Statistikou | Proti epidemiím

Důvody pro statistické zjišťování byly ale i zcela jiného rázu než jen výběr daní. Například v roce 1583 za vlády císaře Rudolfa II. vypukla v českých zemích epidemie moru, při které zemřelo dvacet tisíc lidí. V důsledku této epidemie bylo zahájeno šetření o „zdraví populace“, které mělo zmapovat vznik a rozvoj zhoubných epidemií a umožnit přijímání včasných protiopatření. Český sněm na tuto událost odpověděl poměrně pohotově – již v roce 1585 vyzval císařskou komoru, aby ustanovila čtyři lékaře (fysiky), resp. služné pro ně, kteří jako „…fysici království budou bdít nad počátky nemocí všeobecných, jejich šíření bránit a zprávu o nich podávat“.

Byl to prokazatelný a zásadní požadavek, svědčící o nezbytnosti sběru informací a koordinovaných protiepidemických opatření již v 16. století. Z roku 1610 známe konkrétní jména dvou fysiků – Borbonia z Kolína a Sibyllena z Chebu. V době zvýšeného nebezpečí byli navíc jmenováni zvláštní lékaři ve větších městech, kteří jako „magistri sanitatis“ „…hleděli na paměť uvést pravidla policejní při vypuknutí epidemie“. Vzhledem k tomu, že tyto instituce byly později zavedeny i v ostatních zemích monarchie, lze usuzovat, že se osvědčily.

Víte, že…
úkolem fysiků (úředních lékařů) bylo léčení těch, kteří si nemohli dovolit za tyto služby platit – chudých, ale také např. prostitutek, dále to byly úřední výkony soudního lékaře jako ohledání mrtvol, účast při výkonu trestu smrti, u soudu a v neposlední řadě různá hlášení týkající se mj. stavu obyvatelstva?
Podle nařízení vídeňských úřadů z počátku 19. století měli krajští fysici podávat pravidelná hlášení o stavu zdravotnického personálu a ústavů, o nemocech (zejména infekčních) v uplynulém období, očkování atd. Hlášení měla obsahovat i shrnuté údaje o meteorologických pozorováních, jakož i o demografických poměrech v příslušném kraji. Jedním z fysiků byl i F. A. Stelzig – publikoval jedny z prvních úmrtnostních tabulek v českých zemích.