Propad české ekonomiky se postupně zmírňuje

Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí 2021 za­ostával za úrovní loňského 1. kvartálu o 2,4 %. Oproti předchozím čtvrtletím se tak znatelně zmírnil mezi­roční propad, ale ve srovnání s posledním čtvrtletím 2020 došlo ke zhoršení. HDP mezičtvrtletně poklesl o 0,3 %, zatímco předtím dvakrát za sebou rostl. Sní­žení HDP nejvíce ovlivnila spotřeba domácností, která pod vlivem omezení maloobchodu i služeb nadále za­ostávala za loňskou úrovní. Meziročně nižší byly rov­něž investice a po mohutném závěru minulého roku oslabil i příznivý vliv bilance zahraničního obchodu.

Také v Evropské unii hrubý domácí produkt me­ziročně i mezičtvrtletně klesal. Vývoj průměrných hodnot za celou EU byl podobný jako v Česku. Me­ziroční propad se v 1. čtvrtletí 2021 zmírnil na 1,2 %, zatímco ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020 klesl prů­měrný HDP o 0,1 %. Nejvyššího meziročního pří­růstku v 1. čtvrtletí dosáhly Irsko (12,8 %), Estonsko (5,0 %) a Lucembursko (4,9 %), nejsilnější pokles na­opak zaznamenaly ekonomiky Portugalska (–5,4 %),Rakouska (–4,5 %) a Španělska (–4,3 %).

Vývoj HDP (%, stálé ceny, očištěno o sezonní a kalendářní vlivy)

Spotřeba i investice byly nižší

Výdaje na konečnou spotřebu v 1. čtvrtletí 2021 se v České republice meziročně propadly o 3,1 %, mezi­čtvrtletní pokles činil 0,2 %. Meziročně zaostávala především spotřeba domácností (–6,4 %), kterou nadále tlumilo omezení obchodu a služeb. Ve srov­nání se 4. čtvrtletím 2020 spotřeba domácností klesla o 0,3 %. Struktura spotřeby odpovídala pokračujícím omezením. Meziročně o 1,1 % stoupla spotřeba před­mětů krátkodobé spotřeby, v případě předmětů dlou­hodobé spotřeby se však snížila o 4,1 % a u předmětů střednědobé spotřeby propadla dokonce o 26,5 %. Me­ziroční pokles spotřeby služeb dosáhl 14,1 %. Vládní spotřeba meziročně vzrostla o 3,8 %, mezičtvrtletně ale klesla o 0,3 %, což lze přičíst srovnání se závěrem roku 2020, kdy vládní výdaje prudce narostly.

Nadále nižší byla také investiční aktivita. Celkové výdaje na tvorbu hrubého kapitálu sice meziročně vzrostly o 1,1 %, šlo ale zejména o efekt zvýšených zá­sob. Tvorba hrubého fixního kapitálu totiž meziročně klesla o 3,8 %. Mezičtvrtletně se výdaje na tvorbu hru­bého fixního kapitálu zvýšily o 0,8%. Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu ukázalo na trvající meziroční pokles u většiny investičních kategorií. Nejvíce se propadly investice do dopravních pro­středků a zařízení (–14,2 %) a dále do ICT a ostat­ních strojů a zařízení (–5,3 %). To nepřímo ukazuje na trvající investiční zdrženlivost nefinančních pod­niků. Mírně klesaly také investice do obydlí (–1,1 %),kterým dominují domácnosti. Snižovaly se rovněž investice do ostatních budov a staveb (–4,0 %). Me­ziroční růst vykázaly výdaje na produkty duševního vlastnictví (0,2 %).

Konec roku 2020 přinesl velké vzedmutí exportu zboží ve snaze zčásti kompenzovat jarní ztráty. V 1. čtvrtletí 2021 se ale silná dynamika neudržela. Celkově vývoz reálně meziročně vzrostl o 4,1 %, ex­port zboží dokonce o 5,4 %. Vývoz služeb se nadále propadal (–14,5 %). Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020 ale export klesl o 1,6 %. Dynamika vývozu tentokrát zaostávala za dovozem, který rostl o 5,4 % mezi­ročně a o 3,4 % mezičtvrtletně. Výsledná bilance zahraničního obchodu stále dosahovala přebytku 102,2 mld. Kč, což je meziročně o 17,4 mld. Kč více. Ve srovnání s rekordním 4. kvartálem 2020, kdy byl zaznamenán nejvyšší přebytek 145,0 mld. Kč, se ale bilance zhoršila.

Vývoj odvětví byl různorodý

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla v letošním prv­ním čtvrtletí meziročně nižší o 2,3 %. Stejně jako u HDP ovlivnilo zmírnění meziročního poklesu srovnání s 1. loňským kvartálem, který už byl za­sažen pandemií. Trvající opatření zasahovala pře­devším do chodu odvětví obchodu a služeb. To se projevilo na meziročním poklesu HPH o 12,3 % významné skupiny odvětví obchod, doprava, uby­tování a pohostinství, která na meziročním propadu HPH měla největší podíl. Skoro o 15 % propadla HPH v tzv. ostatních činnostech služeb, kam patří zejména kulturní, zábavní a rekreační činnosti a také např. kadeřnictví a další služby pro domácnosti. Téměř o desetinu klesl výkon i v profesních, vědec­kých, technických a administrativních činnostech. To souviselo se slabší poptávkou firem po speciali­zovaných službách (poradenství, projekční práce, pronájmy, reklama, úklid, ostraha aj.) jak vlivem zhoršení hospodářské situace podniků, tak patrně i kvůli častějšímu využívání práce z domova. Výrazný pokles přetrvával i ve stavebnictví (–6,2 %). Příznivě se naopak vyvíjel zpracovatelský průmysl, kde HPH poprvé od konce roku 2019 meziročně vzrostla, a sice o 1,1 %. Výrazný byl přírůstek v zemědělství (4,9 %), meziročně vyšší byla HPH také v peněžnictví a po­jišťovnictví (7,6 %), v odvětvích s převahou vládního sektoru (2,0 %) a v informačních a komunikačních činnostech (3,7 %).

Mezičtvrtletně HPH v celé ekonomice klesla jen o 0,2 %. Stálo za tím zejména pokračující oživení ve zpracovatelském průmyslu a také posílení v ob­lasti peněžnictví a pojišťovnictví. To bylo společně s informačními a komunikačními činnostmi jedi­ným hlavním odvětvím, v němž dosáhl v 1. čtvrtletí 2021 objem vytvořené přidané hodnoty svého his­torického maxima. Hluboký mezičtvrtletní pokles naopak pokračoval zejména v ostatních činnostech služeb (–2,9 %), v odvětví obchod, doprava, ubyto­vání a pohostinství HPH ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020 klesla o 0,7 %.

Růst spotřebitelských cen zpomalil

Meziroční růst spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2021 opět zpomalil a dosáhl hodnoty 2,2 %, což je nejméně od 4. kvartálu 2018. Oproti 4. čtvrtletí 2020 se index spotřebitelských cen zvýšil o 1,4 %. Výše mezičtvrtletního přírůstku za 1. čtvrtletí ne­vybočuje z úrovně posledních několika let (silný přírůstek na začátku roku často ovlivňuje změna daňových sazeb). Zpomalení meziročního tempa tak z velké části způsobilo srovnání s vysokou základ­nou začátku roku 2020, především u cen potravin a bydlení a energií. K meziročnímu růstu spotřebi­telských cen nejvíce přispívaly ceny alkoholických nápojů a tabáku a dále doprava. Ceny alkoholických nápojů a tabáku v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 9,9%, ceny dopravy se zvýšily o 2,4 %. Velmi silně, o 8,7 %, narostly ceny nákupů automobilů, motocyklů a jízdních kol. Menší příspěvek měly i ceny bydlení a energií, stravování a ubytování a ostatního zboží a služeb. Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o 2,0 % a ceny služeb o 2,5 %.

Státní rozpočet v rekordním deficitu

Řešení pokračujícího nepříznivého vývoje epidemické situace si vyžádalo výrazné zvýšení výdajů vládního sektoru. Meziroční přírůstek příjmů byl naproti tomu jen mírný, podepsal se na tom jak slabý výkon eko­nomiky, tak i daňové změny. Na značně deficitní hospodaření loňského roku tedy vládní instituce navázaly v 1. čtvrtletí 2021 dalším schodkem. Ten činil 136,3 mld. Kč, což je meziročně o 81,0 mld. Kč horší výsledek. Šlo o nejhlubší zaznamenaný deficit za 1. čtvrtletí a druhý nejhorší schodek vůbec.

Příjmy vládních institucí v 1. čtvrtletí meziročněvzrostly o 4,2 mld. Kč (0,8 %). Výrazně se zvyšo­val objem přijatých čistých sociálních příspěvků (+18,7 mld. Kč), které ve výsledku byly jedinou po­ložkou se silně pozitivním vlivem. Mírně se navýšily ještě přijaté ostatní běžné transfery (+1,6 mld. Kč).

Daňové změny však vedly k poklesu objemu přijatých daní z důchodů a jmění o 9,2 mld. Kč a o 3,5 mld. Kč se snížily i vybrané daně z výroby a dovozu. Klesly rovněž kapitálové transfery (o 2,7 mld. Kč), což také souvisí s ochlazením investiční aktivity vládního sektoru oproti loňsku.

Meziroční nárůst výdajů sektoru vládních in­stitucí dosáhl 85,2 mld. Kč (14,1 %), největší část z tohoto přírůstku tvořily sociální dávky a naturální sociální transfery (+28,4 mld. Kč). Zvýšily se totiž výdaje na ošetřovné i starobní důchody. Výrazně, o 27,6 mld. Kč, posílil přírůstek vyplacených dotací (programy Antivirus, Covid nájemné a další pod­pora v oblasti kultury i cestovního ruchu) a k nárůstu o 18,6 mld. Kč došlo v případě kapitálových transferů (kompenzační bonus pro OSVČ). Oproti předcho­zímu půlroku naopak oslabil meziroční růst náhrad zaměstnancům (+7,7 mld. Kč). Poměrně slabé bylo ve srovnání s loňským rokem také navýšení vládních investic (+2,0 mld. Kč).

Meziročně klesla zejména mezispotřeba (–3,1 mld. Kč), která v loňském 1. kvartálu silně rostla pod vlivem nákupů zdravotnických pomůcek.

Protože většina nákladů na řešení krize při­padá na ústřední vládní instituce, jde na jejich vrub i největší schodek hospodaření (–153,9 mld. Kč). Deficit se v tomto sektoru meziročně prohloubil o 88,9 mld. Kč a byl nejhlubší v celé časové řadě. Ústředních vládních institucí se týkala většina z ná­růstu vyplacených dotací a sociálních dávek a rovněž se dál zvyšovaly i jimi placené ostatní běžné transfery. Ty posílaly místním vládním institucím jako náhradu za propad vzniklý vyplácením kompenzačního bo­nusu pro OSVČ. Na příjmové straně je nejvíce ovlivnil propad daňových příjmů – daní z důchodů a jmění i daní z výroby a dovozu.

Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 13,6 mld. Kč, což je meziročně o 2,1 mld. Kč lepší výsledek. Nárůst příjmů zde nejvíce podpořily již zmíněné ostatní běžné transfery a pak také daně z vý­roby a dovozu. Na straně výdajů se nejvíce navýšily kapitálové transfery zahrnující kompenzační bonus pro OSVČ. Přírůstek náhrad zaměstnancům naopak značně zmírnil, což také napomohlo k výslednému přebytku. Fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny) v 1. čtvrtletí hospodařily s přebytkem 4,1 mld. Kč, což je meziročně o 5,7 mld. Kč lepší výsledek. Zdravotním pojišťovnám vylepšilo hos­podaření razantní zvýšení příjmů ve formě čistých sociálních příspěvků.

Dluh sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí vy­ stoupal na 2 519,1 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 630,3 mld. Kč. Naprostou většinu ze zaznamena­ného meziročního přírůstku tvořily emise dlouhodo­bých dluhopisů (+541,1 mld. Kč). Objem těch krát­kodobých se naopak snížil o 43,8 mld. Kč. Netypicky silně (+134,6 mld. Kč) vzrostl i objem půjček, které v dluhovém portfoliu jinak tvoří menšinu. Z toho se krátkodobé půjčky zvýšily o 79,8 mld. Kč a dlouho­dobé o 54,8 mld. Kč.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty