Přejít k obsahu

1651 | Soupis poddaných podle víry

Soupis poddaných podle víry

Bezprostředním podnětem vzniku „Soupisu poddaných podle víry“ byl patent českých místodržících ze dne 16. listopadu 1650, který byl vydán 4. února 1651. Tento patent nařizoval vrchnosti pořídit soupis obyvatel na základě příslušnosti ke katolické víře a do šesti týdnů jej prostřednictvím krajských hejtmanů odeslat místodržitelské kanceláři v Praze. Podnět k pořízení Soupisu poddaných podle víry dalo i pražské arcibiskupství.

Každý soupis začíná vrchností, tzn. majitelem panství, pokud tam trvale bydlel, anebo jeho správcem včetně úřednictva a služebnictva. Poté následuje výčet obyvatelstva podle měst, městeček a vsí. Stejným způsobem byli evidováni měšťané královských a poddanských měst i svobodníci. Na duchovenstvo a vojsko se tato povinnost nevztahovala.

Originál zápisu ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651.
Originál zápisu ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651.

Do předepsaných rubrik se zapisovalo jméno osoby, stav (zda je poddaná či svobodná), povolání, věk a údaj o náboženském vyznání. U nekatolíků se poznamenávalo, zda u nich je či není naděje na obrácení na katolickou víru.

Základní jednotkou soupisu byla rodina. U jejích členů se zapisoval vztah vůči hospodáři. Čeleď a podruzi se zaznamenávali spolu s rodinou. Na konec se připojovala poznámka o stavu kostelů, farních budov a záduší.

Asi dvě třetiny panství a měst soupisy odevzdaly do léta roku 1651. O čtyři měsíce později vydala místodržitelská kancelář další patent. Podle něj již nebylo zapotřebí vypracovat podrobný jmenný soupis všech osob, ale nařizovalo se vypracovat pouze seznamy nekatolíků. Z tohoto důvodu nebyl Soupis vyhotoven kompletně pro celé Čechy. Pro Moravu a Slezsko nebyl zpracován vůbec.

Víte, že…
k údajům v Soupisu je nutno přistupovat kriticky? Především údaje o věku jsou nespolehlivé, protože věk byl zcela jistě zaokrouhlen. Také děti nejsou zachyceny Soupisem systematicky, na některých panstvích byly zapisovány všechny děti, někde až od věku jednoho roku, a někde až od věku devíti, deseti let, když začínaly chodit ke svátosti smíření. Soupis tak nemůže odpovědět na otázku, kolik osob tehdy v Čechách žilo.