Potraviny cestují přes hranice

V roce 1990 se v tehdejším Československu uvolnily bariéry omezující pohyb zboží přes hranice, a tak k nám mohlo začít proudit do té doby nevídané množství produktů, samozřejmě včetně potravin. Pamětníci dodnes vzpomínají, jak je při prvních návštěvách Rakouska nebo Spolkové republiky Německo na přelomu let 1989 a 1990 překvapila dostupnost sezonního ovoce a zeleniny v obchodech i během zimních měsíců. Nyní to již považujeme za samozřejmý standard i v České republice.

Nejdůležitějším partnerem v zahraničním obchodu s potravinami je od roku 1993 pro Česko nepřekvapivě Slovensko. Následují Polsko a Německo a poté další členské země Evropské unie, ale například také Rusko. Významné množství potravin se k nám dováží i z velmi vzdálených zemí a Česká republika současně plní úlohu tranzitní země, takže na straně přeshraničního vývozu se rovněž objevují komodity, které zde nemají původ. Ve sledovaném období se reexport potravin k nám přivezených, ale u nás nespotřebovaných, výrazně navýšil.

K výraznému nárůstu pohybu zboží přes hranice (dále PZpH) došlo zejména po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a připojila se k jednotnému evropskému trhu, čímž došlo k odstranění tarifních překážek (cel apod.) a množstevních omezení.

Maso a mléčné výrobky

Hovězího masa jsme v roce 1993 dovezli celkem 3 tis. tun a vyvezli 5 tis. tun, avšak v roce 2019 bylo dovezeno již 44 tis. tun a vyvezeno jen 13 tis. tun. Bilance PZpH se tak změnila z kladné na zápornou. Hovězí maso jsme v roce 1993 dováželi převážně ze Slovenska, zatímco v roce 2019 nejvíce z Polska a Německa. Vyváželi jsme jej v roce 1993 hlavně do Ruska a v roce 2019 na Slovensko.

Vepřového masa bylo v roce 1993 dovezeno méně než 1 tis. tun, ale vyvezeno bylo 11 tis. tun. Do roku 2019 se kladná bilance dostala také do záporných hodnot: dovoz činil 274 tis. tun, kdežto vývoz pouze 30 tis. tun. Dovezené vepřové maso pocházelo v roce 1993 především z Dánska, do roku 2019 bylo nahrazeno dovozy z Německa a Španělska. Stejně jako u hovězího směřoval jeho vývoz v roce 1993 nejvíce do Ruska a v roce 2019 na Slovensko.

Rovněž u komodity drůbeží maso došlo ke změně bilance PZpH z kladné na zápornou: v roce 1993 bylo dovezeno 2 tis. tun a vyvezeno 9 tis. tun, v roce 2019 pak dovoz dosáhl 125 tis. tun a vývoz jen 20 tis. tun. Drůbeží maso bylo v roce 1993 přiváženo nejčastěji ze Slovenska a v roce 2019 z Polska. Na jeho vývozu se v roce 1993 nejvíce podílelo Německo a v roce 2019 Slovensko.

Je nutno dodat, že podstatný podíl všech druhů v tuzemsku spotřebovaného masa pochází ze zvířat u nás poražených, přičemž pro živá zvířata – skot, prasata i drůbež – byla bilance PZpH v letech 1993 i 2019 kladná s narůstající tendencí.

Naproti tomu ryby (kromě živých) a rybí maso pocházely už v roce 1993 převážně z dovozu a do roku 2019 se na tom nic nezměnilo. V roce 1993 jsme jich 24 tis. tun přivezli a 3 tis. tun vyvezli, v roce 2019 bylo 42 tis. tun přivezeno a 13 tis. tun vyvezeno. Ryby jsme v roce 1993 nakupovali nejvíce z Německa nebo Nizozemska, zatímco v roce 2019 z Norska; vývozy směřovaly hlavně na Slovensko.

Pro komoditu nezahuštěné mléko a smetana jsme již v roce 1993 byli čistým vývozcem a do roku 2019 se přebytek PZpH ještě mnohonásobně navýšil. Dovezené množství sice vzrostlo z 6 tis. tun na 42 tis. tun, ale vývoz se zestonásobil z 9 tis. tun na 883 tis. tun. Jak v roce 1993, tak v roce 2019 bylo nejdůležitějším partnerem pro dovoz Slovensko. V roce 1993 jsme toto zboží nejvíce vyváželi také na Slovensko, v roce 2019 do Německa.

Pro sýry a tvaroh se bilance PZpH překlopila z kladné na zápornou: v roce 1993 bylo 9 tis. tun dovezeno a 18 tis. tun vyvezeno, zatímco v roce 2019 bylo dovezeno 107 tis. tun a vyvezeno 57 tis. tun. Sýry a tvaroh jsme v letech 1993 i 2019 přiváželi hlavně z Německa, vyváželi jsme je v roce 1993 nejvíce do Libanonu a v roce 2019 do Itálie.

Zelenina, brambory, ovoce

Pro různé druhy zeleniny a ovoce, ale dokonce i pro brambory byla již v roce 1993 bilance PZpH záporná a do roku 2019 se ještě prohloubila. Výjimkou je komodita jablka a hrušky, jejíž bilance byla v roce 1993 kladná, avšak do roku 2019 klesla pod nulu.

V roce 1993 k nám bylo dovezeno celkem 33 tis. tun brambor, 24 tis. tun rajčat, 17 tis. tun cibulové zeleniny, 47 tis. tun košťálové a 17 tis. tun kořenové zeleniny. Vyvezli jsme 30 tis. tun brambor, 2 tis. tun cibulové zeleniny a po méně než 1 tis. tun rajčat, košťálové a kořenové zeleniny. Do roku 2019 se dovozy všech komodit zvýšily: na 225 tis. tun brambor, 88 tis. tun rajčat, 84 tis. tun cibulové, 68 tis. tun košťálové a 71 tis. tun kořenové zeleniny. Vývozy v roce 2019 u brambor klesly na 25 tis. tun, u ostatních komodit narostly na 7 tis. tun pro cibulovou zeleninu i pro rajčata a na 11 tis. tun pro košťálovou i kořenovou zeleninu. Brambory jsme v roce 1993 dováželi nejvíce z Nizozemska a v roce 2019 z Německa. Nejčastější zemí pro vývoz bylo v obou uvedených letech Slovensko. Rajčata v roce 1993 pocházela ponejvíce ze Slovenska, zatímco v roce 2019 z Nizozemska a Španělska. Z Nizozemska jsme v letech 1993 i 2019 získávali také nejvíce cibulové a kořenové zeleniny, zatímco pro košťálovou zeleninu bylo hlavním zahraničním zdrojem Polsko. Všechny jmenované druhy zeleniny byly od nás převáženy opět především na Slovensko.

Dovoz banánů se mezi lety 1993 a 2019 zvýšil ze 104 tis. tun na 186 tis. tun, dovoz citrusových plodů ze 127 tis. tun na 157 tis. tun a dovoz vinných hroznů (čerstvých i sušených) z 25 tis. tun na 53 tis. tun. V případě jižního ovoce výrazně vzrostl také reexport: u citrusových plodů z 2 tis. tun na 17 tis. tun, u banánů a vinných hroznů, kterých jsme na počátku devadesátých let expedovali méně než 1 tis. tun, se vyvezené množství zvýšilo na 54 tis. tun banánů a 4 tis. tun vinných hroznů. Pro značné množství jižního ovoce je tedy Česká republika tranzitní zemí.

Jablek a hrušek jsme v roce 1993 dovezli 48 tis. tun a vyvezli 95 tis. tun, v roce 2019 už dovoz činil 81 tis. tun a vývoz klesl na 41 tis. tun.

K nám dovážené banány pocházely v letech 1993 i 2019 nejčastěji z Kolumbie, citrusové plody sem přicházely hlavně ze Španělska a vinné hrozny z Itálie. Jablka a hrušky jsme v roce 1993 odebírali nejčastěji z Nizozemska a v roce 2019 z Polska. Nejčastější cílovou zemí v případě vývozu banánů, citrusových plodů a vinných hroznů bylo Slovensko, jablka a hrušky jsme vyváželi v roce 1993 nejvíce do Rakouska a v roce 2019 do Německa.

Cukr, káva, čaj…

Bilance PZpH u komodit káva a čaj je samozřejmě stabilně záporná. V roce 1993 jsme dovezli 29 tis. tun kávy a 3 tis. tun čaje, o 26 let později 55 tis. tun kávy a opět 3 tis. tun čaje. Reexport kávy vzrostl z 2 tis. tun na 26 tis. tun, reexport čaje zůstal pod úrovní 1 tis. tun. Dovoz kávy a čaje prošel zajímavým přesměrováním. Káva se v roce 1993 přivážela nejčastěji ze zemí původu – Kolumbie a Hondurasu – čaj zase z Indie a Číny. V roce 2019 však bylo hlavním dodavatelem kávy Německo a čaje Polsko spolu s Německem. Naše vývozy kávy i čaje směřovaly nejčastěji opět na Slovensko.

I přes útlum tuzemské výroby cukru zůstala bilance PZpH mezi roky 1993 a 2019 kladná, ačkoli jeho množství na obou stranách vzrostlo: dovoz ze 4 tis. tun na 106 tis. tun, vývoz ze 101 tis. tun na 277 tis. tun. Cukr jsme v roce 1993 dováželi nejvíce z Německa, zatímco v roce 2019 z Francie; těžiště jeho vývozu se přesměrovalo z Ruska do Rakouska.

Bilance PZpH pro komodity pšenice a pšeničná mouka zaznamenaly protichůdné trendy: v roce 1993 se dovezlo 171 tis. tun pšeničného zrna, ale jen 5 tis. tun mouky, zatímco v roce 2019 dovoz dosáhl 48 tis. tun zrna a 81 tis. tun mouky. V roce 1993 bylo vyvezeno 127 tis. tun zrna a 49 tis. tun mouky a v roce 2019 dokonce 1 839 tis. tun zrna spolu se 42 tis. tun mouky. Pšenici dováženou v roce 1993 hlavně z Německa nahradilo zrno ze Slovenska a vývoz se přesměroval z Ruska do Německa. Hlavním dodavatelem pšeničné mouky k nám bylo Slovensko. Náš vývoz mířil v roce 1993 především do Polska, ale v roce 2019 na Slovensko.

V Česku obchodovaná rýže pochází výhradně z dovozu, který od roku 1993 do roku 2019 vzrostl ze 42 tis. tun na 102 tis. tun. Zvýšil se rovněž reexport, a to ze 4 tis. tun na 24 tis. tun. Rýže v roce 1993 pocházela nejčastěji ze Spojených států, ale v roce 2019 z Itálie; od nás byla nejvíce převážena na Slovensko.

Pekařského zboží jsme v roce 1993 dovezli 11 tis. tun a vyvezli 17 tis. tun, v roce 2019 to bylo 193 tis. tun dovezených a 197 tis. tun vyvezených, bilance PZpH tedy zůstala kladná. Dovezené pekařské zboží pocházelo v roce 1993 především ze Slovenska, v roce 2019 jej nahradilo zboží z Polska. Nejvíce jsme vyváželi v obou uvedených letech na Slovensko.

Nápoje

Pro neslazené vody a minerální vody jsme byli jak v roce 1993, tak v roce 2019 čistými vývozci: dovoz činil v roce 1993 jen 4 tis. tun a do roku 2019 stoupl na 93 tis. tun, ale současně se zvýšil i vývoz z 513 tis. tun na více než stonásobek, tj. 5 312 tis. tun. Naproti tomu pro slazené vody a minerální vody byla bilance PZpH v roce 1993 záporná s 66 tis. tun dovezenými a 40 tis. tun vyvezenými. Do roku 2019 se však změnila na kladnou: dovezli jsme sice 333 tis. tun, ale vyvezli 545 tis. tun. Neslazené vody a minerální vody k nám byly přiváženy v roce 1993 i 2019 nejvíce ze Slovenska. Téměř výlučnými odběrateli byly v roce 1993 Rakousko a v roce 2019 Polsko. Slazené minerální vody naopak pocházely v roce 1993 hlavně z Rakouska a v roce 2019 z Polska, vyváženy od nás byly hlavně na Slovensko.

Bilance PZpH pro komoditu pivo je nepřekvapivě dlouhodobě kladná: dovoz od roku 1993 do roku 2019 narostl ze 6 tis. tun na 47 tis. tun, zatímco vývoz z 209 tis. tun na 552 tis. tun. Pivo jsme v roce 1993 nejvíce dováželi ze Slovenska, ale v roce 2019 z Polska, od nás mířilo v obou letech nejčastěji na Slovensko.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty