Praha lákala víc než Vídeň

Oblast kultury se podílela takřka 9 % na celkové zaměstnanosti v Praze a předstihla tak např. Vídeň či Budapešť.

Na jaře tohoto roku zveřejnil Eurostat údaje o zaměstnanosti v kultuře podle územních jednotek na úrovni NUTS II (v Česku tzv. regionů soudržnosti). Praha se v rámci tohoto srovnání s takřka 9 % podílem oblasti kultury na celkové zaměstnanosti v roce 2019 umístila na čtvrtém místě ve srovnání několika stovek regionů. Největší podíl měla kulturní oblast na celkové zaměstnanosti v severní (12 %) a jižní (11 %) části (vnitřního) Londýna a v Berlíně (11 %). O něco méně než v Praze se kultuře v rámci zaměstnanosti dařilo v dalších městech s uměleckou tradicí – Budapešti (8 %) a Vídni (8 %).

Podíl kultury na zaměstnanosti v ostatních regionech soudržnosti se v Česku pohyboval mezi 2 a 4 %. V čele se nacházely regiony Střední Čechy (Středočeský kraj) a Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj) s více než 3 % podílem na celkové zaměstnanosti regionu, nejmenší zastoupení měla oblast kultury v regionech Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) a Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), kde podíl na celkové zaměstnanosti dosahoval přibližně 2 %.

Zdroj: Eurostat

Česko je ve středu žebříčku

V celém Česku pracovalo v oblasti kultury v roce 2019 okolo 210 tisíc osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosahoval necelých 4 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se Česko nachází uprostřed žebříčku. Nejvíce se kultura podílela na celkové zaměstnanosti na Maltě, v Estonsku, ve Finsku a v Lucembursku. V těchto čtyřech zemích přesahoval podíl kultury pětiprocentní hranici. Nejmenší podíl kultury na celkové zaměstnanosti měly v rámci evropské sedmadvacítky Bulharsko (3 %) a Rumunsko (2 %).

Do oblasti kultury započítává Eurostat jak tradiční umělecká povolání (např. hudebníky, herce, malíře), tak tvůrčí povolání (designéry, architekty, pracovníky v reklamě). Do statistik jsou započítáváni také pracovníci v kulturních organizacích, kteří se věnují jiným než kulturním a tvůrčím povoláním (např. účetní v divadle). Údaje zahrnují rovněž pracovníky mimo kulturní organizace, kteří zastávají kulturní a tvůrčí povolání (např. designér v automobilce).

V Česku se v roce 2019 věnovalo kulturním a tvůrčím povoláním téměř 129 tisíc osob. V kulturních organizacích pracovalo dalších přibližně 80 tisíc osob, které vykonávaly jiná než kulturní či tvůrčí povolání. Více podrobností o ekonomických aspektech oblasti kultury nabízí publikace Výsledky účtu kultury.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností