Počet podnikatelek se za 20 let zdvojnásobil

V České republice podniká téměř 290 tis. žen, z toho 41 % jich je ve věkové skupině
45–59 let, tedy ve věku, kdy už mnohé mají odrostlejší potomky. Naopak nejméně žen se vyskytuje mezi velmi mladými podnikateli. Za povšimnutí stojí fakt, že více než 11,2 % žen podniká i ve věku přes 60 let. Mladé ženy toužící po podnikatelské kariéře se často obávají sladění pracovního života a výchovy dětí, mají také větší strach z neúspěchu nebo nedostatku zkušeností.
Problémem také může být nedostatek financí pro start podnikání a horší přístup k půjčkám, proto ženy-podnikatelky tvoří pouze necelých 33 % z celkového počtu podnikatelů.
V porovnání s rokem 1993, kdy podnikalo pouze 123,6 tis. žen, stoupl počet podnikatelek více než dvojnásobně. Roste i podíl starších žen, které podnikají.
Ve věkové kategorii 50–59 let je nyní osmkrát více žen než před 20 lety. Dříve se do podnikání pouštělo více mladých žen ve věku od 15 do 19 let. V roce 1993 podnikalo 1,8 tis. žen, což bylo 1,5 % z jejich celkového počtu. Poté už se počet velmi mladých podnikatelek snižoval. Důvodem byl hlavně trend dosáhnout vyššího vzdělání. Největší podnikatelský boom zažily ženy-podnikatelky v roce 2011.

Vzdělání podnikatelek

Nejvíce podnikajících žen má středoškolské vzdělání s maturitou (42,1 %), ale zvyšuje se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (30,3 %), zbytek tvoří vyučené (24,2 %) nebo těch, které mají pouze základní či vůbec žádné vzdělání (3,3 %).
Ženy nejvíce podnikají v oblasti profesních, vědeckých a technických činností (např. vedení účetnictví, právní a poradenské činnosti, reklama a průzkum trhu) a také v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. Podle klasifikace CZ-ISCO pracují podnikatelky nejčastěji jako pracovnice ve službách a prodeji nebo se věnují činnostem specialistů. Za posledních 20 let nejvíce narostl počet žen podnikajících v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví. Zatímco v roce 1993 v tomto oboru podnikalo pouze okolo 500 žen, v roce 2013 už to bylo 17,5 tis.

Nejvíce podnikatelů bylo v roce 2010

V roce 2013 bylo v České republice téměř 882 tis. podnikatelů, z toho více než 592 tis. mužů. Nejvíce podnikatelů je ve věku 30–44 let (42,3 %). Hodně podnikají i muži mezi 45. a 59. rokem (37,2 %). Nejméně podnikatelů je mezi mladými lidmi od 15 do 25 let (jen lehce přes tři procenta). Přitom ještě v roce 1993 se nebáli do podnikání zapojit i velmi mladí lidé. Z celkového počtu podnikatelů jich vlastnilo živnostenský list 2,4 tis. (0,7 %). Nejvíce podnikatelů bylo v roce 2012 celkem 900,6 tis., z toho 617 tis. podnikatelů-mužů.
Co se týče jejich vzdělání, 40,8 % podnikatelů má výuční list, 34,5 % střední vzdělání s maturitou, 22,4 % podnikatelů je vysokoškolsky vzdělaných a pouze 2,2 % podnikatelů má základní vzdělání nebo je zcela bez vzdělání. Postupně se snižuje podíl vyučených podnikatelů, proto v některých krajích chybí např. kvalitní řemeslníci, kteří by byli vyučeni v oboru nebo by měli dostatečnou praxi.  Roste počet podnikatelů, kteří mají střední vzdělání s maturitou či vysokoškolské vzdělání.
Nejpočetnější skupina podnikatelů se věnuje stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu nebo podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu. Podle klasifikace CZ-ISCO pracují podnikatelé nejčastěji jako řemeslníci a opraváři nebo obsluhují stroje a zařízení. Od roku 1993 nejvíce narostl počet podnikatelů v kategorii peněžnictví a pojišťovnictví. Zatímco tehdy podnikalo v tomto oboru pouze kolem jednoho tisíce mužů, v roce 2013 to už bylo 21,3 tis.

V roce 2013 bylo v České republice více než 4 055 tis. zaměstnanců. Jejich počet v období 2008–2011 v souvislosti s ekonomickou krizí klesal. V posledních dvou letech (2012–2013) jich zase začalo přibývat.
Podíl primárního (zemědělství) a sekundárního (průmysl vč. stavebnictví) sektoru na zaměstnanosti klesá, naopak roste podíl sektoru terciárního (služby). V roce 1993 pracovalo v primární sféře 7,4 % zaměstnanců. O dvacet let později, v roce 2013, jen tři procenta. V sekundárním sektoru bylo v roce 1993 zaměstnáno 42,8 % lidí a v roce 2013 už jich bylo pouze 38,1 %. Důvodem je hlavně rostoucí automatizace v obou sférách, která s sebou nese zánik pracovních míst. Naopak roste podíl lidí zaměstnaných v terciárním sektoru. Za posledních 20 let počet zaměstnanců ve službách stoupl o deset procent. Ve službách pracují nejvíce lidé v Kraji hl. m. Praha (79,7 %) a ve Středočeském kraji (63,2 %), nejméně naopak v Kraji Vysočina (46,6 %). Průmyslem se zabývá nejvíce zaměstnanců v Libereckém kraji (47,7 %), nejméně v Kraji hl. m. Praha (20,0 %) a ve Středočeském kraji (34,0 %). V zemědělství pracuje nejvíce zaměstnanců v Kraji Vysočina (7,1 %) a nejméně v Kraji hl. m. Praha (0,3 %) a v Libereckém kraji (1,4 %). Pro Kraj hl. m. Praha je specifické, že ve službách zde pracuje většina lidí, konkrétně se jedná o 71,5 % mužů a 90 % žen.
Muži jsou nejčastěji zaměstnáni v oblasti zpracovatelského průmyslu (30,6 %) nebo ve stavebnictví (13,8 %), také ve velkoobchodě, maloobchodě a v oblasti opravy motorových vozidel (9,8 %) či v dopravě a skladování.
Ženy jsou nejčastěji zaměstnány v oblasti zpracovatelského průmyslu (20,1 %), ale také ve velkoobchodě a maloobchodě (15,5 %), ve zdravotnictví (12,7 %) a ve vzdělávání (11,6 %).
Nejvíce zaměstnaných osob je ve věku 30–44 let. Muži mají nejčastěji střední vzdělání bez maturity (42,6 %), ženy střední vzdělání s maturitou (43,1 %). Také se zvyšuje podíl zaměstnaných vysokoškoláků. Ve věku 25–29 let má téměř čtvrtina (22,3 %) zaměstnaných mužů vysokoškolský titul. Ženy jsou na tom ohledně vzdělání ještě lépe, protože zaměstnaných vysokoškolaček je v tomto věku 36,4 %.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost