Počty středoškoláků rostou

Mladších dětí ve školách ubylo, počet učitelů nadále rostl.

Rok 2022 byl v našich školách poznamenán přijímáním dětí ukrajinských uprchlíků, které se tak na počátku školního roku 2022/23 staly v rámci regionálního školství naprosto stěžejní skupinou cizinců a navýšily počet žáků na našich školách. Nejvýznamnější skupinou cizinců zůstali Ukrajinci i ve školním roce 2023/24, další nejčetněji zastoupené skupiny cizinců navštěvující mateřské, základní a střední školy, tvořily děti s vietnamským, slovenským a ruským státním občanstvím (v daném pořadí). Tato čtyři občanství tvořila v mateřských, základních i středních školách kolem 85 % všech cizinců. Vývoj celkového počtu dětí či žáků v jednotlivých druzích škol byl však mezi posledními dvěma školními roky různý.

V září 2023 docházelo do mateřských škol 364 491 dětí, o 1,3 % méně než před rokem. Snížení počtu dětí s českou státní příslušností dosahovalo rovněž 1,3 %. Počet cizinců se snížil o 0,8 %, přičemž ubylo ukrajinských, vietnamských i ruských dětí, celkově o 2,5 %. Podíl cizinců ze všech dětí se udržel na stejném podílu jako před rokem (tj. 5,3 %), v září 2021 přitom činil 3,4 %. V porovnání se situací před deseti lety bylo všech dětí v mateřských školách jen o 0,3 % více. Jednotlivé okresy se však v tomto vývoji mezi sebou značně lišily. Zatímco v okresech v okolí Prahy přibylo dětí téměř o třetinu, v některých příhraničních okresech jich naopak až o 15 % ubylo.

Děti v mateřských školách

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

První a druhý stupeň základních škol navštěvovalo v září 2023 o 0,7 % žáků méně než před rokem, a sice 1 000 346 žáků. Přitom žáků na 2. stupni ubylo o 2,3 %, ale počet žáků 1. stupně se o 0,5 % zvýšil. Jedná se o změnu trendu oproti období mezi školními roky 2017/18 a 2021/22, kdy naopak počet žáků na 1. stupni klesal a počet žáků na 2. stupni stoupal. Žáků s českou státní příslušností meziročně ubylo o 0,6 %, cizinců ubylo o 2,9 %. Celkem tak bylo na základních školách v uplynulém školním roce 7,1 % žáků cizí státní příslušnosti oproti 7,2 % ve školním roce 2022/23 a 3,2 % ve školním roce 2021/22. Snížení počtu cizinců mezi posledními dvěma školními roky má na svědomí zejména pokles žáků ukrajinské státní příslušnosti o 5,9 %. Přesto ukrajinské děti tvořily více než dvě třetiny žáků cizí státní příslušnosti.

Žáci v základních školách

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

V kontrastu s mateřskými a základními školami docházelo do středních škol v září 2023 o 4,7 % žáků více než před rokem, tj. 484 758. Počet cizinců se zvýšil o 21,6 %, v případě ukrajinských žáků dokonce o 36,5 %. Podíl cizinců na středních školách tak v uplynulém školním roce činil 3,5 % oproti 3,1 % před rokem a 2,3 % před dvěma roky. Celkový počet středoškoláků v posledních pěti letech stále rychleji rostl, a za posledních pět let jich přibylo o 15,2 %.

Žáci na středních školách

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Lze doplnit, že také na vysokých školách mezi prosinci 2022 a 2023 studentů přibylo (celkově o 1,4 %), přičemž cizinci zaznamenali vyšší nárůst (o 1,6 %) než Češi (o 1,4 %). Konkrétně ukrajinských studentů přibylo 590, a ruských naopak 1 351 ubylo. Na konci roku 2023 byl tak na vysokých školách vyšší počet ukrajinských studentů (6 780) než ruských (6 272), a to poprvé za posledních dvacet let. Podíl cizinců mezi všemi studenty činil v posledních dvou letech 18 %, v prosinci 2021 to bylo 17 %.

Studenti na vysokých školách

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Učitelů a asistentů pedagoga přibývá rychleji než žáků

Od školního roku 2013/14 do školního roku 2023/24 přibylo učitelů prvního a druhého stupně základních škol o 28,7 % (z 58 269,1 na 74 982,4 učitele v přepočtení na plné úvazky), oproti tomu počet žáků se zvýšil jen o 20,9 %. Nárůst učitelských úvazků, který byl výraznější v posledních pěti letech, mohl ovlivnit složení učitelů. V roce 2023 učilo na základních školách celkem 8,4 % učitelů mladších 30 let a 13,3 % učitelů ve věku 60 a více let. Přitom zatímco podíl učitelů mladších 30 let se v posledních deseti letech držel na úrovni zhruba 8 %, podíl učitelů ve věku 60 a více let se zvýšil z 5,3 % na 13,3 %. Za posledních 5 let se však také zvýšil podíl začínajících učitelů v 1. roce adaptačního období, a sice ze 3,0 % na 3,9 %. Zároveň mezi učiteli od školního roku 2015/16 stoupá podíl těch bez požadované kvalifikace, a sice z 5,7 %, na 10,0 % ve školním roce 2023/24.

Mezi školními roky 2016/17 a 2023/24 také výrazně vzrostl počet asistentů pedagoga působících na základních školách – z 6 496,3 na 18 393,3 přepočtených plných úvazků. V uplynulém školním roce připadalo na 100 plných úvazků učitelů v průměru 24,5 plného úvazku asistenta pedagoga, ve školním roce 2016/17 to bylo jen 10,5. Asistentů pedagoga tak přibývalo výrazně rychleji než učitelů.

Podíl učitelů ve věku 60 a více let

Zdroj: MŠMT

Zvyšuje se zájem o zdravotnické obory

Na středních školách dochází v čase k proměně zájmu o různé obory. Nejčastěji navštěvovanými skupinami oborů středního vzdělávání s výučním listem byly ve školních letech 2018/19 i 2023/24 skupiny oborů z oblasti strojírenství a strojírenské výroby (18 730 žáků) a dále gastronomie, hotelnictví a turismus (14 323 žáků). Pokud sledujeme relativní nárůst počtu žáků v posledních pěti letech v procentech, pak ze skupin oborů s více než 1 000 žáky vzrostl nejvýrazněji za posledních pět let počet žáků v oborech zdravotnických (o 53,8 %), v oborech z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie (o 39,6 %) a elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky (o 38,5 %). Naopak jedinou skupinou oborů, která zaznamenala v posledních pěti letech úbytek počtu žáků, byly strojírenské obory (o 5,3 %), tedy skupina oborů s největším počtem zapsaných žáků. V posledních dvou školních rocích již počet žáků těchto oborů stoupal, nicméně ve srovnání s ostatními obory podprůměrným tempem. Předchozích sedm let soustavně klesal.

V rámci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou se ve školním roce 2023/24 mezi pět nejnavštěvovanějších skupin oborů řadila ekonomika a administrativa (34 955 žáků), s velkým propadem pak obecně odborná příprava, tedy lycea (19 048 žáků), informatické obory (18 992 žáků), zdravotnictví (17 374 žáků) a elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (17 023 žáků). Ze skupin oborů s více než 5 000 žáky se oproti školnímu roku 2018/19 přitom v relativním vyjádření zhruba o třetinu zvýšil počet žáků oborů z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie, zemědělství a lesnictví, zdravotnictví a informatiky. Naopak jedinou skupinou oborů, kde žáků za posledních pět let ubylo, byly strojírenské obory, a sice o 12,7 %. I zde však v posledním školním roce žáků přibylo, i když podprůměrně o 3,7 %. V předcházejících pěti letech jich ubývalo.

Nutno říci, že na zvyšující se počet žáků strojírenských oborů v posledním roce, resp. dvou, působí obecně skutečnost zvyšujícího se počtu žáků středních škol. Podíl, jaký tvoří ze všech žáků středního odborného vzdělávání s výučním listem, resp. s maturitní zkouškou dále mírně klesá.

Údaje ze statistik vzdělávání naleznete na webu ČSÚ zde.