Přejít k obsahu

1856 | Počátek organizované statistiky

Za počátek státem organizované statistiky v českých zemích je považován 30. listopad 1856, kdy proběhlo první zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech. Tento výbor byl zvláštní, nově vytvořený orgán c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti. Prvním předsedou byl zvolen hrabě Albert Nostitz a po něm kníže Karel Schwarzenberg. Výkonným orgánem Ústředního výboru byla Statistická kancelář, kterou vedl Eberhard Antonín Jonák, jenž připravil návrh organizace a celkové působnosti Kanceláře. Vedle statistických údajů o stavu zemědělství měly být sledovány například obecné poměry obyvatel či rozdělení podle národnosti.

Statistická kancelář zahájila činnost počátkem roku 1858 a kromě přednosty a tajemníka měla jednoho pomocného pracovníka. Pro místní šetření vznikla síť důvěrníků. V každém z 207 politických okresů byl jmenován nejprve jeden, a poté dva delegáti, se kterými dále spolupracovali subdelegáti pro menší oblast.

Statistika v 19. století zachytila rychlý rozvoj průmyslu a dopravy.
Statistika v 19. století zachytila rychlý rozvoj průmyslu a dopravy.

Celé 19. století bylo dobou prudkého rozvoje průmyslu, což současně kladlo daleko větší nároky na rozsah a kvalitu statistického zjišťování a zpracování statistických dat. Lze říci, že právě tehdy se začala rodit současná tvář statistiky, která je z velké části zjišťováním ekonomických ukazatelů.

Víte, že…
kromě zemské statistiky fungovala také městská statistika? Od roku 1870 mělo svoji statistickou kancelář Královské hlavní město Praha, které se tak zařadilo mezi města jako Brémy, Berlín, Vídeň, Řím či New York, která své statistické kanceláře ustavila už v 60. letech 19. století. Později měla svou statistickou kancelář také Plzeň (1890), statistické oddělení existovalo v Brně (1896) a statistickou komisi měla i Olomouc (1900). Kanceláře zpracovávaly zejména výsledky sčítání lidu a v pravidelných zprávách publikovaly výsledky o činnosti a hospodaření obcí a vydávaly statistické ročenky, obsahující např. údaje za místní sčítání a sociální, soudní a obchodní statistiku.

Statistická kancelář Královského hlavního města Prahy vznikla jen o několik let později než např. statistická kancelář města New York.
Statistická kancelář Královského hlavního města Prahy vznikla jen o několik let později než např. statistická kancelář města New York.