Práci z domova umožňuje 59 podniků ze 100

Režim home office využila v roce 2024 v Česku pětina zaměstnanců. Online pracovní schůzky probíhají u nás zhruba v polovině podniků.

Práce z domova zažila boom před pěti lety v souvislosti s pandemií koronaviru. Onemocnění covid-19 a restrikce s ním spojené přinutily mnoho lidí přehodnotit své pracovní návyky a home office se stal výrazným pracovním benefitem po celém světě. Vymizení možnosti pracovat z domova pro profese, kde to povaha práce umožňuje, nejspíš nehrozí. Dokládají to údaje ČSÚ, které se týkají dat za rok 2024 a pocházejí z ročního statistického zjišťování o využívání ICT v podnikatelském sektoru. Toto šetření provádí ČSÚ na výběrovém vzorku podniků s 10 a více zaměstnanci ve vybraných odvětvích. Z důvodu mezinárodní srovnatelnosti sem nejsou zařazeny podniky z následujících odvětvových sekcí: zemědělství, těžba a dobývání, peněžnictví a pojišťovnictví, veřejná správa, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a kulturní činnosti.

Nejčastěji velké podniky a firmy v IT

Vykonávat alespoň někdy práci z domova umožňovalo svým zaměstnancům v roce 2024 v průměru 59 % podniků v Česku. Nejčastěji to byly velké podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2024 umožňovalo home office 92 % velkých podniků u nás. Naproti tomu z malých podniků tuto možnost nabízelo 53 %. Středně velkých podniků, které zaměstnávají mezi 50 a 250 zaměstnanci, home office umožňovalo 79 %. Významné rozdíly pochopitelně nacházíme mezi jednotlivými odvětvími, některé profese z domova ani vykonávat nelze. Nejčastěji nechávaly své zaměstnance pracovat na dálku firmy působící v IT službách, konkrétně 97 % z nich. Pracovat zaměstnancům alespoň občas z domova umožňuje více než 90 % firem v oboru výzkum a vývoj (94 %), poradenství v oblasti řízení podniků (94 %, patří sem např. strategické, finanční plánování nebo plánování výroby), dále také v odvětví tvorba programů a vysílání (91 %). Do režimu práce z domova byla převedena i část administrativních prací ve výrobě – nejvíce například v chemickém a farmaceutickém nebo v metalurgickém průmyslu, případně i v elektronickém, elektrotechnickém, strojírenském průmyslu nebo ve výrobě automobilů. Mezi obory, pro něž je práce z domova nejméně častá, patří stravování a pohostinství. Home office umožňovala v roce 2024 průměrně pětina firem v tomto odvětví. Méně typické je vykonávat práci z domova také pro zaměstnance v maloobchodě (home office zde umožňuje 45 % podniků), ve stavebnictví (44 %) nebo v ostatních administrativních a podpůrných činnostech (46 %), kam patří např. personální agentury a bezpečnostní agentury nebo činnosti v oblasti pronájmu.

Podniky v Česku umožňující zaměstnancům alespoň občas pracovat z domova (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

* v období pandemie

** po rozvolnění zavedených opatření souvisejících s pandemií

Zdroj: ČSÚ

Akcelerace vlivem covidu

V roce 2014 nabízelo zaměstnancům alespoň někdy pracovat z domova v průměru 30 % podniků u nás. Malých firem byla čtvrtina, středně velkých bezmála polovina (47 %) a velkých 59 %. V roce 2020, v období pandemie covidu-19 s restrikcemi a omezeními proti šíření nákazy umožňovalo práci z domova 60 % podniků u nás, tedy dvojnásobné množství oproti roku 2014. Jednalo se tehdy o téměř všechny velké podniky (96 %) a výraznou většinu středně velkých subjektů (84 %). Malých firem, které umožňovaly pracovat zaměstnancům aspoň někdy z domova, bylo 53 %. O rok později, po rozvolnění zavedených opatření se podíl podniků nabízejících zaměstnancům možnost home office snížil, ale jen mírně. V roce 2021 dovolovalo pracovat z domova v průměru 54 % podniků v Česku. V roce 2024 to bylo 59 % firem, což téměř odpovídá úrovni během pandemie. Podíl velkých podniků, které umožňují home office, přesahoval 90 %, u středně velkých podniků se blížil 80 % a v malých firmách mírně překračoval hranici 50 %.

Home office nevyužívají všichni

Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, věc druhá, kolik zaměstnanců skutečně práci z domova vykonává. V roce 2014 pracovala z domova 4 % všech zaměstnanců podniků s 10 a více zaměstnanci v Česku. V období pandemie covidu-19 byl home office doporučován tam, kde to povaha práce dovoluje, a z domova pracovalo průměrně 20 % zaměstnanců. O rok později, kdy se zavedená opatření rozvolnila, využívalo home office v průměru 15 % zaměstnanců. Do roku 2024 jejich podíl opět vzrostl na 21 %. Rozdíly mezi velikostmi podniků, kde zaměstnanci pracují, jsou malé.

Zaměstnanci, kteří mohou alespoň občas pracovat z domova (% z celkového počtu zaměstnanců podniků v dané skupině)

* v období pandemie

** po rozvolnění zavedených opatření souvisejících s pandemií

Zdroj: ČSÚ

Práci na dálku využívají nejvíce zaměstnanci v odvětvové sekci informační a komunikační činnosti, zde nejvíce zaměstnanci z oboru IT. V roce 2024 v tomto odvětví pracovalo alespoň občas z domova více než 85 % zaměstnanců. Alespoň někdy využívají home office více než tři čtvrtiny zaměstnanců z oborů telekomunikační činnosti (76 %), právní a účetnické činnosti (79 %) nebo poradenství v oblasti řízení podniků (77 %). Nejméně zaměstnanců pracujících z domova bylo v roce 2024 v odvětví stravování a pohostinství (3 %). Odvětví s druhým nejnižším podílem zaměstnanců pracujících z domova je ubytování, režim home office v něm uplatňuje desetina osob. Ve stavebnictví a ve zpracovatelském průmyslu mohlo alespoň někdy pracovat z domova v průměru 14 % zaměstnanců. Kancelářské profese ve výrobních odvětvích pracují z domova nejméně v textilním, kožedělném a obuvnickém průmyslu (7 %) nebo v metalurgickém a kovozpracujícím průmyslu (9 %).

Online pracovní schůzky

Videokonferenční nebo obecně komunikační platformy (např. MS Teams, Google Meet, Zoom, Skype) se stávají ve firemním prostředí nezbytné, a to nejen pro interní komunikaci mezi kolegy navzájem, ale také pro komunikaci s nejrůznějšími firemními partnery či klienty. V roce 2024 probíhaly online pracovní schůzky téměř v polovině podniků v Česku (47 %). Celkový údaj ale ovlivňuje velký počet malých firem, které komunikační platformy využívají relativně málo (39 %). Středně velkých firem, které pořádaly online pracovní schůzky, byly v roce 2024 tři čtvrtiny (74 %) a velké podniky je používají téměř všechny (94 %). Online pracovní schůzky probíhají v podnicích v Česku (47 %) méně často než ve většině ostatních členských států Unie, průměr EU27 za rok 2024 byl 53 %. Uskutečňují je nejčastěji podniky ve Finsku (85 %), Švédsku a Dánsku (shodně 79 %), nejméně často naopak v Bulharsku, Maďarsku nebo Lotyšsku (ve všech třech zemích zhruba třetina podniků).

Podniky v Česku, které realizují online pracovní schůzky (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

Zdroj: ČSÚ

Poskytování vzdáleného přístupu

Aby bylo možné pracovat s firemními aplikacemi nebo daty, umožňuje řada firem svým zaměstnancům vzdálený přístup přes internet. Zaměstnanci se tak mohou prakticky odkudkoli přes internet nebo např. přes zabezpečenou VPN síť dostat ke svému pracovnímu e-mailu, ale i k dokumentům či pracovním souborům, a v neposlední řadě i k aplikacím firmy nebo informačním systémům.

Podniky v Česku, které zaměstnancům poskytují vzdálený přístup k: (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

Zdroj: ČSÚ

Nejvíce podniků dlouhodobě umožňuje zaměstnancům, aby se vzdáleně přes internet přihlásili k pracovnímu e-mailu. V roce 2024 tuto možnost poskytovalo72 % podniků v Česku. V roce 2014 jich bylo 59 %, tedy přibližně o pětinu méně. Vzdálený přístup k datům, která mají uložená na pracovních discích ve firemních počítačích, nebo do aplikací a informačních systémů (např. na intranet, do účetnictví či do objednávkového systému firmy) prostřednictvím zabezpečeného VPN připojení v roce 2024 umožňovalo zaměstnancům 63 % podniků. V roce 2016 poskytovalo tyto možnosti vzdáleného přístupu 46 % podniků u nás, tedy o třetinu méně než v roce 2024. V rámci EU27 poskytovalo svým zaměstnancům vzdálený přístup přes internet k pracovnímu e-mailu nejvíce podniků ve Finsku (97 %), a dále pak více než 90 % podniků ve Francii, Estonsku, Chorvatsku a Belgii. Nejméně často nabízejí vzdálené připojení k e-mailu podniky v Řecku (61 %) nebo v Maďarsku (66 %). České podniky jsou v evropském žebříčku za rok 2024 podprůměrné, mají čtvrtou nejnižší hodnotu tohoto ukazatele (72 %). Průměr za EU27 činil 81 %. V poskytování vzdáleného přístupu k firemním dokumentům nebo aplikacím či informačním systémům vychází mezinárodní srovnání v EU velmi podobně jako u e-mailu. V čele tohoto žebříčku je opět Finsko (94 % podniků), druhou příčku zaujímá Belgie (89 %) a třetí Estonsko (88 %). Poslední jsou i v tomto ukazateli podniky v Řecku (55 %). Česko (63 %) se nachází opět pod průměrem EU27, který za rok 2024 činil 74 % podniků.

Podniky v zemích EU, které v roce 2024 realizovaly online pracovní schůzky (% z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi)

Zdroj: Eurostat