Počet odsouzených žen se téměř ztrojnásobil

Od roku 1995 do roku 2010 (za období 2006–2008 nejsou data podle vzdělání k dispozici) se počet odsouzených zvýšil u mužů více než 1,5krát, u žen asi 3krát.
K 31. 12. 2010 bylo v České republice evidováno 1 123 odsouzených žen a 18 241 odsouzených mužů. Z toho 27 žen a 285 mužů mělo vysokoškolské vzdělání. Nejvíce odsouzených mužů (42 %) bylo vyučených, 40 % pak mělo základní vzdělání. Nejvíce odsouzených žen mělo nejvyšší ukončené vzdělání základní (48 %), čtvrtina jich byla vyučena. Odsouzené ženy tak nekopírovaly vzdělanostní strukturu všech žen ve společnosti, kde nejvyšší podíl tvoří ženy s maturitou.

Nový trend ve vzdělání odsouzených

V poslední době je patrný trend, kdy nejvíce odsouzených žen i mužů má maximálně základní vzdělání. K 31. 12. 2013 mělo nejvíce odsouzených mužů maximálně vychozenou základní školu (jedná se o téměř polovinu odsouzených mužů).

V případě žen byl podíl odsouzených s maximálně základním vzděláním ještě výraznější – činil 55 %.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi odsouzenými zůstal velmi nízký a relativně neměnný. U mužů se jednalo jen asi o 1,5 % všech odsouzených, u žen o 3,4 %. Na rozdíl od mužů však odsouzené ženy s vysokoškolským diplomem zaznamenaly k 31. 12. 2013 oproti 31. 12. 2010 nárůst o 1 procentní bod.
Podíl vysokoškoláků mezi odsouzenými je nepatrný. Výrazný je však vývoj podílu žen mezi odsouzenci s vysokoškolským diplomem. Zejména mezi lety 2000–2005 můžeme sledovat nárůst tohoto podílu ze zhruba 4 % na více než 10 %, pak došlo k mírnému poklesu. Avšak v roce 2013 představoval podíl žen mezi odsouzenými vysokoškoláky již téměř 12 %.

Oběti a pachatelé z pohledu genderu

V roce 2013 bylo na území České republiky evidováno 14 063 obětí trestných činů. Na obětech bylo nejčastěji pácháno úmyslné ublížení na zdraví, byly oloupeny, anebo jim bylo nebezpečně vyhrožováno. Uvedené trestné činy se týkaly přibližně 57 % obětí ženského pohlaví a téměř 78 % obětí pohlaví mužského. Především u žen byl vidět nárůst podílu výše uvedených trestných činů. Ještě v roce 2010 byly oběťmi ve 44 % případů, muži v 70 %.
Zatímco muži byli nejčastěji oběťmi úmyslného ublížení na zdraví (3 783 osob), loupeží (1 442 osob), vydírání (806 osob) a nebezpečného vyhrožování (749 osob), ženy se nejčastěji staly oběťmi loupeží (1 358 osob), dále pak úmyslného ublížení na zdraví (1 157 osob) a nebezpečného vyhrožování (1 132 osob). Necelých dvacet procent (19,1 %) obětí ženského pohlaví bylo oběťmi pohlavního zneužívání a znásilnění (celkem 1 213 osob).
Muži převažovali mezi oběťmi úmyslného ublížení na zdraví (76,6 %), vydírání (62,4 %) a loupeží (51,5 %). Ženy měly převahu mezi oběťmi znásilnění (96,4 %), pohlavního zneužívání celkem (86,1 %) či nebezpečného vyhrožování (60,2 %).

Ženy nejčastěji týrají jejich nejbližší

Další zajímavý úhel pohledu nabízí vztah oběti k pachateli. U zjištěných případů týrání žen ve společném obydlí figurovali jako pachatelé v drtivé většině jejich nejbližší (příbuzní, manželé, partneři). Ti byli pachateli tohoto trestného činu z 93,7 %. Jiný vztah byl zjištěn pouze u 1 % případů. Bez vztahu k pachateli bylo 5,3 % týraných žen.
Poněkud odlišná situace je u mužů. Příbuzní, manželky či partnerky byli pachateli týrání v 70 % případů, ve 20 % případů se jednalo o jiný vztah. Žádný vztah k pachateli nemělo 10 % mužů.
Ze zcela jiného prostředí se z pohledu obětí rekrutují pachatelé úmyslného ublížení na zdraví. Příbuzenský či partnerský vztah k pachateli mělo v tomto případě 46,2 % žen, ale pouze 6,0 % mužů. Bez jakéhokoli vztahu k pachateli potom bylo 43,8 % žen a více než čtyři pětiny mužů (84,8 %). Podobný trend platí také u nebezpečného vyhrožování či vydírání. Stejně tak v případě znásilnění narazily ženy na pachatele mezi příbuznými a partnery častěji než muži.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností