Proč je v Praze vysoká průměrná mzda
21. 06. 2023
Statistiky Trh práce Zaměstnanci a mzdy
V Praze není blaze každému. Velmi nízké mzdy zde pobírá takřka stejně velký díl pracujících jako v jiných krajích. K tomu se ještě přidávají vysoké ceny služeb, a zejména bydlení.
V prvním čtvrtletí 2023 byla v hlavním městě průměrná mzda 52 814 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj se 40 768 Kč. Naproti tomu regionem s nejnižší průměrnou mzdou 35 010 Kč zůstával Karlovarský kraj. Další spodní příčky žebříčku obsadily kraje Pardubický s průměrnou mzdou 36 255 Kč, Olomoucký s 36 506 Kč a Zlínský s 36 653 Kč.
Praha měla tedy mzdovou úroveň o 51 % vyšší než nejchudší Karlovarský kraj, a nabízí se otázka, odkud se tak vysoké regionální rozdíly berou. Při pohledu na souhrnná čísla by se mohlo zdát, že ve stejné pracovní pozici dostávají v různých krajích výrazně odlišnou výplatu; takto přímočaré to ovšem není! Regionální trhy práce si nejsou moc podobné.
Struktura pracovních míst je rozdílná
Rozptýlení mezd je u podniků v hlavním městě mnohem vyšší než v jiných krajích. Variační koeficient je tu 82 %, zatímco v ostatních krajích se pohybuje od 49 % do 63 %. Zhruba desetina zaměstnanců v celém Česku bere méně než 22 tis. Kč hrubého, a v hlavním městě tento podíl není nižší. Průměrné mzdy dělníků v Praze se nijak neodlišují od dělnických mezd v jiných krajích. Řemeslník ve Středočeském kraji si dokonce vydělá jako zaměstnanec podstatně víc než ten v Praze. Přitom najít v Praze pracovní místo průmyslového dělníka je mnohem obtížnější, v hlavním městě už totiž továren moc nezůstalo.
Na druhé straně je v hlavním městě značně vyšší podíl zaměstnanců, kteří vydělávají hodně. Hrubou měsíční mzdu nad 40 tis. Kč mělo vloni 58 % zaměstnanců pražských podniků. V oblasti Střední Morava bychom takových našli pouze 36 %, a i ve Středních Čechách byl jejich podíl jen 46 %.
Výrazně vyšší průměrné mzdy než v jiných krajích najdeme v Praze v prvních čtyřech hlavních třídách klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, do kterých spadají ti nejkvalifikovanější. Zejména manažeři si tu vydělají o polovinu více než jejich kolegové v nejchudších krajích. U specialistů je rozdíl proti ostatním krajům zhruba čtvrtinový, u technických a odborných pracovníků okolo 16 % a v úřednických profesích 14 %. Naopak, u nejméně kvalifikovaných pomocných zaměstnanců v deváté hlavní třídě je v Praze průměrná mzda paradoxně o 7 % nižší než v Karlovarském kraji, kde je v této kategorii úroveň výdělků nejvyšší.
Pražané mají vyšší vzdělání
Výrazným důvodem, proč je v Praze mzda v průměru o tolik vyšší, může být zcela odlišná vzdělanostní skladba. Ukazují to výsledky Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS), které probíhá v domácnostech. Nadpoloviční většina (52 %) pracujících bydlících v Praze dosáhla alespoň vyššího, pomaturitního vzdělání. V ostatních krajích se podíly vyššího vzdělání pohybují od 31 % v Jihomoravském k pouhým 16 % v Ústeckém. Naproti tomu podíly zaměstnanců bez maturity jsou v ostatních krajích násobně vyšší než v hlavním městě, kde tato skupina zaměstnanců tvoří 13 % z celku. Z ostatních krajů má nejmenší podíl zaměstnanců bez maturity Jihomoravský (35 %), nejvyšší pak Karlovarský (48 %). V celkových počtech to znamená, že každý čtvrtý pracující vysokoškolák (359 tis.) bydlel v Praze. Z pracujících se středním vzděláním bez maturity to však byl jen každý dvacátý.
Vzdělanostní skladba je rozdílná mezi kraji i podle pohlaví. Je však třeba vědět, že zastoupení mužů a žen se v kategoriích podle stupně dosaženého vzdělání liší obecně: u mužů je nejčastějším stupněm SŠ bez maturity, zatímco u žen s maturitou. Bez maturity je tak 41 % mužů a jen 29 % žen v České republice. V případě vysokoškoláků je rozdíl menší, pomaturitní vzdělání má 24 % mužů a 31 % žen. Pražští pracující se od těchto průměrných hodnot odlišují více v mužské části: odchylka u pracujících bez maturity je 26 p. b. u mužů a 18 p. b. u žen, pochopitelně obě směrem dolů, k nižším podílům. U vysokoškoláků jsou odchylky kladné, tedy k vyšším podílům. O 26 p. b. u mužů a o 23 p. b. u žen. Nejméně vzdělané jsou ženy v Karlovarském kraji a muži v Ústeckém kraji.
Vzdělanostní skladba pracujících v krajích ve 4. čtvrtletí 2022 (%)
Větší podíl dobře placených profesí
Vzhledem k tomu, že vzdělání je především přípravou na pracovní kariéru, promítají se uvedené rozdíly přímo do odlišné struktury zaměstnanosti z hlediska odvětví. Asi nikoho nepřekvapí, že v hlavním městě jsou pramálo zastoupeni lidé pracující v zemědělství, lesnictví a rybářství či těžbě a dobývání. V těchto dvou odvětvích najdeme jen 0,5 % pražských pracujících, zatímco celorepublikově tvoří 2,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu pracuje v Praze jen 8,3 % zaměstnanců, což je sotva třetina ve srovnání s celorepublikovým průměrem 26 %.
I když bychom asi čekali, že v hlavním městě státu bude nadprůměrný podíl pracujících v odvětví veřejné správy a obrany, není tomu tak. Zdejší podíl je dokonce nejnižší ze všech krajů. Spíše průměrné je také zastoupení v odvětvích vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Kde tedy pražské pracující hledat? V odvětvích tržních služeb: jen v informačních a komunikačních činnostech jich pracuje více než desetina (10,4 %), zatímco v ostatních krajích se tento podíl pohybuje mezi 1,1 % na severozápadě a 4,0 % na jihovýchodě České republiky. Rovněž zastoupení zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví je v Praze 6,4 %, tedy třikrát vyšší než ve zbylých krajích, kde dosahuje úrovně od 1,3 % do 2,3 %. Tyto dvě sekce odvětvové klasifikace zároveň vykazují nejvyšší průměrné mzdy, a to s výrazným odstupem.
Z údajů VŠPS vyplývá, že trojnásobný podíl mají pražští pracující také v činnostech v oblasti nemovitostí, dvaapůlkrát vyšší vůči celorepublikovému průměru je zastoupení v profesních, vědeckých a technických činnostech a dvojnásobné v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech.
V klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO se vyšší vzdělání pražských pracujících otiskuje do výsledků VŠPS stejně výrazně: 304 tisíc Pražanů (44,2 %) obsadilo místa manažerů či specialistů. V ostatních krajích se přitom jedná o podíly od 16 % do 24 %. Naproti tomu jen necelých 12 % pražských pracujících vykonává manuální (dělnické) profese, zatímco v ostatních krajích je to od 36 % do 42 %.
Vítězové a poražení
Vysoká mzda je pro bydlící v Praze vykoupena vyššími cenami. Ceny zboží v obchodě jsou zhruba srovnatelné, vyšší jsou ovšem ceny služeb a zejména bydlení. Jak nájem, tak i koupě bytu vyjdou v hlavním městě neporovnatelně dráž. Podle odhadů Technické univerzity v Liberci je cenová hladina v hlavním městě celkově o pětinu vyšší než ve zbytku České republiky. Ekonomická strategie, jak tento nepoměr vyvážit, je pro mnoho zaměstnanců jasná: bydlet na venkově v oblasti nižších cen, v klidu na čistém vzduchu, a pracovat v Praze na kvalifikovaném místě s vysokou mzdou. Podle údajů SLDB 2021 dojíždí do Prahy pracovat 225 tisíc zaměstnanců z jiných krajů. Dojížďka s sebou ovšem nese vyšší náklady na dopravu, a také ztracený čas. Ideální je tedy práce na dálku, tzv. home-office, která se v posledních letech silně rozšířila.
Mezi poražené na trhu práce potom patří ti, kteří v Praze bydlí i pracují, a vykonávají nekvalifikované profese. Žijí tak v oblasti vysokých cen, ale nezískávají bonus zdejších vyšších mezd.
Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost