Překážky v práci cizinců
Dalibor Holý , Květa Odehnalová
10. 08. 2022
Statistiky Lidé Cizinci Ekonomická aktivita cizinců
Údaje z loňského průzkumu ukazují překážky, kterým čelí lidé narození v zahraničí, pokud chtějí získat vhodné zaměstnání v hostitelské zemi.
Ministři zemí Evropské unie v březnu 2022 v důsledku válečného vpádu do Ukrajiny oznámili aktivaci směrnice o dočasných ochranných opatřeních, která poskytuje ukrajinským občanům (a občanům třetích zemí pobývajících v Ukrajině) povolení k pobytu a vstup na trh práce v členských státech EU. Zároveň Evropská komise pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny vstoupit na vnitřní trh práce a získat potřebné dovednosti. V této souvislosti je velmi důležité, aby tvůrci politik znali překážky, kterým mohou migranti na trhu práce EU čelit.
Rozdíly jsou velké
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) obsahuje kromě standardních otázek také ad hoc moduly na specifická témata pro daný rok, povinné pro všechny členské státy. Témata modulů se opakují po pěti až deseti letech, čímž umožňují sledovat změny v delší časové řadě. Loni byl modul zaměřen na situaci migrantů a jejich nejbližších příbuzných na trhu práce, konkrétně na osoby ve věku 15 až 74 let narozené mimo území členského státu.
První dvě otázky zjišťovaly, zda respondent získal své nejvyšší dokončené vzdělání v hostitelské zemi, případně ve které jiné zemi ho dosáhl. Dále se zjišťovala míra znalosti jazyka hostitelské země před příchodem do země a v době dotazování, s cílem analyzovat vývoj jazykových znalostí v čase.
Rozdíly mezi státy jsou velké. Více než polovina osob narozených v zemi mimo EU s bydlištěm v Chorvatsku, Portugalsku, Irsku, Maďarsku, Španělsku a Francii měla před migrací do těchto zemí alespoň střední úroveň znalosti jejich jazyka. Kromě toho Portugalsko (77,4 %), Chorvatsko (68,8 %), Maďarsko (58,8 %) a Španělsko (58,4 %) vykázaly nejvyšší podíl osob narozených v zemi mimo EU, pro které byl jazyk hostitelské země mateřským jazykem. Naproti tomu tři čtvrtiny a více cizinců žijících ve Finsku, Švédsku a Slovinsku (jakož i v Norsku) neměly před migrací téměř žádné nebo vůbec žádné znalosti jazyka těchto zemí.
V České republice bylo zjištěno, že 27,0 % cizinců získalo své nejvyšší dokončené vzdělání zde, 28,1 % respondentů získalo své nejvyšší dokončené vzdělání na Slovensku, 15,6 % v Ukrajině, 3,0 % v Polsku a 2,9 % ve Vietnamu. K jazykové bariéře uvedla největší část respondentů (23,5 %), že před příchodem do ČR měli znalost českého jazyka na úrovni začátečníka. Téměř žádné znalosti uvedlo 22,5 % osob, úroveň mírně pokročilý označilo 22,4 % a pokročilý 19,5 % respondentů.
S pobytem se však jazykové znalosti změnily. U otázky, jak dobře mluví česky v okamžiku dotazování, se už více než polovina respondentů (52,5 %) označila za pokročilé uživatele českého jazyka. Mírně pokročilých bylo 22,7 % a za mateřský jazyk češtinu považovalo 13,6 % respondentů. Za začátečníky se označilo pouze 9,8 % dotázaných osob.
Doba potřebná k nalezení prvního placeného zaměstnání v Česku (%)
Jak se uživit
Právě nedostatečná znalost jazyka byla nejčastější hlavní překážkou při získání vhodného zaměstnání v hostitelské zemi. To se týkalo zejména osob narozených mimo EU v méně vyspělých zemích.
Z mužů uvedlo jazyk jako překážku 4,2 % narozených v jiné zemi EU, 5,3 % narozených ve vyspělé zemi mimo EU a 9,7 % narozených v méně vyspělé zemi mimo EU (s nízkým nebo středním indexem lidského rozvoje HDI). Pro ženy se zdá nedostatek jazykových znalostí ještě problematičtější, jako překážku jej uvedlo 5,6 % žen narozených v jiné zemi EU, 6,7 % cizinek z vyspělých zemí mimo EU a 10,5 % ostatních.
Rozdíly mezi muži a ženami byly patrné i z hlediska doby potřebné pro nalezení zaměstnání. Celkově si téměř třetina cizinců našla práci za méně než 3 měsíce, 11,9 % od 3 do 6 měsíců, 9,6 % od 6 měsíců do 1 roku, 11,3 % po 1 roce, ale za méně než 4 roky a 5,5 % až po 4 a více letech. Pro úplnost: 4,1 % si práci vůbec nenašlo a 22,8 % ji hledat nemuselo. Z mužů narozených v zahraničí si práci do 1 roku našlo 60,5 %, z žen však jen 52,5 %. Déle než rok trvalo nalezení práce 17,7 % žen oproti 15,7 % mužů a vůbec práci nenašlo 3,0 % mužů, ale 5,1 % žen. Navíc 20,7 % mužů a 24,6 % žen narozených v jiné zemi práci nehledalo (protože si ji našli již dříve nebo z jiných důvodů).
V Česku byla situace optimističtější – více než polovina respondentů (55,1 %) nalezla zaměstnání do tří měsíců, 14,4 % hledalo zaměstnání od tří do šesti měsíců a 4,9 % se podařilo nalézt zaměstnání v rozmezí od šesti do dvanácti měsíců. Také zde významná část dotázaných (23,2 %) uvedla, že zaměstnání nalezla již před svým příchodem do země.
Jedinou hlavní překážkou, u níž byl podíl reportujících mužů v EU vyšší než žen, bylo „omezené právo na práci z důvodu občanství nebo povolení k pobytu“. V případě osob z méně vyspělých zemí mimo EU ji uvedlo 3,3 % mužů ve srovnání s 2,8 % žen. U osob z vyspělých zemí mimo EU činil podíl 2,1 % u mužů a 1,6 % u žen.
Překážky cizinců při při hledání zaměstnání v EU (%)
Účast na jazykových kurzech
Více než 70 % osob narozených v zemích mimo EU a nyní žijících v Dánsku, Finsku, Lucembursku a Norsku se po migraci zúčastnilo kurzu jazyka dané země (obecného nebo pracovního). Jazykové kurzy specifické pro danou práci nebyly příliš běžné, poměrně velký podíl však měly v Lucembursku (25,7 %), Nizozemsku (17,4 %) a také v Norsku (40,4 %).
Naproti tomu nejméně 90 % osob narozených v zemi mimo EU a pobývajících v Chorvatsku, Portugalsku, Litvě a Irsku se po migraci žádného jazykového kurzu nezúčastnilo, především proto, že jejich znalosti již byly dostatečné.
Více než 10 % osob narozených v zemi mimo EU a žijících nyní v Itálii, v Řecku, v Česku, na Kypru, ve Slovinsku a v Rakousku dále uvedlo, že kurzy jazyka hostitelské země nebyly v těchto zemích přístupné či cenově dostupné.
Důvody migrace
V roce 2021 téměř polovina osob narozených v zahraničí migrovala z rodinných důvodů (47,4 % z celkového počtu cizinců ve věku 15–74 let). To byl hlavní důvod pro všechny kategorie zemí narození. Další významnou příčinou migrace byly důvody související se zaměstnáním: 16,0 % osob migrovalo za prací, aniž by si ji předtím našly, a 10,9 % osob uvedlo, že si zaměstnání nalezlo již před migrací. Kromě toho 9,6 % migrovalo za účelem mezinárodní ochrany nebo azylu a 6,1 % z důvodů vzdělávání. Jen velmi malý podíl osob narozených v zahraničí se přestěhoval do hostitelské země za příjemným účelem užívání si důchodu (0,5 % z celkového počtu).
Důvody pro migraci se však výrazně mění podle země narození, věku a pohlaví. U lidí narozených v jiné zemi EU byla zaznamenána častější migrace proto, že si předtím našli zaměstnání (18,5 %), než u osob ze zemí mimo EU (8,9 % osob narozených ve vyspělé zemi a jen 5,0 % cizinců z méně vyspělých zemí). Téměř každý čtvrtý cizinec z méně vyspělé země (23,1 %) migroval kvůli tomu, že hledal azyl nebo mezinárodní ochranu. U migrantů z vyspělých zemí to bylo 8,0 % a u cizinců z jiné země EU 2,4 %.
Migrace za účelem mezinárodní ochrany nebo azylu byla častější u mužů než u žen, což se nejvíce projevovalo u mladých. Méně vyspělé země z tohoto důvodu opustilo 37,3 % mužů oproti 24,7 % žen ve věku 15–29 let, 24,6 % mužů a 17,4 % žen ve věku 30–54 let a 19,9 % mužů vs. 15,4 % žen v kategorii 55–74 let.
Tento dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské komise – Grant VŠPS AHM 2021 na téma „Situace migrantů a jejich nejbližších příbuzných na trhu práce“. Názory v něm vyjádřené jsou názory autora a v žádném případě nemohou být považovány za oficiální vyjádření Evropské komise.
Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost