1990–1993 | Fáze transformace
Společenské změny v roce 1989 obnovily předpoklady pro budování objektivní, nestranné a apolitické státní statistické služby. Statistický úřad musel reagovat na nové požadavky a nároky, které souvisely s přechodem k demokratické společnosti a na tržně orientované hospodářství. Takovou změnou byla například liberalizace cenových hladin, rozpad obchodního systému Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) i Rady samotné. Dalším velkým zvratem byla změna vlastnických struktur spojená s privatizací a větší orientace na trhy západní Evropy a na země s tržní ekonomikou.
Úsilí statistiků bylo zaměřeno i na budování důvěry ve statistická data, statistici učili veřejnost využívat statistické údaje ke svým rozhodováním a v neposlední řadě potřebovali získat respondenty ochotné ke spolupráci. Učit se museli i sami statistici, neboť v souvislosti s otevřením ekonomiky a s rozšířením zahraničních kontaktů bylo nutné začít používat standardizované postupy obvyklé v ostatních zemích s tržní ekonomikou. Na vznikající jevy reagovala státní statistická služba novými ukazateli a šetřeními. V roce 1992 vstoupil v platnost nový zákon o státní statistické službě. Zákon vymezil orgány, které se staly její součástí a stanovil jejich poslání a povinnosti. Součástí zákona byla i ochrana individuálních údajů.
Na začátku roku 1993 došlo k rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. Český statistický úřad (ČSÚ) převzal od zaniklého Federálního statistického úřadu (FSÚ) všechny kompetence národního statistického úřadu.
Víte, že…
rozhraničovací komise provedla celkem 18 změn původních administrativních hranic mezi Českou a Slovenskou republikou? Celkově bylo vyměněno území o rozloze 452,02 ha. Změnami se délka hranic zkrátila z 285 km na 252 km. Všechny přesuny byly vzájemně plošně dokonale vykompenzovány, a tak se rozloha České republiky nezměnila.
Víte, že…
„Oficiální statistika představuje nezbytný prvek v informačním systému demokratické společnosti tím, že vládě, národnímu hospodářství i veřejnosti poskytuje údaje o hospodářské, demografické a společenské situaci a o životním prostředí. Oficiální statistické orgány musí proto sestavovat a zveřejňovat statistiku na nestranné bázi, splňující požadavky na praktické využití, aby tak dostály své povinnosti vůči občanům, kteří mají nárok na veřejné informace.“ (Základní principy oficiální statistiky v oblasti Evropské hospodářské komise, přijaté během 47. zasedání EHK OSN v Ženevě dne 15. dubna 1992.).