Přehled průměrných mezd a maloobchodních cen v bývalém Československu

Průměrné hrubé měsíční mzdy a maloobchodní ceny vybraných druhů zboží a služeb, jako například potravin, oděvů a obuvi, patří trvale k nejžádanějším údajům z produkce Českého statistického úřadu. Tyto informace naleznou zájemci jednoduše na webu ČSÚ. Jak je to ale v případě cen a mezd z období socialistického Československa nebo dokonce 1. republiky?

I tato data jsou dostupná, nicméně o něco hůře. Využít můžete například Historickou statistickou ročenku ČSSR, vydanou v roce 1985. Publikace obsahuje souvislé časové řady údajů ze všech úseků statistiky počínaje rokem 1948 až do roku 1983, u některých ukazatelů se autorům podařilo shromáždit i starší data z období předválečného a těsně poválečného Československa. Ročenka však není dostupná online, proto na webových stránkách časopisu Statistika & My zpřístupňujeme vybrané tabulky s údaji o mzdách a maloobchodních cenách, spolu s dobovými metodickými vysvětlivkami.

Z tabulek se namátkou dozvíte, že v roce 1952, tedy rok před komunistickou měnovou reformou, stál půllitr lahvové desítky 9 Kčs, v roce 1983 pak jen 1,70. Kilogram žitnopšeničného chleba jste v roce 1945 nakoupili v průměru za 3 koruny, v roce 1983 za 2,60. Kilogram kostkového cukru se ve státem řízené ekonomice prodával v roce 1966 stejně jako v roce 1983 za 8 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 1945 činila 834 korun, v roce 1983 pak 2 808 korun. Ve školství se v roce 1970 vyplácely mzdy v průměrné výši 1 826 korun, v roce 1983 již 2 574 korun.

Maloobchodní ceny vybraných druhů zboží a služeb

V letech 1953 až 1966 se šetření cen neprovádělo. Ceny se zjišťovaly z úředních vyhlášek a z ceníků maloobchodních cen. Od roku 1967 ceny pro výpočet indexů maloobchodních cen hlásila oborová ředitelství obchodu, popřípadě podniky obchodu a jiné organizace.

U zboží s častou obměnou sortimentu (textil, obuv, kožená galanterie, nábytek) docházelo někdy ke změně cen vlivem obměny sortimentu a zavádění nových výrobků. Ceny textilního zboží se proto zjišťovaly ve vybraných prodejnách na celém území ČSSR. U obuvi, kožené galanterie a nábytku se ceny zjišťovaly ze sestav o dodávkách jednotlivých druhů zboží do maloobchodu. Ceny osobních služeb se zjišťovaly ve vybraných provozovnách.

A jak se měnily mzdy?

Průměrná měsíční mzda zahrnuje objem zúčtovaných mezd za období připadající na jednoho pracovníka. Zahrnuje částky základních mezd, příplatků a doplatků ke mzdě, osobního ohodnocení pracovníků, náhrad mezd, hodnoty naturálních požitků, prémií a odměn a podílů na hospodářských výsledcích. Nezahrnuje ostatní osobní náklady, ani částky vyplácené z jiných prostředků (po dobu nemoci, přídavky na děti, příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb apod.). Je uváděna jako hrubá mzda, tj. před odečtením částek daně ze mzdy. V JZD zahrnuje průměrnou měsíční odměnu srovnatelně přepočtenou na hrubou mzdy (k vyplacené čisté mzdě je připočtena odpovídající daň ze mzdy podle daňových tabulek).

Průměrné denní, týdenní, měsíčný mzdy ve vybraných odvětvích v letech období 1925 až 1983

Zdroj: ČSÚ

Publikace Historická statistická ročenka ČSSR je k dispozici v knihovně ČSÚ. Informace o otvírací době najdete zde.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty