Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ještě v 90. letech odcházela část obyvatelstva do důchodu dříve než dnes. Nyní, z důvodu změny legislativy, je to mnohem později. Zatímco v roce 1993 kartogram odráží skutečnost, že část 45–59letých byla již ve starobním důchodu, kartogram z roku 2012 říká něco jiného. V roce 2011 se změnila doba odchodu do důchodu. Nárok na starobní důchod má proto menší část lidí. Další problém je v nabídce práce. Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou známé vysokou nezaměstnaností. Špatný zdravotní stav a rezignace na možnost získání práce vedou také k pracovní neaktivitě.

Průmyslové kraje

Podíl ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let byl v Moravskoslezském kraji vždy nad celorepublikovým průměrem. V roce 1993 dosáhl rekordních 31,0 %. Tento podíl se postupem času snižuje. V roce 2012 byl již na úrovni 14,5 %, takže se Moravskoslezský kraj posunul z prvního na druhé místo hned za Ústecký kraj, kde podíl ekonomicky neaktivních dosáhl 16,1 %.
V Ústeckém kraji je situace od roku 2007 ještě méně příznivá než v Moravskoslezském kraji, kdy z populace 45–59letých bylo nejvíce ekonomicky neaktivních lidí z celé České republiky – 23,6 %. V roce 2008 došlo k mírnému snížení na 21,9 %. O rok později tento podíl klesl na 20,5 % a v roce 2010 na 19,3 %. Nejnižšího podílu ekonomicky neaktivních v populaci 45–59letých dosáhl v roce 2011, kdy tato hodnota klesla na 15,9 %, avšak v roce 2012 opět začala trochu stoupat – na 16,1 %. Ve sledovaném období 1993–2012 byl nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí v Ústeckém kraji zaznamenán v roce 2000, kdy dosáhl 24,6 %.

„V Praze je blaze“

Zatímco Moravskoslezský a Ústecký kraj mají podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva ve věku 45–59 let výrazně nad průměrnými hodnotami České republiky, v Praze je situace diametrálně odlišná. Ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let je tu nejméně z celé republiky, jejich podíl se pohybuje výrazně pod celorepublikovým průměrem. V Praze je tradičně vysoká zaměstnanost a nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ani v jednom roce se zde ve sledovaném období podíl ekonomicky neaktivních nepřehoupl přes průměrnou celorepublikovou hodnotu a nikdy nedosáhl hodnot Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí ve sledované věkové skupině tu byl zaznamenán v roce 1993 –14,7 %, nejnižší pak v roce 2012 – 8,3 %. Lidé tu jsou ekonomicky aktivní nejen v předdůchodovém, ale i v důchodovém věku. Žádný jiný kraj se nemůže pochlubit tak nízkým podílem ekonomicky neaktivních obyvatel v předdůchodovém věku jako Praha.

Proměnné hodnoty Libereckého kraje

Zvláštním vývojem prošel v tomto směru Liberecký kraj. V podílu ekonomicky neaktivního obyvatelstva přesáhl v některých letech průměrné hodnoty za celou Českou republiku a jindy byl zase pod celorepublikovým průměrem. V tomto kraji došlo k výraznému poklesu podílu ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové kategorii 45–59 let po roce 2009, kdy v České republice kulminoval hospodářský útlum. Zatímco v letech 2008 a 2009 byl jejich podíl vysoký (21,4 % a 20,1 %), v roce 2010 se snížil na 16,3 %, což byla ještě hodnota, která překračovala celorepublikový průměr. K poklesu podílu ekonomicky neaktivních lidí na 14,1 % došlo v roce 2011, avšak o rok později, v roce 2012, zase tento podíl vzrostl na 14,9 %.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj prochází velkou přeměnou. Podíly ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 45–59 let se pohybovaly od roku 1993 většinou pod republikovou úrovní, pouze v letech 1996, 2008 a 2009 ji přesáhly. Od změny důchodového systému v roce 2011 se již pohybují nad touto hranicí a v roce 2012 téměř dosahují hodnot Ústeckého kraje. Co je příčinou tohoto zhoršení, je otázkou.

Ostatní kraje

Příznivá situace, i když nikoli v takové míře jako v Kraji hl. m. Praha, byla zaznamenána v krajích, které se vyznačují vysokou nadějí dožití při narození. Takovými jsou např. Jihočeský a Královéhradecký kraj. V těchto krajích podíly ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové skupině 45–59 let málokdy překračují celorepublikové hodnoty.
Více informací o tomto tématu najdete v publikaci Trh práce v ČR 1993–2012 (http://bit.ly/1qtMBg7) a v titulu, který nedávno vyšel, Senioři v krajích (http://bit.ly/1qwYogd).

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost