Poskytujeme nejvčasnější a současně nejdetailnější informace o podnicích,

říká Juraj Lojka, ředitel odboru koordinace podnikových statistik a konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Co všechno má váš odbor na starosti?

Jedním z největších zjišťování, která ČSÚ mezi podniky organizuje, je úloha P5-01, na niž navazuje strukturální podniková statistika. Ta zjišťuje poměrně podrobné informace o firmách v České republice, například kolik jich fakticky vykonává nějakou činnost, kolik zaměstnávají lidí, jak jsou produktivní, kolik investují a mnoho dalšího. Sledované ukazatele lze vyhodnocovat dle různých hledisek, podle velikosti a typu podniků, podle odvětví, regionálního působení nebo struktury realizovaných tržeb. Výsledkem je obrázek struktury podnikové ekonomiky v konkrétním roce, případně popis vývoje jednotlivých ukazatelů v čase.

Se strukturální statistikou úzce souvisí statistika vnitřních zahraničních afilací. Ta se zabývá otázkou, jakou roli v tuzemské ekonomice sehrávají firmy, které jsou pod zahraniční kontrolou. V Česku v takových firmách pracuje více než milion lidí, což je skoro 20 procent veškeré pracovní síly. A podíl tržeb nebo přidané hodnoty vytvořených těmito firmami je ještě vyšší. Dále máme na starosti čtvrtletní zjišťování vybraných finančních ukazatelů u dvou tisíc největších firem v ekonomice z pohledu velikosti aktiv. Poměrně novou agendou je zjišťování o tom, jak podniky přemísťují některé své činnosti do zahraničí a jak jsou zapojeny do globálních hodnotových řetězců. A realizujeme také konjunkturální průzkumy. .

Jakým způsobem všechny informace od podniků získáváte?

Významnou část informací získáváme prostřednictvím statistických výkazů. Nejrozsáhlejší je již zmiňovaný výkaz k úloze P5-01 pro sledování několika desítek až stovek ukazatelů. Každý rok ho k vyplnění zasíláme zhruba 33 tisícům respondentů. Největší a nejvýznamnější jednotky v ekonomice ho dostávají pravidelně, ty ostatní podle toho, jestli byly v daném roce zařazeny do výběrového souboru. Výběr je v principu náhodný, pravděpodobnost zařazení různých jednotek do výběrového souboru se však může lišit v závislosti na výběrových kritériích. Minimálně stejně významným zdrojem dat jako statistické výkazy jsou administrativní zdroje, v našem případě především údaje z Generálního finančního ředitelství (GFŘ) a České správy sociálního zabezpečení. Bez nich bychom při stávající velikosti výběrového souboru nebyli schopni sestavit strukturální podnikovou statistiku v požadovaném rozsahu a kvalitě. Jako doplněk nám slouží rovněž data z jiných šetření prováděných ČSÚ, třeba ze zjišťování o úplných nákladech práce nebo ze statistiky produkce průmyslových výrobků a průmyslových služeb. Veškeré výše uvedené zdroje dat slouží pro odhad desítek ukazatelů za populaci zhruba 1,2 milionu podnikatelských subjektů.

Ing. Juraj Lojka

Vystudoval Fakultu provozu a ekonomiky dopravy a spojů Žilinské univerzity. Po ukončení studia začal pracovat v ČSÚ v tehdejším oddělení statistiky dopravy a spojů. V roce 2008 se stal ředitelem odboru koordinace podnikových statistik, od roku 2012 byla agenda odboru rozšířena o konjunkturální průzkumy. V letech 2003 a 2004 absolvoval stáž v Dánském statistickém úřadě, je členem pracovní skupiny Eurostatu ke krátkodobým podnikovým statistikám a nepřímo se podílí na činnosti pracovních skupin ke strukturální podnikové statistice a statistice zahraničních afilací.

Daří se vám snižovat zátěž firem, které musejí vyplňovat výkazy?

To je otázka spíše pro podniky, které naše výkazy vyplňují. Já můžu říct, že pro minimalizaci zátěže respondentů děláme maximum a snažíme se využívat veškeré nástroje, které máme v dané souvislosti k dispozici. Třeba výkaz P5-01 se skládá z několika samostatných příloh. Některé z nich existují dokonce v několika verzích. Přílohy jsou skladebné a lze je kombinovat tak, aby respondenti obdrželi jenom takovou kombinaci, která odpovídá jejich převažující činnosti, velikosti a dalším kritériím. Princip skladebnosti nám umožňuje poměrně vysokou míru personifikace a tím minimalizaci zátěže respondentů.

Ve výsledku je výkaz poměrně rozsáhlý pro významné podniky, zatímco mikro- a malé jednotky vyplňují jenom několik základních ukazatelů, které nejsou k dispozici z žádného dostupného administrativního zdroje. Zjednodušeně by se dalo říct, že se řídíme dvěma principy: kde je to možné, prostřednictvím statistických výkazů sledujeme jenom to, co nemáme k dispozici z alternativních zdrojů, a od každého respondenta zjišťujeme jenom nevyhnutelné minimum.

Kromě výše uvedeného ČSÚ před několika lety zavedl takzvaný princip negativní koordinace a rotace výběru. Jedná se o to, že pokud je mikro- či malá jednotka vybrána pro jedno zjišťování, neměla by být ve stejném roce vybrána do výběrového souboru jiného zjišťování a navíc do výběrového souboru jednoho zjišťování by se neměla dostat opakovaně více let po sobě. V loňském roce jsme také provedli poměrně značnou redukci výkazu pro mikro- a malé firmy, což mimo jiné znamená, že velká většina z nich bude letos ve výkazu P5-01 vyplňovat výrazně méně ukazatelů než v minulosti.

Snažíme se rovněž o redukci počtu oslovovaných firem. Ještě v roce 2009 jsme v rámci ročního zjišťování oslovovali asi 80 tisíc podniků, letos už jenom okolo 33 tisíc. Tím jsme se ale dostali na spodní hranici, menší počet už by nebyl ze statistického hlediska reprezentativní.

Uvedené snižování administrativní zátěže se týká hlavně menších podniků, u těch velkých není bohužel výraznější redukce možná, protože bez nich bychom nebyli schopni garantovat požadovanou kvalitu výstupů. Navíc údaje za některé významné společnosti nelze získat z administrativních zdrojů, protože účtují primárně podle mezinárodních účetních standardů a my nemůžeme využít údaje z jejich daňových přiznání.

V oblasti konjunkturálních průzkumů nelze dotazníky nahradit žádným alternativním zdrojem, protože podobnými informacemi v době sběru dat nedisponuje žádná jiná instituce. Každopádně zátěž respondentů v této oblasti statistiky nepředstavuje zásadní problém. Měsíčně oslovujeme téměř tři tisíce podniků, přičemž vyplnění dotazníku většině z nich nezabere více než 10 minut. Spolupráce s respondenty je v této oblasti výborná, o čemž svědčí i návratnost dotazníků, která se dlouhodobě pohybuje nad devadesáti procenty.

Bylo by možné napojit se rovnou na informační systémy firem a přebírat od nich data automaticky?

To je výborná myšlenka, jejíž realizace by nám usnadnila získávání dat a firmám by ulevila od vyplňování výkazů. Jenže uvedení do praxe je během na dlouhou trať se spoustou překážek. Mnoho ukazatelů, které zjišťujeme, není běžnou součástí účetních výkazů a jednotlivé firmy je sledují individuálním způsobem tak, aby co nejvíce vyhovovaly jejich interním potřebám. A jak jsem již zmiňoval, některé podniky účtují primárně podle jiných než českých účetních standardů. Nejprve je tedy potřebné vytvořit jednotnou taxonomii, a to ve spolupráci s dalšími institucemi veřejné správy, které od podniků sbírají podobná data, například s Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím nebo Českou národní bankou. Podobný systém již funguje například v Nizozemsku, kde na jeho zavedení pracovali více než deset let. ČSÚ se k takovému kroku také chystá, ale jsme teprve na začátku. Připravujeme projekt v rámci agendy Digitální Česko, na který bychom chtěli získat finance z Evropské unie.

Jak dlouho zpracování té spousty údajů z podniků v ČSÚ trvá a za jak dlouho od sběru dat bývají zveřejňovány výsledky?

Výsledky konjunkturálních průzkumů jsou tou nejvčasnější statistikou, kterou ČSÚ publikuje, data jsou formou rychlé informace a časových řad k dispozici ještě před skončením měsíce, kterého se týkají. Naproti tomu strukturální podniková statistika je z pohledu včasnosti ta úplně poslední statistika, kterou náš odbor publikuje. Cenou za kvalitu, detail a rozsah dostupných informací je v tomto případě doba zpracování. Jednotky dostávají oznámení o povinnosti vyplnit výkaz P5-01 v průběhu ledna, zhruba do konce dubna mají povinnost poskytnout ČSÚ vyplněný výkaz a vzhledem k tomu, že část respondentů je povinně auditována, odevzdávají některé výkazy až v létě. K administrativním datům se dostáváme postupně v průběhu roku, k těm nejvýznamnějším v několika dávkách až v období od srpna do konce roku. Na zpracování dat tedy nemáme moc času, protože předběžné výsledky publikujeme již koncem října. Zpracování definitivních dat končí další rok v únoru. Pak následují práce související s ochranou důvěrných dat a s přípravou datových sérií pro Eurostat, jemuž se data odesílají v červnu. Když řeknu, že právě v těchto dnech (začátek února 2022) máme definitivní výsledky za rok 2020, může se to zdát pozdě, ale prostor pro případné urychlení je opravdu minimální. Snažíme se alespoň co nejvíce informací zveřejňovat v rámci předběžných výsledků v říjnu.

Druhou část rozhovoru zveřejníme v dubnovém vydání Statistiky&My.