1880–1910 | Sčítání každých 10 let

Před rozpadem Rakousko-Uherska byla v Předlitavsku provedena sčítání lidu ještě v letech 1880, 1890, 1900 a 1910. Výsledky těchto sčítání byly publikovány v edici „Österreichische Statistik“. Mezi hlavní účely cenzů konaných na území Rakousko-Uherska v 2. polovině 19. a na počátku 20. století patřilo především zjištění počtu přítomného obyvatelstva a podchycení rychlých a výrazných strukturálních změn, kterými tehdejší společnost procházela. Postupně se rozšiřoval rozsah požadovaných údajů.

Do sčítání v roce 1880 byla poprvé zařazena otázka na obcovací řeč, prostřednictvím které se nepřímo zjišťovala národnostní struktura jednotlivých regionů. Tento údaj byl velmi důležitý, protože na poměr národností byly vázány další právní předpisy. Ze sčítání se daly také vyčíst směry migrací.

Sčítání lidu v roce 1890 je považováno za mezník, kdy se statistika povolání po předchozích proměnách ustálila a byla postavena v podstatě na moderní základ. Klasifikace odvětví byla již značně podrobná, klasifikace sociálních skupin přetrvala s malými změnami až do roku 1950.

Víte, že…
za vyhýbání se sčítání nebo poskytnutí nepravdivých údajů byl kompetentní úřad oprávněn uložit buď vězení nepřekračující délku čtyř dnů, nebo peněžitou sankci ve výši 1–20 zlatých, jejíž výtěžek připadl fondu pro chudé dané obce?

Víte, že…
údaje ze sčítání z let 1869 a 1880 se třídily a sumarizovaly ručně? Strojně zpracována byla až část výsledků sčítání z roku 1890.

Víte, že…
v rámci sčítání 1869 se zjišťovala hluchota a slepota a v dalších letech například i mentální vady?