Starověký Řím | Propracovaný cenzus

Pieter Brueghel st.: Sčítání lidu v Betlémě (výřez).

Zjišťování počtu osob měli ve starém Římě na starosti speciální úředníci – cenzoři. Cenzus byl povinný pro všechny římské občany, později byla tato povinnost rozšířena na všechny osoby žijící pod vládou Říma. Osvobozeny byly jen osoby v moci otcovské (vdané ženy a děti – ty přihlašoval manžel, resp. otec), dále vdovy a sirotci, které přihlašoval poručník. Kdo se k cenzu nedostavil bez vážné příčiny, propadl statkem i životem. Cenu majetku v určité sumě udával sám sčítaný, ale definitivní slovo měl cenzor. Podle výše jmění byla potom stanovena daň.

Víte, že…
světově nejrozšířenější zprávou o statistickém zjišťování je bezesporu zpráva o sčítání lidu, kterou nacházíme u evangelisty Lukáše. „Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazaretu, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina…“