Praha mládne i stárne zároveň

V roce 2019 bylo v Praze evidováno 1 324,3 tisíce osob. Z toho dětí ve věku 0–14 let bylo 210,8 tisíce (15,9 %), osob v produktivním věku (15–64 let) bylo 862,3 tisíce (65,1 %) a osob 65letých a starších bylo 251,2 tisíce (19,0 %). V mladším produktivním věku (15–29 let) bylo 187,5 tisíce osob, ve středním produktivním věku (30–49 let) bylo 451,3 tisíce osob a ve starším produktivním věku (50–64 let) bylo 223,4 tisíce osob. Průměrný věk obyvatel Prahy v roce 2019 činil 41,9 roku.

Mezi lety 2009 a 2019 vzrostl počet obyvatel Prahy o 75,3 tisíce (+6,0 %). Počet dětí se zvýšil o 55,6 tisíce (+3,5 p. b.) a o něco méně se zvýšil počet osob ve věku 65 a více let (+50,1 tisíce, +2,9 p. b.). Naopak počet osob v produktivním věku (15–64 let) klesl o 30,5 tisíce. V podrobnějším členění produktivní složky došlo ke snížení počtu osob v mladším a starším produktivním věku (tj. 15–29 a 50–64 let) o 54,8, resp. o 32,3 tisíce, naproti tomu se zvýšil počet osob ve středním produktivním věku (30–49 let) o 56,6 tisíce. Průměrný věk obyvatel Prahy se v období let 2009–2019 zvýšil o pouhých 0,3 roku.

V letech 2009–2019 v Praze převažoval počet starších osob ve věku 65 a více let nad počtem dětí ve věku 0–14 let, přičemž počet dětí rostl o trochu více než počet starších osob.

Vývoj věkové struktury byl v hlavním městě ovlivněn zejména kladným migračním saldem. Mezi přistěhovalými dominovaly osoby z ciziny v mladším produktivním věku. Mezi vystěhovalými, kterých bylo méně, převládaly osoby ve vyšších věkových kategoriích. Vliv mělo také dlouhodobé zvyšování počtu živě narozených dětí spolu se stagnací počtu zemřelých osob.

Malé čtvrtě jsou mladší

Nejmladší věkovou strukturu měly v Praze v roce 2019 populačně malé městské části (do 12,6 tisíce obyvatel) nacházející se zejména na severovýchodním a jihovýchodním okraji Prahy. Jednalo se o Prahu 22, Dolní Měcholupy, Březiněves, Vinoř, Kolovraty, Újezd, Štěrboholy, Čakovice a Zličín. Zde totiž v posledních několika letech probíhala intenzivní nová bytová výstavba a uvedené městské části se staly migračně atraktivními, a to především pro mladší rodiny s dětmi. Díky tomu jejich populaci charakterizovalo nejvyšší zastoupení dětí (20 % a více), nejnižší podíl starších osob (do 13,5 %) a nejnižší průměrný věk (do 37,9 roku) v rámci metropole.

Nejstarší obyvatelstvo bylo v roce 2019 evidováno v městských částech lokalizovaných zejména v historickém jádru a ve vnitřním a vnějším městě. Městskými částmi s nejvyšším podílem starších osob (20,0 % a více), nízkým podílem dětí (14,6– 16,6 %) a nejvyšším průměrným věkem (42 let a více) byly Praha 11, Praha 4, Praha 10, Praha 8, Praha 12 a Praha 6. Městské části Praha 1 a 2, které jsou situovány v historickém jádru metropole, se spolu s Prahou 3 vyznačovaly nejnižším podílem dětí (méně než 14 %) a podprůměrným podílem starších osob (16,3–17,4 %). Zároveň měly nejvyšší podíl osob v produktivním věku (68,9 % a více). Věkové složení obyvatelstva uvedených městských částí odpovídalo jejich funkci (obchodní, administrativní, politická).

Vnitřní město vs. okraje

Mezi lety 2009 a 2019 nejvíce omládlo obyvatelstvo městských částí situovaných ve vnitřním městě, konkrétně se jednalo o Prahy 6, 4, 7, 10 a 3. V roce 2009 měly tyto městské části nejstarší věkovou strukturu v rámci celého hlavního města. Omlazení se projevilo ve zvýšeném podílu dětí společně s mírným poklesem či stagnací podílu starších osob. Značně omládly také některé okrajové městské části, jejichž věková struktura v roce 2009 byla poměrně vyrovnaná z pohledu zastoupení dětí a starších osob. Omlazení se zde projevilo ve výrazném nárůstu podílu dětí spolu s mírným zvýšením podílu starších osob. Jednalo se o městské části Březiněves, Praha 22, Zličín, Velká Chuchle, Královice, Slivenec a Dolní Počernice. Průměrný věk klesl v omlazených městských částech o 0,5–3,1 roku.

Ve sledovaném období zestárla populace nejvíce v okrajových městských částech, které nezasáhla zvýšená intenzita bytové výstavby. Důsledkem bylo nízké migrační saldo, a tedy také pokles podílu dětí spolu s nárůstem podílu starších osob. Konkrétně se jednalo o Nebušice, Šeberov, Křeslice, Satalice a Ďáblice. V dalších městských částech sice došlo ke zvýšení podílu dětí, ale podíl starších osob v nich vzrostl výrazně více. To se týkalo například Koloděj, Přední Kopaniny, Prahy 17, Kunratic, Prahy 21, 13, 14 a 11. V uvedených městských částech se zvýšil průměrný věk o 1,3–4,3 roku.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo