Počet neschopenek byl ovlivněn covidem

V roce 2020 bylo v Česku nahlášeno celkem 2 391 tisíc případů pracovní neschopnosti, což proti roku 2019 představovalo nárůst o čtvrtinu. Do pracovní neschopnosti častěji nastupovaly ženy, v roce 2020 nahlásily 1 249 tisíc případů. Neschopenek mužů bylo evidováno 1 142 tisíc a jejich počet poprvé překročil hranici milionu.

Kvůli dočasné pracovní neschopnosti chybělo denně na pracovišti v průměru 258 tisíc osob, tedy o 35 tisíc více než v roce 2019. Z důvodu nemoci či úrazu tak bylo každý den nepřítomných 5,5 % za­městnanců, přičemž o rok dříve chybělo denně 4,7 % zaměstnanců. Největší denní podíl dočasně práce ne­schopných (7 %) byl zaznamenán v krajích Zlínském a Moravskoslezském, nejnižší (4 %) v Praze.

Na uvedeném nárůstu se podílela především do­ časná pracovní neschopnost z důvodu nemoci, která meziročně vzrostla u mužů téměř o třetinu (o 250 tis.) a u žen přibližně o čtvrtinu (o 242 tis.).

Počet neschopenek zapříčiněných úrazy se na roz­díl od nemocí snížil. Celkem bylo nahlášeno 188 tisíc úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost, tedy o 7,5 tisíce méně než v roce 2019. Pracovních úrazů meziročně ubylo 3,2 tisíce a jejich celkový počet dosáhl 41 tisíc. Lze předpokládat, že to souvisí s vy­hlášením nouzového stavu, celkovým omezením pohybu, uzavřením některých podniků a větší mí­rou práce z domova. Pokles se však bohužel netýkal smrtelných pracovních úrazů, kterých naopak me­ziročně o 17 % přibylo. Zatímco v roce 2019 došlo k 92 smrtelným úrazům, v roce 2020 ke 108, z nichž 105 postihlo muže.

Průměrná doba trvání dočasné pracovní neschopnosti v okresech a krajích ČR (2020)

Změny vyvolané pandemií

Počet případů pracovní neschopnosti roste setrvale již od roku 2015. V roce 2019 byl nárůst způsoben pře­devším zrušením karenční doby od 1. července. Tím se pracovní neschopnost stala z finančního hlediska výhodnější, protože zaměstnanec dostává náhradu mzdy již od prvního dne, a nikoliv až od čtvrtého, jako tomu bylo předtím. Mezi lety 2018 a 2019 tak vzrostl počet nahlášených případů dočasné pracovní neschopnosti o 65 tisíc. Loňský rok, poznamenaný pandemií, přinesl nárůst ještě větší – přibylo 476 tisíc neschopenek. Do počtu případů neschopnosti pro nemoc jsou ale kromě nemocí zahrnuty i karantény osob splňujících nárok na nemocenskou. Podle údajů ČSSZ bylo v roce 2020 vystaveno celkem 344 tisíc ka­ranténních neschopenek. Ve 4. čtvrtletí představovaly dokonce čtvrtinu všech zneschopnění.

Do roku 2018 platil trend, že v prvním půlroce bylo hlášeno značně více případů pracovní neschop­nosti než v pololetí druhém. Tento jev se vysvětloval jarními chřipkovými epidemiemi, které znamenaly zvýšení nemocnosti, a prázdninami spadajícími větši­nou do druhé půlky kalendářního roku, během nichž nemocnost naopak klesá. V roce 2019 již rozdíl mezi prvním a druhým pololetím nebyl v důsledku zrušení karenční doby tak markantní a o rok později pod­zimní vlna onemocnění covid­19 trend úplně obrá­tila. Zatímco mezi prvními pololetími let 2019 a 2020 došlo k nárůstu pracovní neschopnosti pro nemoc o 104 tisíc (12 %) případů, mezi druhými pololetími se počet neschopenek zvýšil o 387 tisíc (46 %).

Více neschopenek na kratší dobu

V roce 2020 bylo v přepočtu na 100 pojištěnců na­hlášeno 47 případů dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Největší meziroční nárůst byl za­znamenán v sociální oblasti a těžebním průmyslu. To jsou zároveň dvě odvětví s nejvyšším počtem případů na 100 pojištěnců v roce 2020. V odvětví těžba a dobývání šlo o 65 případů, u odvětví spada­jících pod sociální péči to bylo dokonce o 10 více. K výraznému nárůstu došlo i ve zdravotnictví, kde meziročně počet neschopenek z důvodu nemoci na 100 pojištěnců vzrostl o 82 %, tj. z 28 případů na 50. Tito pracovníci přicházeli často do styku s koronavirovou nákazou.

Jediné odvětvové sekce s meziročním poklesem počtu případů dočasné pracovní neschopnosti byly peněžnictví a pojišťovnictví a především informační a komunikační činnosti. To lze vysvětlit jednak tím, že pracovní náplň takto zaměřených zaměstnanců umožňuje značnou míru práce z domova, a také zvýšenou poptávkou po těchto činnostech v rámci celého hospodářství.

Celková doba strávená v pracovní neschopnosti meziročně vzrostla o 13 milionů dnů, průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti však o 3 dny klesla a v roce 2020 činila 39,4 dne. Dá se říci, že přibylo krátkodobých pracovních neschop­ností z důvodu nemoci.

Ženy strávily v průměru na jedné neschopence, ať už pro nemoc, či úraz, 40,9 dne, muži 37,8 dne. Nej­delší průměrnou dobu trvání pracovní neschopnosti v roce 2020 vykázal Zlínský kraj se 43,5 dne násle­dovaný Moravskoslezským krajem se 42,9 dne. Nej­kratší délkou trvání pracovní neschopnosti se mohly pyšnit Královéhradecký kraj a tradičně Liberecký kraj s Prahou, kde průměrná hodnota dosahovala shodně 37 dnů. Ve všech krajích ČR vyjma Karlovarského se doba strávená na neschopence zkrátila.

Převažují nemoci dýchací a pohybové soustavy

Nejčastější příčinou pracovní neschopnosti jsou dlou­hodobě nemoci dýchací soustavy, které v roce 2020 způsobily 29 % všech případů. Obdobný podíl loni zaujímala kategorie ostatní nemoci, do níž spadají i neschopenky vydané z důvodu karantény. Dá se také předpokládat, že jsou zde zahrnuty i některé pracovní neschopnosti osob, jimž se karanténa časem přetavila v onemocnění.

Šestina neschopenek byla vystavena kvůli nemo­cem pohybové soustavy. Tato skupina onemocnění měla na svědomí třetinu celkové doby strávené v pra­covní neschopnosti. V průměru na jeden případ trvala neschopenka déle než 2 kalendářní měsíce (69,3 dne).

Výraznější rozdíl v pracovní neschopnosti podle pohlaví se objevuje u nemocí močové a pohlavní soustavy, u nichž je počet ukončených případů mužů oproti ženám 3,5krát nižší. Téměř dvakrát častější u žen než u mužů byla pracovní neschopnost zapří­činěná duševním onemocněním. Muži jsou naopak náchylnější k nemocem oběhové, trávicí či pohybové soustavy. Mnohem častěji jsou v pracovní neschop­nosti také z důvodu úrazu či otravy.

Rekordní výdaje za dávky nemocenského pojištění

Mimořádný rok 2020 se projevil i ve výdajích na ne­mocenské, celkem bylo pojištěncům vyplaceno nemo­censké ve výši 33 mld. Kč. Meziročně výdaje vzrostly o 6 mld. Kč, tedy o necelou čtvrtinu. Výdaje na ne­mocenské v přepočtu na jednoho pojištěnce se v roce 2020 blížily 7 tis. Kč. Obvykle platí, že nemocenské je peněžně nejvýznamnější dávkou nemocenského pojištění. Vlivem pandemie nemoci covid­19 však došlo k tomu, že v červnu roku 2020 se zejména z důvodu zavřených škol či jiných zařízení na první místo dostaly výdaje na ošetřovné (3 929 mil. Kč) a výdaje na nemocenské (3 383 mil. Kč) zůstaly až za nimi. V červnu 2019 přitom vyplacené dávky ošet­řovného činily 131,6 mil. Kč, tedy téměř 30krát méně. Zatímco za celý rok 2019 bylo vyplaceno ošetřovné ve výši 1,7 mld. Kč, v roce 2020 už to bylo rekord­ních 11,4 mld. Kč.

Podrobné údaje o vývoji pracovní neschopnosti najdete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost