Polovina lidstva je online a většinou na mobilu

Nikdy dříve jsme nebyli bezprostředně vystaveni takové závislosti na digitálních technologiích, jako je tomu dnes. Během pandemické krize se potřeby připojení k internetu a základní digitální dovednosti staly nezbytnými téměř ve všech sférách společnosti. Bez internetu by se například žáci a studenti nemohli distančně vzdělávat, lidé, kterým to zaměstnavatel a charakter práce dovolují, by nemohli pracovat z domova a přišli by o výdělky, bez internetu by se lidé nemohli ani zaregistrovat na očkování. Celosvětovou datovou síť lze tak v dnešní době pokládat za kritickou veřejnou infrastrukturu nezbytnou pro plnohodnotné fungování společnosti stejně jako například dopravní síť, elektřinu či vodu.

Čtyři miliardy lidí na síti

Internet se stal, vedle mobilního telefonu, nejrychleji se rozvíjející technologií v historii lidstva. Každým rokem dochází nejen k dalšímu vylepšování možností, které nám v oblasti komunikace, rychlosti a způsobu šíření informací internet nabízí, ale i k nárůstu počtu jeho uživatelů. Podle odhadu Mezinárodní telekomunikační unie překročil v roce 2020 počet lidí na světě s přístupem k internetu poprvé hranici 4 miliard a od roku 2010 se tak zdvojnásobil. Online je dnes již více než polovina světové populace.

Stále však existují velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco ve vyspělých zemích se k internetu připojuje již téměř 90 % populace, v rozvojových zemích je to méně než polovina. Díky vývoji v používání internetu na mobilním telefonu se ale tento rozdíl rychle zmenšuje.

Estonci či Finové mají právo na připojení

Základním pilířem nezbytným pro další rozvoj společnosti je robustní, spolehlivá a bezpečná komunikační a datová infrastruktura, která je dostupná kdykoliv a kdekoliv a za „rozumnou“ cenu. Některé státy tuto skutečnost reflektovaly již před několika lety. Například Estonsko v roce 2000 uzákonilo, že alespoň nějaké připojení k internetu by mělo být univerzálně dostupné všem obyvatelům za jednotnou cenu bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu. Finsko se v roce 2010 dokonce stalo první zemí, jejíž zákon ukládá, že všichni občané mají právo získat širokopásmové připojení s rychlostí 1 Mbit/s. Ve stejném roce měla v Česku přístup k internetu jen o něco málo více než polovina domácností a z nich jen pětina prostřednictvím rozvodů kabelové televize. To byla tehdy jediná technologie, která domácnostem zaručovala stabilní a rychlé připojení.

Využívání internetu závisí na věku a vzdělání

V Česku bylo v roce 2020 mezi občany ve věku 16 až 74 let 88 % uživatelů internetu – o jeden procentní bod více, než činil unijní průměr. Přesto mezi námi žijí významné skupiny obyvatel, které internet nepoužívají vůbec nebo jen v omezené míře. Jde především o nejstarší populaci – ve věku 75 a více let internet nepoužívá 80 % osob. Významným hendikepem při používání internetu je rovněž nízká úroveň vzdělání. Např. ve věkové skupině 25 až 64 let používá internet téměř 100 % osob se vzděláním středoškolským s maturitou a vyšším, ale z osob s pouze základním vzděláním ho téměř třetina nepoužívá.

Přesun na mobilní sítě

K internetu se můžeme připojit přes mobilní sítě a přenosná zařízení (mobilní internet), nebo tzv. fixně (fixní internet), a to nejčastěji z pevných sítí. Přibližně od roku 2009 má celosvětově více lidí a firem přístup k mobilnímu internetu. V posledních letech tento trend nadále zrychluje, a to především díky rozšíření chytrých telefonů, vysokorychlostních mobilních sítí a snížení cen za mobilní připojení.

Na konci roku 2019 bylo na celém světě téměř 6 miliard osob, firem a dalších účastníků s přístupem k mobilnímu internetu, tj. pětkrát více než v případě připojení fixního. Česku se ve stejném roce přiblížilo hranici deseti milionů datových SIM karet používaných pro mobilní přístup k internetu v porovnání s 2,2 milionu fixních přípojek používaných pro přístup k internetu z pevné sítě. V Česku jsou významně rozšířeny i přípojky k internetu z pevného místa prostřednictvím bezdrátového přístupu přes fixní wifi a v posledních letech i přes fixní LTE. Prostřednictvím těchto dvou technologií mělo na konci roku 2019 přístup k internetu 1,5 milionu domácností a firem.

Za deset let se počet vysokorychlostních mobilních přípojek celosvětově zvýšil téměř desetkrát, a na 100 obyvatel tak na celé naší planetě připadlo již téměř 75 aktivních datových SIM karet. Tento nárůst byl mnohem výraznější v rozvojových zemích. Jestliže v roce 2009 na 100 obyvatel těchto zemí připadla jen 3 připojení k vysokorychlostní mobilní síti, o deset let později to bylo již 64 připojení.

Zatímco v případě mobilních sítí snižuje rozvojový svět náskok vyspělého, u fixního připojení k internetu se rozdíl v posledních letech příliš nemění. Na 100 obyvatel vyspělých států připadá 33 aktivních internetových fixních přípojek, tj. stále třikrát více než v zemích rozvojových. A na africkém kontinentu vychází na 100 obyvatel dokonce jen 0,5 pevné přípojky.

Internet v mobilu je nejrozšířenější v severských zemích

Až do roku 2011 byl mobilní internet v Česku nejčastěji využíván jako dočasný ad hoc přístup v rámci standardní hlasové služby. Od roku 2012 začal převládat přístup poskytovaný v rámci měsíčního tarifu. Na konci roku 2019 byla tato možnost širokopásmového přístupu k internetu využívána na 7,4 milionu mobilních telefonů, což je o tři miliony více než před pěti lety. I když v roce 2020 používalo v Česku internet v mobilním telefonu již 90 % osob ve věku 16 až 54 let, v populaci ve věku 55 až 74 let to bylo jen 40 % a u nejstarší generace (75+) jen 5 % osob.

Ze zemí EU se mobilní datové služby využívají nejvíce v severských zemích, Nizozemsku a v Polsku, kde v roce 2019 fungovalo více než 110 SIM karet s aktivní datovou službou v rámci hlasové služby (tzv. internet v mobilu) na 100 obyvatel. V Česku to bylo téměř 90. Nejmenší poměr – méně než 70 – vykazovalo Maďarsko.

V posledních letech lze v rámci mobilního internetu sledovat i významný nárůst objemu přenesených dat. Česko však v objemu přenesených dat na jednu aktivní datovou SIM kartu používanou pro přístup k internetu dosahuje jedné z nejnižších hodnot v rámci EU.

Domácnosti a firmy nadále spoléhají především na fixní připojení

I přes výše uvedený obrovský rozmach mobilního internetu v posledních letech stále platí, že jak v Česku, tak i v ostatních vyspělých zemích používají domácnosti i firmy jako hlavní připojení k internetu fixní přístup. Ten je stále ve většině případů nejen levnější, ale také umožňuje rychlejší a stabilnější připojení. V roce 2020 využívalo v Česku výhradně mobilní připojení necelé procento firem, což znamená, že naprostá většina těch, které využívají mobilní připojení k internetu, má zároveň i některý další způsob pevného internetového připojení. Rovněž jen 5 % domácností uvedlo, že má doma pouze mobilní připojení.

V zemích EU28 bylo na konci roku 2019 celkem 185 milionů aktivních fixních internetových přípojek v pevné síti, tj. o polovinu více než před deseti lety. V rámci EU připadá na 100 obyvatel 35 fixních vysokorychlostních přípojek. V tomto ukazateli se Česko pohybuje těsně pod unijním průměrem. Fixní připojení v pevné síti je v Evropě nejrozšířenější ve Francii, Dánsku, Nizozemsku a Německu, kde na 100 obyvatel připadá více než 40 fixních přípojek.

Jedna superrychlá přípojka na deset obyvatel

Postupný vývoj obsahu internetu vyžaduje stále rychlejší připojení. Evropská komise definuje širokopásmové připojení jako to, které umožňuje rychlost stahování minimálně 2 Mbit/s. V rámci této kategorie se pak za standard v dnešní době považuje připojení umožňující přenos 30 a více Mbit/s a za ideální pak superrychlé připojení (ultra-fast broadband) pro rychlosti vyšší než 100 Mbit/s.

Mezi lety 2015 až 2019 vzrostl v Česku počet fixních vysokorychlostních přípojek s inzerovanou rychlostí umožňující přenos 30 Mbit/s a více dvojnásobně na 2 miliony. Superrychlý internet je od roku 2019 poskytován na více než milionu přípojek. V celé EU bylo těchto přípojek v polovině roku 2019 šedesát milionů. Na fixním připojení se jak u nás, tak i v průměru EU superrychlý internet podílel přibližně z jedné třetiny. Největší zastoupení superrychlých přípojek na 100 obyvatel (téměř 30) mělo v EU Švédsko. Nejnižší hodnotu vykazuje Řecko, kde na 100 obyvatel nepřipadla ani jedna fixní přípojka s inzerovanou rychlostí přenosu 100 Mbit/s a více.

Ve většině zemí EU je superrychlý internet nejčastěji poskytován přes optickou nebo kabelovou síť. V Česku například byla na konci roku 2019 polovina z milionu superrychlých přípojek vedena přes síť kabelové televize a třetina přes optické připojení.

Fixní wifi – fenomén Česka

Česko si díky významnému rozšíření fixní wifi jako alternativy k přístupu přes rozvody pevné telefonní sítě (xDSL), kabelové televize (CaTV) či optického připojení (FFTH/B) udržuje specifické postavení mezi zeměmi EU na trhu internetové infrastruktury. Zapříčinila to především vyšší cena, nižší kvalita a obecně horší dostupnost ADSL technologie u nás oproti většině zemí EU.

Připojení přes fixní wifi v Česku dlouhodobě využívá cca třetina domácností. Typicky se jedná hlavně o domácnosti v malých obcích do 2 000 obyvatel, kde pro fixní přístup k internetu existuje pouze omezená nabídka jiných služeb. Podobně je na tom ještě i Slovensko.

V Evropě stále převládá připojení přes pevnou telefonní síť. V celé EU se připojení přes xDSL v roce 2019 podílelo na fixním internetu z 55 %. Dominantní bylo zastoupení této technologie v Řecku a významné ve Francii, Itálii, Německu či Velké Británii.

Přístup přes rozvody kabelové televize je nejrozšířenější v Belgii, Nizozemsku a Maďarsku, kde tvoří poloviční podíl na maloobchodním trhu s pevným připojením k internetu. Z hlediska typu používané technologie pro fixní přístup k internetu dochází ve většině zemí postupně k přechodu na připojení přes optické vlákno. Mezi lety 2014 a 2019 vzrostl počet optických přípojek používaných pro přístup k internetu v zemích EU 3,5krát na 35 milionů. Tato technologie je nejrozšířenější ze zemí EU v Litvě, v Lotyšsku, ve Švédsku a ve Španělsku, kde má na fixním širokopásmovém internetu dokonce větší než dvoutřetinový podíl.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie