1950 | Národní sčítání

K prvnímu sčítání lidu po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnilo i sčítání bytů a domů a také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu „Národní sčítání 1950“.

Toto sčítání bylo na dlouhou dobu posledním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo. Také bylo nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (otázka na náboženské vyznání byla opět zařazena až při sčítání 1991).

Jedním ze základních cílů sčítání v roce 1950 bylo postihnout změny ve společnosti, ke kterým došlo v důsledku 2. světové války: odsun německého obyvatelstva, reemigrace, přesídlení do pohraničních oblastí českých zemí, změny v sociálním složení obyvatelstva. Sčítání také poskytlo údaje o bytovém a domovním fondu a jeho struktuře a mnohé další údaje, s jejichž pomocí by bylo možné popsat některé další válečné a poválečné změny v národním hospodářství.

Podstatnou změnou oproti sčítání z roku 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla „příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí“.

Sčítání v roce 1950 důsledně rozlišilo profesní a odvětvové hledisko při zjišťování povolání. Vznikly tak dvě nové klasifikace: odvětvová klasifikace a klasifikace profesní.

Víte, že…
sčítání, které bylo plánováno na rok 1940, se neuskutečnilo? Údaje zjišťované v prvních poválečných soupisech obyvatel z let 1946 (na Slovensku) a 1947 (v českých zemích) poskytovaly pouze základní informaci.  Na Slovensku se sčítalo pouze přítomné civilní obyvatelstvo, v českých zemích veškeré přítomné obyvatelstvo.

Víte, že…
výsledky sčítání z roku 1950 byly publikovány jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků? Pro veřejnost byla data sčítání uvolněna po odtajnění až v roce 1962.