Praha není jednolitý celek

Z výsledků Sčítání lidu, bytů a domů 2021 vyplývají zajímavé údaje o obyvatelích různých katastrálních území hlavního města.

Území Prahy je rozděleno na 57 městských částí, tedy samosprávních jednotek s úřadem městské části, který svěřené území spravuje. Tyto městské části leží na 112 katastrálních územích (k datu Sčítání 2021). Některé jsou tvořeny pouze jedním katastrem (například Praha-Koloděje), jiné se skládají z více katastrů (např. MČ Praha 11 je složena z katastrů Chodov a Háje). A v některých městských částech najdeme jak celá území katastrů, tak i jejich části (např. MČ Praha 4 zahrnuje celé katastry Podolí, Krč, Braník, Hodkovičky, Lhotka, ale na svém území má také části katastrů Záběhlice, Michle a Nusle).

Nejmenší jsou na okraji

Podle výsledků sčítání byl v roce 2021 populačně největší katastr v Praze Stodůlky (60,8 tis. obyvatel) s převážně sídlištní zástavbou. Druhé pořadí náleželo Žižkovu (58,3 tis.), třetí Chodovu (50,0 tis.). V katastru Chodova převažuje sídlištní charakter zástavby, Žižkov se naproti tomu vyznačuje činžovními a jinými domy v blokové struktuře, menší část tvoří i sídliště.

Mezi další velké katastry patří Vinohrady (48,8 tis. obyvatel), Strašnice a Holešovice (oba 37,7 tis.).

Populačně malé katastry najdeme na okrajích Prahy. Nejmenšími byly Zadní Kopanina (123 obyvatel), Malá Chuchle (289) a Lipany (301). V těchto katastrech zaujímá bytová zástavba pouze minimum rozlohy, a většinu zabírají pole nebo lesy. Méně než 1 000 obvykle bydlících osob žije v 16 katastrech.

Velikostní skupiny katastrů Prahy podle počtu obvykle bydlících obyvatel

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

Ve staré zástavbě více bytů v nájmu

Jednotlivé katastry na území Prahy vytvářejí velmi pestrou směsici různých území, jejichž současné odlišnosti ve složení obyvatelstva byly ovlivněny vývojem ve vzdálené, ale i nedávné minulosti. Pro ilustraci jsme vybrali tři katastrální území. Prvním je katastr Holešovic – reprezentant kompaktního města, které se začalo rozvíjet s příchodem průmyslu v 19. století. Katastr Chodov lze považovat za představitele socialistické výstavby a katastr Zličín zobrazuje situaci původně zemědělského a venkovského katastru pozměněného nedávnou intenzivní suburbanizací.

V pražském katastru Chodov bylo k datu sčítání 23,9 tisíce obydlených bytů. V osobním vlastnictví se nacházela více než polovina (52 %) bytů a zhruba 17 % bytů bylo nájemních. Třetí nejčastější skupinu představovaly byty v družstevním vlastnictví (11 %). Většina bytů byla v bytových domech, převážně panelových. Byty v rodinných domech tvořily jen 6 %. V pražských Holešovicích bylo sečteno 19,9 tisíce obydlených bytů. Byty v osobním vlastnictví se tu vyskytovaly v daleko menší míře (32 %) než na Chodově. Naopak zde bylo více bytů nájemních (44 %). Katastrální území Zličín mělo na svém území pouze 3,6 tisíce obydlených bytů, z toho bylo téměř 10 % v rodinných domech a 89 % v domech bytových. Také na Zličíně byla většina obydlených bytů v osobním vlastnictví (45 %), nájemní byty tvořily 28 % a byty ve vlastním domě 7 %.

Ve všech třech vybraných katastrech se nepodařilo zjistit právní důvod obývání bytu v 7 až 11 % případů.

Nejvíce starších obyvatel žije na sídlištích

Podle počtu obyvatel je největším katastrem z uvedených tří Chodov (50 tis.), druhé místo zaujímají Holešovice (37,7 tis.). Zličín následuje se značným odstupem (7,6 tis.). Významné rozdíly lze sledovat i ve věkové struktuře populace. Nejmladší složka 0 až 15 let měla největší zastoupení v katastru Zličín. Toto věkové rozmezí se zde týkalo 18 % z obvykle bydlícího obyvatelstva. Na Chodově to bylo 15 % a v Holešovicích 14 %. Prvenství si Zličín udržel i v kategorii 0 až 34 let (47 %), v níž druhou pozici zaujaly Holešovice (45 %). Na Chodově žilo pouze 35 % obyvatel v uvedeném věku. Kategorie 35 až 64 let byla nejvíce zastoupena opět na Zličíně (42 %), Chodov i Holešovice vykazovaly shodně 40 %. Na první příčku se Chodov dostal v podílu osob ve věku 65 a více let, žilo jich zde 25 %. V Holešovicích tvořili nejstarší občané 15 % populace a na Zličíně 11 %.

Věkové složení obvykle bydlících obyvatel ve vybraných katastrech (%)

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

S věkovým složením populace souvisí rovněž počet zaměstnaných osob a míra zapojení na trhu práce. Na území Chodova žilo k datu sčítání 26,4 tisíce osob, které byly zaměstnány, v Holešovicích 22,8 tisíce a na Zličíně 4,6 tisíce. Nejvyšší míru zaměstnanosti vykazovaly populačně mladé katastry. Na Zličíně bylo zaměstnáno 73,6 % obyvatel ve věku 15 a více let, v Holešovicích 70,7 % a na Chodově 61,8 %. Lidé bydlící na Chodově byli nejčastěji zaměstnaní jako specialisté (26 % zaměstnaných), techničtí a odborní pracovníci (19 %) a pracovníci ve službách a prodeji (13 %). V Holešovicích jednoznačně nejvíce zaměstnaných působilo na pozici specialistů (37 %). Na pozicích technických a odborných pracovníků to bylo 17 % a ve službách a obchodě 10 %. V katastru Zličína bylo specialistů okolo 30 % a odborných a technických pracovníků 20 %. Ve službách a prodeji zde pracovalo 10 % zaměstnaných. V katastru Chodova a Zličína bylo více úředníků a lidí pracujících jako obsluha strojů, zařízení a montéři než v Holešovicích.

Zaměstnání obvykle bydlících obyvatel podle klasifikace zaměstnání (% ze zaměstnaných)

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

Výsledky sčítání umožňují porovnat i vzdělanostní strukturu populace. Ve všech třech vybraných katastrech bylo podobné zastoupení osob věku 15 a více let bez vzdělání, s vyšším odborným vzděláním a se základní školou. Největší rozdíly panovaly v zastoupení vysokoškoláků a osob bez maturity. V podílu osob bez maturity dominoval Chodov (22 %), na Zličíně (14 %) a v Holešovicích (13 %) bylo jejich zastoupení výrazně nižší. V případě vysokoškoláků se situace obrátila. Holešovice (40 %) i Zličín (39 %) měly nad Chodovem (27 %) značnou převahu. U osob s maturitou už se jednotlivé katastry liší jen méně, trojici vede Chodov (36 %), následuje Zličín (32 %) a uzavírají Holešovice (31 %). Pro zbylou část populace (5 až 7 %) se vzdělanostní úroveň nepodařilo zjistit.

Vzdělanostní struktura obvykle bydlících obyvatel ve vybraných katastrech (% z populace 15+)

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

Zajímavé jsou také údaje o původu obyvatel jednotlivých katastrů. Z osob žijících na Chodově se téměř 59 % narodilo v Praze, 29 % jinde v České republice a skoro 13 % v cizině.

V Holešovicích žilo pražských rodáků 49 %, přistěhovalců z jiného místa v Česku 33 % a narozených v zahraničí 18 %. Nejpestřejší složení obyvatel z hlediska původu měl Zličín, kde se 46 % narodilo v Praze, 33 % jinde v Česku a 21 % mimo republiku.