1991 | SLDB
Poslední československé sčítání lidu se uskutečnilo k 3. březnu 1991. Na základě mezinárodních doporučení přijatých Evropskou hospodářskou komisí OSN byla do sčítání znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby. Zpracování bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Rychle se měnící společensko-politická situace po roce 1989 se odrazila v závěrečné fázi příprav sčítání, a to hlavně v obsahových a metodických změnách. Oproti sčítání 1980 došlo k některým změnám ve způsobu zjišťování a zpracování ekonomické aktivity a společenské skupiny. Po více než 40 letech byla do sčítacích tiskopisů zařazena otázka na náboženské vyznání sčítané osoby.
K zvláště výrazným změnám došlo v klasifikaci národností, a to zejména v návaznosti na ústavní zákon, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. V souladu s tímto ústavním zákonem byla otázka na národnost ve sčítacím archu uvedena s tímto vysvětlením: „Rozumí se příslušnost k národu a je ponecháno každému, aby se svobodně vyjádřil o své příslušnosti podle svého přesvědčení“. U dětí mladších 15 let se národnost řídila podle národnosti rodičů. Pokud se rodiče hlásili k různým národnostem, pak se národnost dítěte uváděla podle národnosti jednoho z nich. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. Nebývale se tak rozšířil rozsah národností, za které byly výsledky zpracovány. Mezi nimi byla také poprvé národnost moravská a slezská. Údaje o národnosti se nemusely shodovat se zápisem v občanském průkazu či jiném osobním dokladu.
Víte, že…
z výsledků sčítání, které proběhlo v roce 1991, bylo postupně vydáno celkem 1 172 titulů (z toho za ČR 848)? Kromě základních publikací vyšlo velké množství datových a analytických prací ze sčítání.
Víte, že…
podle výsledků SLDB 1991 mělo
49,9 % osob trvalé bydliště ve stejné obci, v jaké se narodily? Mezi tzv. rodáky mírně převažovali muži (52,1 %). Nejvyšší byl podíl rodáků v jihomoravských okresech (až 60 %), nejnižší v západo- a severočeském pohraničí (okr. Tachov 31,6 %).