Novověk | Rodí se statistika
Poprvé bylo slovo „státistico“ užito v 16. století v dnešní Itálii a znamenalo souhrn znalostí o státních záležitostech. Zároveň se jím označovali lidé, kteří byli výbornými znalci důležitých státních záležitostí. Během 17. a 18. století se pojem „statistika“ dostal i mimo Apeninský poloostrov a například v Německu byl používán namísto termínu „státověda“. Oba termíny, jak statistika, tak i státověda, označovaly na univerzitách cyklus přednášek, jejichž obsahem byl popis „státních pozoruhodností“, jakými byly např. obyvatelstvo, území, státní správa, obchod, finance apod. Univerzitní statistika představovala především slovní popis a použití čísel bylo zpočátku pouze výjimečné.
Zkoumáním společenských jevů na základě číselných záznamů se jako první začali zabývat John Graunt (1620–1674) a William Petty (1623–1687), a to v Anglii, která byla hospodářsky vyspělejší než ostatní evropské země. Objevili například, že se rodí více chlapců než dívek, anebo že ve městech umírá více lidí, než se jich narodí. Zkoumali také pravidelnost ve výši příjmů obyvatel podle povolání. Jejich postup byl nazván „politická aritmetika“, protože s pomocí matematiky zkoumali jevy, které bylo možno ovlivňovat a usměrňovat politicky. Graunt a Petty měli mnoho následovníků v různých zemích.
Víte, že…
historické kořeny moderní statistiky lze rozdělit do čtyř oblastí? Jedná se o:
• úřední (státní, správní a církevní) statistiku,
• politickou aritmetiku,
• univerzitní statistiku/státovědu,
• teorii pravděpodobnosti.
Tyto čtyři směry se zpočátku vyvíjely samostatně, vlastně spolu víceméně nesouvisely, avšak později se začaly vzájemně ovlivňovat a nejdůležitější roli při vznikání moderní statistiky hrála politická aritmetika. Za proniknutím čísel a matematiky do statistiky je třeba hledat počet pravděpodobnosti, jehož počátek sahá až do první poloviny 15. století a jenž byl spojen s hazardní hrou v kostky. Jaká je pravděpodobnost, že při současném hodu dvěma kostkami padnou dvě šestky?