Pravěk a starověk | Už tehdy byla statistika?

V období pravěku se ještě nesetkáme se statistikou, ale rozvoj myšlení a jazyka umožnil již v neolitu vznik a používání abstraktních pojmů – číslovek. Číselné zprávy se uchovávaly různými způsoby: jako zářezy na kosti či na holi (tzv. vrubovky), jako uzlíky na provaze, oblázky nebo třeba pomocí lastur seřazených do skupin nejčastěji po pěti.

První počátky evidence, a tedy i statistiky, můžeme nalézt v záznamech o hospodářském a společenském životě již od nejstarších civilizací. Svědčí o tom památky starého Sumeru, Mezopotámie, Kréty a Řecka i starého Egypta a Číny. Panovníci již ve starověku chtěli mít přehled o tom, komu vládnou, kolik vyberou na daních, kolik vojáků mohou poslat do války nebo kolik osob pro ně může pracovat.

Nejstarší písemné památky mající statistickou povahu pocházejí ze starého Sumeru. Byly to zápisy o počtu osob, úrodě a počtu hospodářských zvířat. Ve starověkém Egyptě se každý druhý rok prováděl soupis dobytka. Když byla zavedena daň z hlavy, vyžadovalo to vytvoření soupisu obyvatel a následně jeho stálou aktualizaci. Vyměřovala se i daň z půdy. Její výše se odvozovala nejen od výměry pozemku, ale také od úrovně záplav zúrodňujících pozemek.

Víte, že …
jeden z nejstarších dokladů o užití tzv. vrubovky pro číselné záznamy pochází už z paleolitu a byl nalezen roku 1937 ve Věstonicích na Moravě? Je to asi 18 cm dlouhá kost mladého vlka, na níž je vyryto 55 hlubokých zářezů. Prvních 25 je uspořádáno do skupin po pěti. Po nich následuje dvakrát tak dlouhý zářez, kterým řada končí. Pak začíná opět dvojnásobně dlouhým zářezem nová řada, která obsahuje 30 vrubů.