Přejít k obsahu

Počet neschopenek byl ovlivněn covidem

Alena Hykyšová

23. 08. 2021

  • Statistiky
  • Společnost
  • Sociální zabezpečení
  • Pracovní neschopnost

Počet případů pracovní neschopnosti vzrostl meziročně o čtvrtinu. Průměrná doba neschopnosti se ale o tři dny zkrátila.

V roce 2020 bylo v Česku nahlášeno celkem 2 391 tisíc případů pracovní neschopnosti, což proti roku 2019 představovalo nárůst o čtvrtinu. Do pracovní neschopnosti častěji nastupovaly ženy, v roce 2020 nahlásily 1 249 tisíc případů. Neschopenek mužů bylo evidováno 1 142 tisíc a jejich počet poprvé překročil hranici milionu.

Kvůli dočasné pracovní neschopnosti chybělo denně na pracovišti v průměru 258 tisíc osob, tedy o 35 tisíc více než v roce 2019. Z důvodu nemoci či úrazu tak bylo každý den nepřítomných 5,5 % za­městnanců, přičemž o rok dříve chybělo denně 4,7 % zaměstnanců. Největší denní podíl dočasně práce ne­schopných (7 %) byl zaznamenán v krajích Zlínském a Moravskoslezském, nejnižší (4 %) v Praze.

Na uvedeném nárůstu se podílela především do­ časná pracovní neschopnost z důvodu nemoci, která meziročně vzrostla u mužů téměř o třetinu (o 250 tis.) a u žen přibližně o čtvrtinu (o 242 tis.).

Počet neschopenek zapříčiněných úrazy se na roz­díl od nemocí snížil. Celkem bylo nahlášeno 188 tisíc úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost, tedy o 7,5 tisíce méně než v roce 2019. Pracovních úrazů meziročně ubylo 3,2 tisíce a jejich celkový počet dosáhl 41 tisíc. Lze předpokládat, že to souvisí s vy­hlášením nouzového stavu, celkovým omezením pohybu, uzavřením některých podniků a větší mí­rou práce z domova. Pokles se však bohužel netýkal smrtelných pracovních úrazů, kterých naopak me­ziročně o 17 % přibylo. Zatímco v roce 2019 došlo k 92 smrtelným úrazům, v roce 2020 ke 108, z nichž 105 postihlo muže.

Průměrná doba trvání dočasné pracovní neschopnosti v okresech a krajích ČR (2020)

Zdroj: ČSÚ
Změny vyvolané pandemií

Počet případů pracovní neschopnosti roste setrvale již od roku 2015. V roce 2019 byl nárůst způsoben pře­devším zrušením karenční doby od 1. července. Tím se pracovní neschopnost stala z finančního hlediska výhodnější, protože zaměstnanec dostává náhradu mzdy již od prvního dne, a nikoliv až od čtvrtého, jako tomu bylo předtím. Mezi lety 2018 a 2019 tak vzrostl počet nahlášených případů dočasné pracovní neschopnosti o 65 tisíc. Loňský rok, poznamenaný pandemií, přinesl nárůst ještě větší – přibylo 476 tisíc neschopenek. Do počtu případů neschopnosti pro nemoc jsou ale kromě nemocí zahrnuty i karantény osob splňujících nárok na nemocenskou. Podle údajů ČSSZ bylo v roce 2020 vystaveno celkem 344 tisíc ka­ranténních neschopenek. Ve 4. čtvrtletí představovaly dokonce čtvrtinu všech zneschopnění.

Do roku 2018 platil trend, že v prvním půlroce bylo hlášeno značně více případů pracovní neschop­nosti než v pololetí druhém. Tento jev se vysvětloval jarními chřipkovými epidemiemi, které znamenaly zvýšení nemocnosti, a prázdninami spadajícími větši­nou do druhé půlky kalendářního roku, během nichž nemocnost naopak klesá. V roce 2019 již rozdíl mezi prvním a druhým pololetím nebyl v důsledku zrušení karenční doby tak markantní a o rok později pod­zimní vlna onemocnění covid­19 trend úplně obrá­tila. Zatímco mezi prvními pololetími let 2019 a 2020 došlo k nárůstu pracovní neschopnosti pro nemoc o 104 tisíc (12 %) případů, mezi druhými pololetími se počet neschopenek zvýšil o 387 tisíc (46 %).

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (tis.)

Zdroj: ČSÚ
Více neschopenek na kratší dobu

V roce 2020 bylo v přepočtu na 100 pojištěnců na­hlášeno 47 případů dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Největší meziroční nárůst byl za­znamenán v sociální oblasti a těžebním průmyslu. To jsou zároveň dvě odvětví s nejvyšším počtem případů na 100 pojištěnců v roce 2020. V odvětví těžba a dobývání šlo o 65 případů, u odvětví spada­jících pod sociální péči to bylo dokonce o 10 více. K výraznému nárůstu došlo i ve zdravotnictví, kde meziročně počet neschopenek z důvodu nemoci na 100 pojištěnců vzrostl o 82 %, tj. z 28 případů na 50. Tito pracovníci přicházeli často do styku s koronavirovou nákazou.

Jediné odvětvové sekce s meziročním poklesem počtu případů dočasné pracovní neschopnosti byly peněžnictví a pojišťovnictví a především informační a komunikační činnosti. To lze vysvětlit jednak tím, že pracovní náplň takto zaměřených zaměstnanců umožňuje značnou míru práce z domova, a také zvýšenou poptávkou po těchto činnostech v rámci celého hospodářství.

Celková doba strávená v pracovní neschopnosti meziročně vzrostla o 13 milionů dnů, průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti však o 3 dny klesla a v roce 2020 činila 39,4 dne. Dá se říci, že přibylo krátkodobých pracovních neschop­ností z důvodu nemoci.

Ženy strávily v průměru na jedné neschopence, ať už pro nemoc, či úraz, 40,9 dne, muži 37,8 dne. Nej­delší průměrnou dobu trvání pracovní neschopnosti v roce 2020 vykázal Zlínský kraj se 43,5 dne násle­dovaný Moravskoslezským krajem se 42,9 dne. Nej­kratší délkou trvání pracovní neschopnosti se mohly pyšnit Královéhradecký kraj a tradičně Liberecký kraj s Prahou, kde průměrná hodnota dosahovala shodně 37 dnů. Ve všech krajích ČR vyjma Karlovarského se doba strávená na neschopence zkrátila.

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc na 100 pojištěnců ve vybraných odvětvích

Zdroj: ČSÚ
Převažují nemoci dýchací a pohybové soustavy

Nejčastější příčinou pracovní neschopnosti jsou dlou­hodobě nemoci dýchací soustavy, které v roce 2020 způsobily 29 % všech případů. Obdobný podíl loni zaujímala kategorie ostatní nemoci, do níž spadají i neschopenky vydané z důvodu karantény. Dá se také předpokládat, že jsou zde zahrnuty i některé pracovní neschopnosti osob, jimž se karanténa časem přetavila v onemocnění.

Šestina neschopenek byla vystavena kvůli nemo­cem pohybové soustavy. Tato skupina onemocnění měla na svědomí třetinu celkové doby strávené v pra­covní neschopnosti. V průměru na jeden případ trvala neschopenka déle než 2 kalendářní měsíce (69,3 dne).

Výraznější rozdíl v pracovní neschopnosti podle pohlaví se objevuje u nemocí močové a pohlavní soustavy, u nichž je počet ukončených případů mužů oproti ženám 3,5krát nižší. Téměř dvakrát častější u žen než u mužů byla pracovní neschopnost zapří­činěná duševním onemocněním. Muži jsou naopak náchylnější k nemocem oběhové, trávicí či pohybové soustavy. Mnohem častěji jsou v pracovní neschop­nosti také z důvodu úrazu či otravy.

Rekordní výdaje za dávky nemocenského pojištění

Mimořádný rok 2020 se projevil i ve výdajích na ne­mocenské, celkem bylo pojištěncům vyplaceno nemo­censké ve výši 33 mld. Kč. Meziročně výdaje vzrostly o 6 mld. Kč, tedy o necelou čtvrtinu. Výdaje na ne­mocenské v přepočtu na jednoho pojištěnce se v roce 2020 blížily 7 tis. Kč. Obvykle platí, že nemocenské je peněžně nejvýznamnější dávkou nemocenského pojištění. Vlivem pandemie nemoci covid­19 však došlo k tomu, že v červnu roku 2020 se zejména z důvodu zavřených škol či jiných zařízení na první místo dostaly výdaje na ošetřovné (3 929 mil. Kč) a výdaje na nemocenské (3 383 mil. Kč) zůstaly až za nimi. V červnu 2019 přitom vyplacené dávky ošet­řovného činily 131,6 mil. Kč, tedy téměř 30krát méně. Zatímco za celý rok 2019 bylo vyplaceno ošetřovné ve výši 1,7 mld. Kč, v roce 2020 už to bylo rekord­ních 11,4 mld. Kč.

Podrobné údaje o vývoji pracovní neschopnosti najdete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost