Pračka, telefon a televizor již nevypovídají o materiální deprivaci

Většina domácností v České republice nemá pro­blém s pořízením základních věcí a služeb, které pa­tří k běžnému životu. Za posledních pět let se počet domácností, které se potýkají s materiální deprivací, významně snížil a ruku v ruce s tím ubylo i položek, které si tyto domácnosti nemohou dovolit. Stále však existují takové, pro něž jsou některé nákupy či výdaje prakticky nedostupné.

Domácnostem se dařilo stále lépe

S ohledem na uvedený vývoj došlo k přehodnocení ukazatele míra materiální deprivace, jenž byl dosud pravidelným výstupem celoevropského šetření Ži­votní podmínky domácností. To pod názvem SILC loni proběhlo v České republice již po patnácté.

Od roku 2019 šetření nepočítá s několika dříve užívanými položkami, naopak přibyly jiné, které sle­dují i sociální stránku života. Nově upravený indiká­tor se jmenuje míra materiální a sociální deprivace.

Které položky nyní domácnosti z hlediska dostup­nosti posuzují a kolik jich vlastně je? Jak se v posled­ních letech příslušný ukazatel vyvíjel a co o součas­ných finančních možnostech českých rodin vypovídá?

Míra materiální deprivace tradičně odrážela ma­teriální podmínky i vybavenost domácností a stala se jedním z významných atributů při hodnocení jejich celkové životní úrovně. Až do roku 2018 udávala po­díl osob, jejichž domácnosti si z finančních důvodů nemohly dovolit alespoň čtyři z devíti sledovaných položek. Byly jimi neočekávaný finanční výdaj (v roce 2018 ve výši 10 700 Kč), možnost zaplatit týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti, vyba­venost domácnosti automobilem, pračkou, televizí a telefonem, možnost jíst maso či jeho vegetariánské náhražky alespoň ob den, schopnost domácnosti včas hradit pravidelné platby či splátky spojené s bydlením a dostatečné vytápění bytu.

Indikátor materiální deprivace udávající podíl osob žijících v domácnostech, které postrádaly nej­méně 4 položky z 9 sledovaných, se v České repub­lice dlouhodobě pohyboval v rozmezí 6 až 7 %. Od roku 2014 však nabral výrazně klesající tendenci. Za rok 2018 jeho hodnota spadla až na úroveň 2,8 %, což bylo o 0,9 procentního bodu méně nežli rok předtím. Nejčastěji si přitom domácnosti nemohly dovolit zaplatit desetitisícový neočekávaný výdaj a týdenní dovolenou pro všechny své členy. V tako­vých domácnostech žila v roce 2018 zhruba pětina deprivovaných osob. Kromě neočekávaného výdaje a týdenní dovolené se ostatní vybrané položky stá­valy stále více marginálními. To se týkalo přede­vším položek, jako jsou pračka, telefon a televizor, které se zařadily mezi běžné součásti vybavení do­mácností, a jejich vliv na míru materiální deprivace prakticky vymizel.

Pokud bychom použili dřívější metodiku, míra materiální deprivace si uchovala klesající tendenci i loni. Podíl osob žijících v domácnostech, které po­strádaly nejméně 4 položky z 9 sledovaných, se v roce 2019 oproti předchozímu roku snížil z 2,8 % na 2,7 %. Materiální deprivace se v roce 2018 týkala 293 tisíc osob, v roce loňském 281 tisíce. Mezi nejvíce mate­riálně deprivované patří dlouhodobě nezaměstnaní (20,3 %) a osoby z neúplných rodin s dětmi (8,1 %). Vyšší míru materiální deprivace zaznamenali jed­notlivci mladší 65 let (4,4 %) než ti ve věku 65 a více let (3,5 %). Průměrně postrádaly domácnosti v roce 2019 podle starší metodiky 4,3 položky.

Výsledky podle nových ukazatelů

Aby sledovaný ukazatel deprivace lépe zohlednil ak­tuální finanční a materiální situaci v domácnostech, začaly jednotlivé země na doporučení Eurostatu při šetření využívat upravenou metodiku, která počítá s rozšířeným souborem sledovaných položek.

Těch je podle nových pravidel třináct a za mate­riálně a sociálně deprivovanou je považována osoba, jejíž domácnost si nemůže z finančních důvodů do­volit pět a více z nich. Spolu s některými položkami původní materiální deprivace zahrnuje upravený se­znam také pořízení nového nábytku, věci pro osobní potřebu (obuv, nové oblečení), kontakt s přáteli či příbuznými, placené volnočasové aktivity, útratu určité finanční částky pro vlastní potřebu a připo­jení k internetu.

V roce 2019 se tak u nás podle nové metodiky do­stala míra materiální a sociální deprivace domácností na hodnotu 5,3 %. Nejčastěji udávanou položkou, kterou si domácnosti nemohou dovolit, bylo pořízení nového nábytku za opotřebovaný (30,2 %). Zhruba pětina domácností nezvládne uhradit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč a týdenní dovolenou.

Míra materiální a sociální deprivace se výrazně liší podle složení domácnosti. Nejohroženější skupinou jsou domácnosti tvořené samotným rodičem s jed­ním či více dětmi a jednotlivci ve věku 65 let a starší. Naopak jednoznačně nejmenší riziko ohrožení ma­teriální a sociální deprivací ze sledovaných typů do­mácností se týká úplných rodin s dětmi. Pokud jde o převažující ekonomickou aktivitu osob, nejvyšší míru materiální a sociální deprivace zaznamenaly v roce 2019 nezaměstnané osoby, konkrétně téměř třetina z nich. Z pracujících postrádala 5 a více polo­žek ze 13 jen necelá 3 procenta, důchodců přibližně dvojnásobek. Průměrně deprivované domácnosti postrádaly podle nové metodiky 5,9 položky.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností