1654 | Berní rula

Prvním úplným soupisem daňových povinností na území Čech je „Berní rula“. Obsahuje seznam osob povinných platit daně a údaje o každé jednotlivé usedlosti. Týkala se tedy pouze rustikálních pozemků a usedlostí. V originále zaznamenávala tyto údaje: panství nebo statek, majitele, obec, jméno a příjmení hospodáře, výměru polí, dobu osevu (jaro/podzim), vlastnictví potahu (koně/voli), zda dotyčný chová krávy, jalovice, ovce, kozy a svině. Mimo jiné se zaznamenávala i kvalita půdy, rozloha lesa a druh stromů, vlastnictví mlýna, povoznictví a podobně. Nechybí ani údaje o tom, zda a kdy hospodářství vyhořelo, do jaké berní skupiny hospodář patří (sedlák, chalupník, zahradník) či jaké řemeslo provozuje.

Na Moravě byly s malým zpožděním zpracovány v letech 1656–1658 „Lánové rejstříky“, které byly hned po deseti letech revidovány. Také údaje z Berní ruly byly postupně zpřesňovány, ale první revizitace byla uzavřena až po téměř 100 letech, když v roce 1748 vstoupil v platnost „Tereziánský katastr“. Po něm následoval „Revizitační katastr“ z roku 1757. Třetí český katastr, „Josefský“, byl vyhotoven v letech 1785–1789. V první polovině 19. století vznikl „Stabilní katastr“, který se stal základem pro pozdější katastrální mapy ČR.

Víte, že…
katastrální vyměřování Stabilního katastru bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech?
Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826–1830, 1837–1843). Bylo zaměřeno 8 967 katastrálních obcí o výměře 51 953 km2 s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1824–1830, 1833–1836). Zaměřilo se 3 724 obcí o výměře 27 375 km2 s 6 038 454 parcelami.