výdělků působil výpadek mzdy zaměstnanců pobírajících ošetřovné či náhradu mzdy během karantény. Určitý výpadek mezd pocítili i ti, kteří nepracovali z titulu překážek v práci v souvislosti s pandemií, neboť někteří z nich čerpali jen částečné náhrady mzdy. V některých především menších odvětvích se patrně uplatnil vliv propouštění méně kvalifikovaných pracovníků, což růst průměrných výdělků naopak podpořilo. V činnostech v oblasti nemovitostí tak v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly průměrné mzdy o 12,2 %. Ve zdravotní a sociální péči se mzdy zvýšily o 11,3 %, zčásti vlivem vyšších průměrných odpracovaných hodin. K nadprůměrnému růstu mezd při souběžném mírném navyšování zaměstnanosti došlo i ve vzdělávání (4,1 %) a také v informačních a komunikačních činnostech (4,0 %), které patřily k nejvíce vytíženým odvětvím během pandemie.

Ve většině ostatních tržních odvětví rostly průměrné mzdy jen střídmě. Podniky se na počátku roku potýkaly s nejistotami v oblasti délky trvání protipandemických restrikcí i menší stabilitou oživení poptávky. To bylo doprovázeno i utlumenou soukromou spotřebou a zčásti i investiční aktivitou.

Ve zpracovatelském průmyslu průměrná mzda vzrostla meziročně jen o 2,0 %. Objem vyplacených mezd se zde dokonce snížil, neboť zaměstnanců o 2,5 % ubylo. Z větších oborů se nejméně dařilo strojírenství a elektrotechnice. Střídmě rostly průměrné výdělky i výrobě motorových vozidel (2,5 %). Jejich měsíční výše činila 38,3 tis. Kč a jako v jednom z mála průmyslových oborů převyšovala průměr celé ekonomiky. Za ním naopak o šestinu zaostávaly průměrné mzdy ve stavebnictví, které meziročně vzrostly o 1,0 %. K vyššímu růstu nepomohlo ani to, že se stavební firmy stále významně potýkají s nedostatkem pracovníků. Utlumený mzdový růst zaznamenal i obchod (2,2 %) a odvětví dopravy a skladování (0,9 %), v němž navíc přetrvával i citelný pokles zaměstnanosti. Na obě odvětví významně dopadala vládní opatření omezující nákupní možnosti i celkovou mobilitu obyvatel, která byla letos v březnu ještě zpřísněna.

Protipandemická opatření postihla vlivem plošné uzávěry provozoven zvlášť citelně odvětví ubytování, stravování a pohostinství a též kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Šlo o jediná z hlavních odvětví, kde průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2021 meziročně klesla. Tíživou situaci v ubytování, stravování a pohostinství podtrhuje i hluboký pokles počtu zaměstnanců (-12,6 %), což vedlo k redukci objemu vyplacených mezd o celých 15 %. To se odrazilo i v nepříznivém vývoji zaměstnanosti a nízké dynamice průměrných mezd v některých regionech specializovaných na cestovní ruch.

Medián mezd v 1. čtvrtletí dosáhl u mužů 32,2 tis. Kč, u žen 27,2 tis. Kč. Meziročně nadále posilovaly více výdělky žen (2,6 %) než mužů (2,3 %). Rozdíl však nebyl tak výrazný jako po celý loňský rok. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly letos hrubou mzdu mezi 15,4 tis. a 56,4. tis. Kč. Výdělky vysokopříjmových zaměstnanců rostly, podobně jako na konci loňského roku, relativně svižněji než nízkopříjmových. Mzdová diferenciace se tak mírně prohlubovala.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost