Počet neschopenek vzrostl o desetinu

V letošním prvním pololetí počet případů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vzrostl o 95 tisíc. Celkově bylo nahlášeno 1 070 tisíc nových případů. V 91 % případů se jednalo o pracovní neschopnost z důvodu nemoci, zbytek připadl na pracovní a ostatní úrazy.

Z důvodu dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí či úrazem chybělo v prvních šesti měsících letošního roku denně na pracovištích v průměru 260,5 tisíce zaměstnanců, což bylo o 31 tisíc více ve srovnání s prvním pololetím minulého roku. Do pracovní neschopnosti častěji nastupovaly ženy, v prvním pololetí 2020 nahlásily 560 tisíc případů. Počet neschopenek mužů poprvé překročil hranici půl milionu, konkrétně jich bylo evidováno 510 tisíc.

Neschopnost z důvodu nemoci

Počet nově vydaných neschopenek z důvodu nemoci se v prvním letošním pololetí zvýšil meziročně o 12 %, tedy o více než 100 tisíc. Tento nárůst ovlivnila i opatření v souvislosti s nemocí covid-19. Poprvé v novodobé historii se nebývalé množství pojištěnců ocitlo v karanténě, v jejímž průběhu měli nárok na dávku v pracovní neschopnosti. V tomto režimu bylo od března do konce června vystaveno 57 tisíc neschopenek. Meziroční nárůst počtu neschopenek pro nemoc byl rovněž zčásti způsoben zrušením karenční doby od 1. července 2019. Od tohoto data dostávají zaměstnanci náhradu mzdy již od prvního dne nemoci, a nikoliv až od čtvrtého jako předtím.

Nemocnost podle odvětví

Na 100 pojištěnců připadalo v prvním pololetí 2020 celkem 23 nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Nejvyšší meziroční nárůst počtu pracovních neschopností v přepočtu na 100 pojištěnců zaznamenalo odvětví těžba a dobývání, a sice o 11 případů. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství meziročně přibylo 6 případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěných. Naopak meziročně výrazně poklesl tento ukazatel u zaměstnanců v institucích poskytujících vzdělávání. Školy byly jedněmi z prvních míst, jež byla uzavřena, a zaměstnancům, kteří pracovali z domova, se nevyplatilo v případě méně závažné nemoci žádat o neschopenku. Počet případů dočasné pracovní neschopnosti poklesl také v ICT odvětvích a v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byla rovněž značnou měrou umožněna práce z domova.

Podrobné údaje o vývoji pracovní neschopnosti najdete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost