Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců
04. 12. 2014
Statistiky Trh práce
Statistika trhu práce v České republice využívá několik nezávislých zdrojů údajů. Za první pololetí 2014 se jejich výsledky shodují. Po mnoha krizových letech začínají převládat pozitivní tendence.
Údaje výběrového šetření pracovních sil ČSÚ v domácnostech ukazují výrazný pokles nezaměstnanosti, který částečně potvrzují také oficiální údaje z registrací uchazečů o zaměstnání na úřadech práce.
Zaměstnanost rostla již minulý rok, avšak zatímco loni to byl pouze nárůst „prekérních zaměstnání“, která pracovníkům negarantují žádné jistoty do budoucna, v letošním roce vidíme jednoznačné ukončení poklesu evidenčního počtu zaměstnanců v podnicích. Roste tedy počet těch, na které se vztahuje ochrana zákoníku práce. Celkový počet pracovníků v podřízeném postavení se již nezvyšuje. Z okrajových oblastí pracovního trhu je tedy odčerpávána pracovní síla do stabilních zaměstnání. Tento fakt je známkou skutečného oživení.
Lidé si mohou koupit více
Čísla ČSÚ doplňují nejčerstvější zprávy z evidencí Úřadu práce ČR. Podle nich dochází k nárůstu počtu volných pracovních míst – na konci letošního srpna jich bylo 54 724, což je meziroční nárůst o 14 145. Zde však není jasné, nakolik je neobyčejný výsledek spojen s ekonomickým trendem a nakolik byl ovlivněn zlepšováním fungování Úřadu práce ČR a prohlubováním jeho komunikace s podnikatelskou sférou.
S touto skutečností souvisí růst mezd jak v nominálním, tak v reálném vyjádření (tj. po očištění od vlivu inflace). Zaměstnavatelé mají větší důvěru v budoucnost, jsou ochotnější k budování pracovních týmů a více si konkurují při hledání pracovní síly. Zejména v některých oborech tak vzniká nedostatek odborně způsobilých pracovníků, což nutí zaměstnavatele, aby v nich zvyšovali mzdy.
Dalším faktorem pohánějícím rychlejší mzdový růst je zvyšování minimální mzdy. Rozhodnutí vlády ČR, které zvýšilo minimální mzdu od 1. srpna 2013 z 8 000 Kč na 8 500 Kč, se sice přímo dotklo pouze malého zlomku zaměstnanců, ale představuje psychologický signál k tomu, aby se pohnuly i mzdy ostatních.
Zvýšení nominální průměrné mzdy o 2,3 % bylo ve 2. čtvrtletí 2014 navíc kombinováno s minimálním růstem spotřebitelských cen (+0,2 %), což vedlo k reálnému zvýšení průměrné mzdy o 2,1 %. Kromě zkresleného indexu za 1. čtvrtletí 2014 byl nárůst nejvyšší od roku 2009.
Zvyšování výdělků poněkud zabrzdila nepodnikatelská (státní) sféra, kde průměrný plat vzrostl nominálně jen o 1,7 % (bez vlivu inflace o 1,5 %). V rozhodující podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda nominálně o 2,5 % a reálně o 2,3 %.
Indexy nominálních mezd podle sfér (stejné období předchozího roku = 100)
Dopad legislativní změny
Graf ukazuje, jakým způsobem ovlivnila legislativní změna statistické výsledky o vývoji mezd. Zavedení solidární daně vedlo k předčasnému vyplacení odměn v podnikatelské sféře ve 4. čtvrtletí 2012. Tyto peníze potom chyběly ve výplatách v 1. čtvrtletí 2013. Na grafu tento fakt vidíme jako prudký skok nahoru a dolů. O rok později se situace zrcadlově opakovala, když se kvůli zkreslené základně předchozího období meziroční indexy nejprve propadly dolů a pak vyskočily vzhůru. Až ve 2. čtvrtletí 2014 se efekt předsunutých manažerských odměn ze závěru roku 2012 vyčerpal a je tedy konečně možné hodnotit vývoj pomocí meziročních indexů nezkresleně. Nepodnikatelské sféry se tento efekt nedotkl – platy jsou tam řízeny převážně rozhodnutími vlády ČR. Za poslední čtyři roky v podnikatelské sféře celkově vzrostly průměrné mzdy reálně o 2 %. V nepodnikatelské sféře zase o 2 % poklesly.
Mzdy jsou velmi různorodé
Při porovnání údajů je důležité se podívat na distribuci výdělků. Vypočtený průměr totiž nebere skoro nikdo. Tento údaj slouží hlavně pro časová srovnání. Dvě třetiny zaměstnanců berou podprůměrné mzdy a jedna třetina má více. Proto je zajímavý údaj o mzdovém mediánu vypočítávaném z matematického modelu rozložení mezd. Ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň. Ve 2. čtvrtletí 2014 byl medián 21 385 Kč, což bylo o 413 Kč (o 2,0 %) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Mzdová úroveň prostředního zaměstnance tak vzrostla poněkud méně než aritmetický průměr. Tento fakt poukazuje na disproporcionální zvyšování výdělků.
Mzdové rozpětí zůstalo značně široké: celkem 80 % zaměstnanců pobíralo výdělky mezi 10 295 Kč a 41 037 Kč. Okrajové hodnoty představují standardní „chudou“ mzdu nebo naopak „bohatou“. Nazýváme je decily, protože ukrajují desátý díl zaměstnanců. Podíl decilů nám ukazuje, že standardní „bohatý zaměstnanec“ dnes vydělává čtyřikrát více než chudý. Rozdíl je tedy značný a tradiční rovnostářství, které bylo spojeno s režimem před rokem 1989, je již pryč.
Mediánové mzdy podle zaměstnání (1. pololetí 2014 a 1. pololetí 2013, v Kč)
Záleží na odvětví, kde pracujete
V jednotlivých odvětvích jsou mzdové úrovně velmi odlišné a také mzdový vývoj byl různorodý, meziroční nominální nárůsty se ve 2. čtvrtletí 2014 pohybovaly mezi 0,7 % a 3,9 %. Velmi málo vzrostly platy ve vzdělávání (+0,9 %). Vůbec nejméně se pak zvýšily ve dvou malých odvětvích: činnosti spolků a sdružení, drobné opravy a poskytování různých osobních služeb (+ 0,7 %) a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+0,8 %). Naopak nejvíce (+3,9 %) si polepšili zaměstnanci ve velkoobchodu a maloobchodu, opravách a údržbě motorových vozidel. Také ve zpracovatelském průmyslu, který je z hlediska počtu zaměstnanců největším odvětvím, narostly mzdy nadprůměrně (téměř o 3 %).
Co vaše zaměstnání?
Podle platné klasifikace zaměstnání pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 41 325 Kč a širokým decilovým rozpětím 19 628 Kč až 111 761 Kč. Druhá nejvyšší úroveň mezd u specialistů se pohybuje mezi decily 20 867 Kč a 62 255 Kč, přičemž medián je u nich 29 941 Kč. Třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 26 294 Kč a decilovým rozpětím 15 913 Kč až 43 989 Kč. Pracovníci ve službách a prodeji mají decilové rozpětí 10 102 Kč až 26 490 Kč a medián 14 833 Kč. Řemeslníci a opraváři mají medián 21 080 Kč a obsluha strojů a zařízení, montéři 20 455 Kč, mzdy jsou tam sevřenější. Nejnižší mzdová úroveň je obecně u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde je medián 13 619 Kč a decilové rozpětí 9 266 Kč až 21 982 Kč.
Mzdy ve vybraných odvětvích (2. čtvrtletí 2014, v Kč)
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost