Počet žáků středních škol se bude zvyšovat

Školní rok 2020/21 byl výrazně poznamenán pandemií onemocnění covid-19, v českých školách probíhala řadu měsíců online výuka namísto prezenční. Dle UNESCO přitom Česká republika patřila v evropském i celosvětovém srovnání k zemím, které měly školy uzavřené nejdéle. Vzhledem k tématu tohoto článku je třeba poznamenat, že střední školy u nás byly uzavřené delší dobu než školy základní či mateřské. To souvisí s vyhodnocením rizik šíření infekce. Ve věkové skupině 16–19 let se totiž dle studie Daniela Municha zveřejněné na začátku školního roku 2020/21 šířila nákaza z celé populace nejrychleji.

Uzavření škol se na dětech projevilo řadou negativních dopadů, ať již v souvislosti se samotným vzděláváním, tak i zhoršením duševní a fyzické po-hody, zejména pak v rodinách s nižším socioekonomickým statusem. Pro školy představovala zvýšené nároky především online výuka, které se do té doby většinou nijak významně nevěnovaly.

Vedle zvládání aktuální mimořádné situace je však také nutné myslet dopředu. Při plánování procesu vzdělávání se nesmí zapomínat na trendy ve vývoji počtu žáků a studentů a v oblasti preferencí různých druhů a oborů vzdělávání. Právě tomu se budeme dále věnovat.

Nastupují silnější ročníky

Ve středních školách v České republice se ve školním roce 2020/21 vzdělávalo 432 906 žáků. Celkem 44,9 % jich bylo zapsáno do odborného vzdělávání s maturitní zkouškou, 30,5 % tvořili žáci gymnázií, 20,9 % žáci středních odborných učilišť, 3,1 % žáků bylo zapsáno v nástavbovém studiu a 0,6 % ve střed-ním vzdělávání pouze se závěrečnou zkouškou (bez výučního listu a bez maturitní zkoušky). Od školního roku 2005/06 do školního roku 2018/19 počet všech žáků středních škol soustavně klesal, poslední dva školní roky se však začal zvyšovat.

Pokud odhlédneme od víceletých gymnázií, žáků s odkladem apod., pak občané České republiky obvykle nastupují do 1. ročníku středních škol v 15 letech a do posledního ročníku v 18 letech. Přitom na-prostá většina těch, kteří ukončí základní vzdělávání, pokračuje ve vzdělávání středním. Věková skupina obyvatel ČR, kterým před zahájením školního roku v září 2020 bylo 15–18 let, tak zhruba představuje celkový počet žáků vzdělávajících se v uplynulém školním roce na středních školách (nezahrnuje však případné cizince bez trvalého pobytu v ČR). Podle populační síly mladších věkových skupin 14–17 let, 13–16 let a 12–15 let pak můžeme odhadnout, jak se bude počet žáků středních škol vyvíjet v následujících třech letech.

Poměrně výrazný pokles počtu žáků středních škol mezi školními roky 2005/06 a 2015/16 měl na svědomí snižující se počet obyvatel ve věku obvyklém pro vzdělávání na střední škole, tedy 15–18 let. Z údajů o mladších věkových skupinách je však zřejmé, že trend se již obrátil a během následujících tří let bude počet žáků středních škol přibývat. Školy tak budou muset řešit problémy se zvyšováním svých kapacit.

Počet žáků středních škol (tis.)

Zdravotnické obory lákají stále více

Zajímavé je také sledovat, o jaké obory mají žáci zájem. Srovnáme-li nejnavštěvovanější obory vzdělávání s výučním listem s nejnavštěvovanějšími obory s maturitní zkouškou ve školním roce 2020/21, lze si všimnout, že u obou druhů vzdělávání stojí v popředí obor Strojírenství a strojírenská výroba (první, resp. pátý nejnavštěvovanější). Mezi deseti nejnavštěvovanějšími obory se u obou druhů vzdělávání zároveň objevují skupiny oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, jakož i Gastronomie, hotelnictví a turismus. Všechny uvedené skupiny oborů jsou více upřednostňovány žáky středního vzdělávání s výučním listem. U obou druhů vzdělávání se mezi deseti nejčastěji navštěvovanými objevuje rovněž skupina oborů Zdravotnictví, jimž naopak dávají častěji přednost žáci středního vzdělávání s maturitní zkouškou.

Jak dokládá graf, počet žáků středního vzdělávání se za posledních deset let snížil. V případě středního vzdělávání s výučním listem to bylo o 16,5 %. Vývoj se však lišil podle oborů. Mezi skupiny oborů středního vzdělávání s výučním listem, ve kterých za uplynulých deset let došlo k poklesu počtu žáků, patří Stavebnictví, geodézie a kartografie (třetí největší pokles ze všech oborů, a sice o dvě pětiny) a Strojírenství a strojírenská výroba (pokles o pětinu). Pomineme-li Hornictví, v němž se ve školním roce 2020/21 vzdělávalo jen 16 žáků, pak největší pokles zaznamenala skupina oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus, a sice o 43,3 %. Naopak počet žáků ve zdravotnických oborech se zvýšil o 159,3 %.

Též mezi žáky středního vzdělávání s maturitní zkouškou stoupl za posledních deset let zájem o zdravotnické obory. Přestože došlo ke snížení celkového počtu žáků o pětinu, počet frekventantů zdravotnických oborů se naopak o desetinu zvýšil. K ještě strmějšímu nárůstu došlo např. ve skupině informatických oborů (o 150,3 %) a ve skupině oborů Veterinářství a veterinární prevence (61,3 %). Pokud bychom však sledovali nárůst jen za posledních pět let, pak se nejvýrazněji ze všech skupin zvýšil počet žáků ve zdravotnických oborech (o 30,9 %). To lze zvláště v době pandemie onemocnění covid-19 jistě považovat za dobrou zprávu i s ohledem na skutečnost, že zájem o zdravotnické obory se zvýšil též mezi studenty vyšších odborných a vysokých škol (viz následující článek).

Podobně jako u oborů s výučním listem se i u maturitních oborů v posledních deseti letech snížil počet žáků v oborech Stavebnictví, geodézie a kartografie (o 32,1 %) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 31,9 %). Pokles počtu žáků směřují-cích k maturitní zkoušce ve skupině oborů Strojírenství a strojírenská výroba za posledních deset let byl shodný s celkovým úbytkem žáků odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (o 18,7 %). Za posledních pět let se však počet žáků strojírenských oborů snížil o 5,1 %, zatímco celkový počet žáků se naopak o 5,2 % zvýšil. K nejstrmějšímu poklesu počtu žáků ze všech maturitních oborů odborného vzdělávání (o 78,1 %) pak v posledních 10 letech došlo ve skupině oborů zabývajících se obchodem.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání