Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

Statistiku nebytových budov sleduje ČSÚ od roku 2006. Za uplynulých deset let bylo v ČR dokončeno 13,5 tis. nových staveb, jejichž podlahová plocha čítá celkem 12 mil. m². Investiční náklady na jejich výstavbu dosáhly 221 mld. Kč.
Počet dokončených nebytových budov raketově vzrostl v roce 2007, pak mírně poklesl a nakonec se ustálil na hladině kolem 1 350 ročně.
Vývoj investičních nákladů i rozloha podlahové plochy nebytových budov naopak značně kolísaly, což souvisí s faktem, že do nebytových budov se započítávají například i chatky a garáže.

Propastné rozdíly v nákladech a podlahové ploše

I když nejvíce nebytových budov se dokončilo v kategorii Hotely a obdobné budovy (6 tis.), velikost podlahové plochy ani investiční náklady na jejich výstavbu nebyly zdaleka největší. Je to tím, že do této kategorie patří také malé chaty, které početně převládají. Celkově se proinvestovalo 16,5 mil. Kč. Podlahová plocha těchto budov je 898 tis. m². V průměru se náklady na jednu budovu pohybovaly kolem 3 mil. Podlahová plocha jedné budovy byla 150 m². Tyto budovy jsou nejčastěji zděné, bez připojení na plyn, vytápěné vlastním kotlem. V průměru mají do dvou podlaží a podíl budov řadících se do energetické třídy náročnosti budov A nebo B se v posledních letech ustálil na 16 %.

Nejvíce se proinvestovalo do administrativních budov

Za uplynulé desetileté období bylo dokončeno 668 administrativních budov, což je nejméně ze všech kategorií. Jejich celková podlahová plocha však patří k největším. Investiční náklady vynaložené na jejich stavbu dosáhly téměř 51,5 mld. Kč, což je nejvíce ze všech kategorií. Tomu také odpovídají průměrné náklady vynaložené na jednu budovu, které se v průběhu let 2006 až 2015 pohybovaly od 47,3 mil. Kč v roce 2013 do 122,5 mil. Kč v roce 2008. Průměrná podlahová plocha jedné budovy byla za celé sledované období 3 tis. m². Administrativní budovy byly nejvyšší ze všech staveb. V průměru měly více než tři podlaží. Zvýšil se také podíl energeticky úsporných administrativních budov – v kategorii A nebo B byla vloni dokončena více než polovina těchto budov. Při výstavbě se nejčastěji použila zděná nosná konstrukce nebo kombinace materiálů. Z poloviny byly připojené na plyn. Většinou jsou vytápěné vlastním kotlem.
Druhou nejčetnější kategorií, co se týče počtu dokončených budov, jsou Budovy pro obchod. Od roku 2006 jich bylo dokončeno 1 834 v celkové hodnotě 51,5 mld. Kč investičních nákladů. Tyto budovy měly 3,1 mil m² podlahové plochy. Stavěly se poměrně krátkou dobu – zhruba tři roky – a jejich výška dosahuje většinou jednoho nebo dvou podlaží. I v této kategorii byla nejčastěji použita zděná nosná konstrukce a připojení na plyn je zhruba 50%. Zastoupení energeticky úspornějších budov skupiny A nebo B bylo v roce 2015 již 35 %.

Nejdéle se stavěly budovy pro dopravu a telekomunikace

I když se v uplynulých deseti letech dokončilo 1 635 budov pro dopravu a telekomunikace, celkové investiční náklady na jejich výstavbu byly jen 3,8 mld. Kč. Podlahová plocha těchto nebytových budov nepřekročila 235 tis. m², což je výrazně nejméně ze všech kategorií. Průměrně se do jedné budovy proinvestovalo v rozmezí 0,3 mil. Kč až 5,7 mil. Kč. Průměrná podlahová plocha za celé období byla 143 m². To opět potvrzuje různorodost a rozmanitost nebytových budov. Doba výstavby byla u budov pro dopravu a telekomunikace nejdelší ze všech. Jedna budova se stavěla v průměru téměř 10 let. Převážná většina staveb měla zděnou nosnou konstrukci, často byly bez vytápění, kanalizace a připojení na plyn.

Další ze sledovaných kategorií jsou Budovy pro průmysl a skladování. V průběhu let 2006–2015 jich bylo dokončeno 1 509 a vynaložené investiční náklady dosáhly více než 45 mld. Kč. Tyto budovy měly největší podlahovou plochu ze všech sledovaných kategorií, celkově 3,9 mil. m², což je v průměru 2 560 m2 na jednu dokončenou budovu. Jak již charakter budov napovídá, klasická zděná konstrukce u toho typu budov není tak dominantní, jako je v jiných kategoriích. Hodně se při jejich stavbě používala montovaná konstrukce a kombinace materiálů. Část budov byla dokončena bez kanalizace, vytápění a připojení na plyn. Přesto se i v této kategorii dokončily budovy spadající do třídy A energetické náročnosti budov. Stále však jde pouze o jednotky.
Ač jsou Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví velice obsáhlou skupinou, za uplynulé desetiletí bylo dokončeno 813 budov, což je druhý nejnižší počet. Vynaloženo na ně bylo téměř 40 mld. Kč a podlahovou plochu měly 1,3 mil. m². Doba výstavby jedné takové budovy byla kolem tří let, přičemž stavby měly v průměru dvě podlaží. Nejčastěji se při jejich výstavbě používala zděná nosná konstrukce. Vytápění bylo nejčastěji řešeno umístěním kotle, na plyn byla napojena polovina z budov. V roce 2015 se zvýšil podíl energeticky úsporných budov třídy A nebo B, a to na dvě pětiny.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty