Praha zůstává nejbohatším regionem

Údaje regionálních účtů odhalují různý dopad pandemie covidu na jednotlivé kraje. Lépe se dařilo krajům s větším zastoupením tržních služeb.

Údaje o hrubém domácím produktu jsou tradičně jedny z nejsledovanějších. Tvůrci dat se neustále snaží o zkrácení prodlevy mezi koncem referenčního období a vydáním zprávy o ekonomickém vývoji v dané době. První informace tak bývají kvalitní a přesné, ale chybí v nich podrobnější územní i věcná struktura, a některé aspekty ekonomického vývoje nám tak v dané chvíli mohou uniknout. Po- drobnější data se zveřejňují až s určitým zpožděním, takže již nejsou tak aktuální, přesto z nich vyplývají důležitá zjištění.

Pandemický šok nepřekonán

Regionální účty aktualizuje ČSÚ obvykle na začátku ledna, rok po skončení referenčního období. Letos tak můžeme analyzovat rok 2021, který byl z hlediska vývoje HDP poměrně turbulentní. V jeho první čtvrtině totiž platila přísná protipandemická opatření zasahující služby a obchod. V květnu byla omezení zcela zrušena, což bylo spojeno s velkým oživením ob- chodu i dotčených odvětví služeb, hlavně v cestovním ruchu. Na druhé straně se ale postupně prohlubovaly problémy s dodavatelskými řetězci v průmyslu. Ty vrcholily zejména v létě a na podzim, kdy byla kvůli chybějícím součástkám paralyzována výroba motorových vozidel.

Celkem v roce 2021 vzrostl český HDP reálně o 3,6 %. Jedná se ale o přírůstek proti velmi nízké srovnávací základně – v roce 2020 totiž HDP klesl o 5,5 %. Z pohledu údajů v cenách roku 1995 tak česká ekonomika v roce 2021 ještě zůstala pod úrovní předkrizového roku 2019 a propad se jí podařilo dorovnat až loni.

Reálná úroveň HDP v jednotlivých krajích (v cenách roku 1995, rok 1995 = 100)

Karlovarský kraj zaostává

V roce 2020 se hrubý domácí produkt výrazně propadl ve všech krajích. Oproti celorepublikovému průměru byl ekonomický dopad prvního roku pandemie výrazně vážnější v krajích Středočeském (–9,8 %), Moravskoslezském (–7,6 %), Ústeckém (–7,3 %), Karlovarském (–7,2 %) a Zlínském (–7,1 %). Ze skladby hrubé přidané hodnoty se dá usuzovat, že většinu těchto krajů velmi silně negativně ovlivnila uzávěra průmyslu, k níž došlo na jaře 2020. Karlovarský kraj naproti tomu těžce zasáhla paralýza zahraničního cestovního ruchu.

Některé kraje se vůči šoku představovanému pandemií ukázaly být odolnější. V Pardubickém kraji (–1,5 %), v Kraji Vysočina (–1,6 %) a v Jihomoravském kraji (–2,7 %) byl pokles HDP v roce 2020 mírnější než celorepublikový průměr. Pardubický kraj i Vysočina patřily k výjimkám, u nichž nominálně vzrostla HPH průmyslu. Jihomoravskému kraji napomohlo silné zastoupení informačních a komunikačních činností nebo peněžnictví a pojišťovnictví, které nebyly pandemií zasaženy (oblast IT naopak získala růstový impuls).

Jak už bylo řečeno výše, v roce 2021 ještě proti sobě působila některá přísná omezení obchodu a služeb na začátku roku a prudké vzedmutí spotřeby po květnovém uvolnění. Nezanedbatelný vliv mělo i narušení dodavatelských řetězců v průmyslu. Negativní faktory převážily v případě Kraje Vysočina (pokles HDP o 2,3 %) a Karlovarského kraje (–1,0 %). Stagnace nebo jen mírné ekonomické zotavení se týkalo krajů Jihočeského (0,1 %), Pardubického (0,5 %), Libereckého (0,9 %) a Ústeckého (1,3 %).

Nadprůměrně silný přírůstek HDP v roce 2021 zaznamenal Moravskoslezský kraj (6,4 %), u kterého ale pomohla i nižší srovnávací základna. Podobně na hluboký propad navázalo silnější navýšení HDP ve Zlínském kraji (4,8 %). Nad celorepublikovým průměrem ale ekonomicky rostly i Královehradecký kraj (5,5 %), Praha (4,8 %), Jihomoravský kraj (4,6 %) a Plzeňský kraj (4,2 %).

Pokud se podíváme na reálnou úroveň HDP (v cenách roku 1995), je vidět, že u většiny krajů zotavení v roce 2021 nestačilo na návrat k předkrizové úrovni roku 2019. Výjimkami byly pouze kraje Jihomoravský a Královehradecký. V Praze a v krajích Středočeském, Pardubickém, Olomouckém a Zlínském se HDP v roce 2021 reálně dostal pouze nad úroveň roku 2018. V krajích Jihočeském a Plzeňském ekonomická úroveň reálně překonala jen rok 2017 a v krajích Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a na Vysočině dokonce rok 2016. Kritická zůstala situace v Karlovarském kraji, kde se reálná úroveň HDP během let 2020 a 2021 propadla až na úroveň devadesátých let – konkrétně zde byl HDP nejnižší od roku 1999. Ekonomika Karlovarského kraje silně závisí na lázeňském cestovním ruchu, a proto ji velmi negativně ovlivnil odchod zahraniční klientely. A v případě mimoevropských návštěvníků nedošlo k výraznému návratu ani po uvolnění cestovních restrikcí ve druhé polovině roku 2021.

HDP na osobu v PPP v roce 2021 (průměr EU = 100) a změna proti roku 2019 (p.b.)

Ekonomická konvergence se zastavila

Česku se po léta postupně dařilo ekonomicky konvergovat k průměru EU. Patrné je to na vývoji HDP na osobu v paritě kupní síly (PPP), která byla na úrovni 80,7 % průměru EU v roce 2004, 85,5 % v roce 2013 a 93,4 % v roce 2020. Pandemický propad v roce 2020 postihl společně prakticky celou EU, takže pozice Česka se nezhoršila. V roce 2021 ovšem klesl HDP na osobu v Česku v PPP na úroveň 91,6 % průměru EU a zdá se tedy, že dopady druhého pandemického roku byly u nás vážnější než ve zbytku Unie.

Ekonomicky nejúspěšnější oblastí Česka je dlouhodobě Praha, kde HDP na osobu v PPP v roce 2021 dosáhl 202,9 % průměru EU. Zbytek krajů ale zatím zůstává pod úrovní 100 %. Nejlépe na tom byl v roce 2021 Jihomoravský kraj (90,2 %), v němž se po Praze soustředí nejvíce služeb s vysokou přidanou hodnotou. Třetí nejvyšší úroveň HDP na osobu v PPP měl Královehradecký kraj (83,8 % průměru EU) a přes 80% hranici se dostal i Plzeňský kraj (80,9 %). V Jihomoravském, Královehradeckém a Olomouckém kraji tento ukazatel rovněž převyšoval předkrizovou úroveň z roku 2019.

Nejnižší takto měřenou ekonomickou úroveň měl v roce 2021 již zmíněný Karlovarský kraj (54,5 %), následovaný kraji Ústeckým (63,5 %) a Libereckým (67,7 %). U všech tří přitom oproti roku 2019 došlo k výraznému poklesu. Nejvíce se ovšem HDP na osobu v PPP snížil ve Středočeském kraji, kde v roce 2021 dosáhl 79,4 %. V HDP na osobu v mezikrajském srovnání tak Středočeský kraj spadl ze třetího místa v roce 2019 na páté v roce 2021.

Disponibilní důchod domácností reálně rostl

Čistý disponibilní důchod (ČDD) domácností na jednoho obyvatele v roce 2021 nominálně (o 20 034 Kč) i reálně (o 4,3 %, očištěno deflátorem spotřeby domácností) rostl v celé České republice i ve všech krajích. Ukazatel zahrnuje kromě mezd a platů i další příjmy, jako jsou příjmy drobných podnikatelů zařazených v sektoru domácností, důchody z vlastnictví, a především sociální důchody. Právě poslední jmenované byly důvodem, proč vývoj ČDD neodrážel výše popsaný ekonomický propad v jednotlivých krajích.

Celková výše ČDD na jednoho obyvatele v ČR dosáhla 295 159 Kč a v jednotlivých krajích se pohybovala od 255 189 Kč v Karlovarském kraji až po 402 406 Kč v Praze. Druhý Středočeský kraj za Prahou následoval s výrazným odstupem (295 852 Kč). Nejvíce reálně rostl ČDD na osobu v Praze (10,3 %) a v krajích Jihočeském (4,7 %) a Olo- mouckém (4,5 %). Naopak jen mírně se navyšoval v krajích Karlovarském (1,1 %), Libereckém a Ústeckém (oba shodně o 1,9 %).

Čistý disponibilní důchod na osobu (tis. Kč) a jeho reálný růst (%) v roce 2021

Článek si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty