Pavel Vančura: Budeme čelit výzvám, které s sebou přinesla pandemie
20. 04. 2021
Statistiky Rozhovory Hospodářská odvětví Cestovní ruch Domácí a výjezdový cestovní ruch (VŠCR)
Pro odvětví, která sleduje oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí vedené Pavlem Vančurou, přinesl loňský rok bezprecedentní změny.
Jaké informace o cestovním ruchu ČSÚ sleduje, jaké zdroje dat využívá a jaké výstupy z nich zpracovává?
Statistika cestovního ruchu je dle mého názoru v ČR potažmo v ČSÚ dobře etablovaná, schopná poskytovat jak ucelené informace o tomto odvětví, tak i detailní data o jednotlivých jeho složkách. Jsou sice oblasti, které by bylo třeba datově pokrýt lépe, jako například příjezdový cestovní ruch, který se neodehrává v hromadných ubytovacích zařízeních. Za vydatné podpory partnerských institucí se i zde střídavě daří sbírat kvalitní údaje.
V ČSÚ máme tři oblasti, kterým se dlouhodobě věnujeme. Jsou jimi statistika v hromadných ubytovacích zařízeních, výběrové šetření cestovního ruchu v domácnostech pokrývající domácí a výjezdový cestovní ruch a v neposlední řadě satelitní účet cestovního ruchu, jenž poměřuje finanční výkon cestovního ruchu v národním hospodářství. Výstupy samozřejmě poskytujeme ze všech tří oblastí v různé míře detailu jak časovém, územním i věcném.
Sledujete také informace o tom, do jakých zemí cestují tuzemští turisté mimo Českou republiku a kolik tam utrácejí peněz?
Ano, sledujeme. Tyto informace poskytuje již zmíněné šetření v domácnostech, jehož nedílnou součástí je i zjišťování nákladů na uskutečněné cesty. V roce 2019, tedy ještě v předkovidovém čase, byly nejoblíbenějšími destinacemi pro kratší cesty s jedním až třemi přenocováními sousední státy a pro delší cesty (čtyři a více přenocování) Chorvatsko, dále Slovensko, Itálie, Rakousko a Řecko.
A víme, kolik Češi na cestách v zahraničí utrácejí? Kolik peněz tak vyvezou za hranice?
Ptáte-li se na celkové výdaje, které skončí za hranicemi našeho státu v souvislosti s cestovním ruchem, tak odpověď najdeme v Satelitním účtu cestovního ruchu, který ČSÚ sestavuje již od roku 2003. Jen data budou za rok 2019, tedy před kovidovým obdobím, a tedy nevystihnou současnou situaci, v níž se cestovní ruch zmítá. Zveřejňovat data z tučných let v časech, kdy podnikatelé řeší existenční problémy, není úplně taktní, nicméně srovnání s rokem 2020 (až budou výsledky zveřejněny) právě ukáže i na finančních datech, jak moc byl cestovní ruch zasažen. Naštěstí se poptávka přesunula směrem od výjezdového cestovního ruchu k tomu domácímu, což je pro ekonomiku ČR prospěšné, neboť peníze zůstávají českým podnikatelům a nevyvážejí se do zahraničí. Ale výpadek zahraničních návštěvníků to zdaleka vyrovnat nemůže.
A nyní již zmiňované výdaje, respektive spotřeba. Za rok 2019 vyvezli občané České republiky do zahraničí téměř 84,5 miliardy korun. Z této celkové sumy připadlo na jednodenní návštěvníky pouhých 5 procent a zbylých 95 procent utratili turisté, tedy návštěvníci, kteří v zahraničí přenocovali.
Pro širší kontext uvedu i výdaje z domácího cestovního ruchu, které byly ve výši 131,4 miliardy korun, a výdaje za příjezdový cestovní ruch, které činily 176,9 miliardy korun.
Ing. Pavel Vančura
Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu Vysokého učení technického v Brně. Svou profesní kariéru spojil se statistikou a ČSÚ. Jeden a půl roku působil v Lucemburské kanceláři Eurostatu jako národní expert v oblasti statistiky cestovního ruchu. O statistice cestovního ruchu přednášel na řadě konferencí a workshopů a své zkušenosti předával i studentům VŠE v Praze.
Jak se zjišťují výdaje za cestovní ruch? Jaké konkrétní typy výdajů jsou v nich zahrnuty?
V našem případě přímým dotazováním u respondentů. Zjišťují se výdaje členěné podle základních produktů, které jsou pro cestovní ruch typické, což jsou doprava, ubytování, stravování, zájezdy, nákupy zboží a ostatní. Do velké podrobnosti ve struktuře výdajů není možné zacházet, aby byli respondenti ochotni a schopni na otázky odpovídat.
Ze zahraničí známe i pokusy využívat data z kreditních karet, která sice nepokrývají všechny výdaje, ale ve struktuře výdajů a v geografické lokalizaci dané transakce lze jít do velkého detailu. Samozřejmě vše při striktní ochraně individuálních údajů.
Můžete popsat hlavní trendy v turistickém ruchu, které ilustrují statistická data od roku 2000 do nástupu pandemie?
Zjednodušeně se dá říci, že cestovní ruch od roku 2000 neustále rostl s výjimkou zakolísání v letech 2008 až 2010, kdy svět prodělal větší globální finanční krizi. Ta ovšem byla v porovnání s tím, co se událo loni, neporovnatelná a její důsledky nebyly tak zásadní jako při současné pandemii. Jak dlouho se bude cestovní ruch z dopadů této krize zotavovat a jaké všechny změny to s sebou přinese, na to si budeme muset několik let počkat.
Již teď Světová organizace cestovního ruchu odhaduje, že celosvětový propad příjezdů turistů za rok 2020 může být na úrovni 74 procent a finanční ztráty v hodnotě 1,3 bilionu dolarů, což je jedenáctkrát více než v době ekonomické krize 2008 až 2010. Ohroženo může být až 120 milionů pracovních míst.
Projevilo se nějak na zjištěných výdajích za cestovní ruch zavedení EET?
Ve statistice cestovního ruchu nijak zásadně. Informace z EET pro naše šetření nevyužíváme a ani není patrné, že by se po zavedení EET změnila samotná data, jejich struktura či hodnoty.
Na jaře 2019 jste uzavřeli memorandum o spolupráci a výměně anonymních agregovaných dat s Airbnb. Jaká data o Airbnb ČSÚ získává?
Zde bohužel musím říci, že s Airbnb máme sice podepsané memorandum, ale zůstalo pouze u jednorázového poskytnutí dat za rok 2018. Žádné další údaje nám Airbnb již neposkytlo. Nicméně, v mezidobí vznikl nový projekt na úrovni celé EU. Eurostat se dohodl se čtyřmi online platformami, přes které se krátkodobé ubytování nabízí, o poskytování agregovaných dat. Data budou následně poskytnuta všem členským státům. Proto nás výpadek statistik za Airbnb nemusí až tolik mrzet.
Jejich data společně s údaji platforem Booking.com, Expedia a TripAdvisor bychom v letošním roce měli mít k dispozici.
Do vaší kompetence byla nedávno začleněna i statistika životního prostředí. Co všechno ČSÚ v této oblasti sleduje?
Oblast statistiky životního prostředí je velmi široká. Za těch pár měsíců, kdy nahlížím kolegyním z Ústí nad Labem pod pokličku, jsem ještě nepronikl do všech šetření a hlavně účtů, které se na ČSÚ sestavují. Účtů je šest a týkají se emisí, daní, materiálových toků, výdajů na ochranu životního prostředí, environmentálního zboží a služeb a fyzických energetických toků. Šetření máme tři: roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí (ŽP 1-01), roční výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody (VH 8a-01) a roční výkaz o vodovodech a kanalizacích (VH 8b-01).
To vše nám pomáhá poskytovat uživatelům širokou paletu dat. Nicméně další požadavky, zejména pak z Evropské unie, se připravují a ČSÚ se na ně již musí začít připravovat.
Je pravda, že vlivem pandemie a redukcí cestování během ní se stav životního prostředí zlepšil?
Zde si dovolím svůj osobní názor, který nebude opřený o jakákoli statistická data. Myslím si, že lidské zpomalení životnímu prostředí prospělo. Za posledních několik zim nepamatuji, že by u nás v Poděbradech napadlo v únoru tolik sněhu a sníh vydržel skoro týden. Osobně si to spojuji s omezením především letecké dopravy. Jestli se však jedná o zlepšení, které je delšího rázu, na to si musíme ještě počkat. Vlastně ne čekat, ale aktivně se zlepšování životního prostředí a ochraně přírody i nadále věnovat.
Jak je na tom Česká republika s kvalitou životního prostředí ve srovnání s okolními státy?
Ve srovnání se sousedními státy si Česko nevede vůbec špatně. Podíl národních výdajů institucionálního sektoru na ochranu životního prostředí vůči HDP je u nás na úrovni okolo 2,6 procenta. Více prostředků – 3,2 procenta – dává Rakousko, zbylé tři sousední státy vydávají v porovnání s jejich výší HDP méně. Německo 2,2 procenta, Slovensko a Polsko shodně 1,9 procenta. Jedná se o údaje za rok 2017, tedy ne moc aktuální.
V rámci Evropy patříme k lepšímu průměru. Více finančních prostředků na ochranu životního prostředí v poměru k HDP vynakládá například Belgie, ale většina států dává méně. Průměr za celou Evropskou unii se pohybuje okolo dvou procent.
Kdy budeme mít k dispozici kompletní statistická data o životním prostředí za rok 2020?
Termíny jsou odvislé od konkrétní oblasti, šetření či účtu. Některé zdroje mají termíny bližší, například informace o vodovodech, kanalizacích a vodních tocích budou letos v květnu. Na jiné informace, především ty z environmentálních účtů, jako například na modul pro účty materiálových toků, si uživatelé musejí počkat třeba i dva roky.
Jaké nejdůležitější úkoly čekají vaše oddělení pro letošní rok?
Stejně jako všichni ostatní budeme čelit výzvám, které s sebou přinesla pandemie. Naštěstí statistika neřeší existenční záležitosti jako někteří z našich respondentů. Ale naši práci koronavirus ovlivnil. Situace se výrazně změnila zejména pro tazatele, kteří provádějí šetření v domácnostech či jinde v terénu. I přes značné komplikace dokážou získávat kvalitní informace, za což se jim velmi obdivuji.
Žádné další velké změny nechystáme. Diskutujeme o drobných doplněních ve výkazech pro hromadná ubytovací zařízení a v oblasti životního prostředí velmi pozorně sledujeme, jakým směrem se bude ubírat aktualizace a doplnění legislativy Evropské unie, což bude mít přímé důsledky na naši činnost.
Rozhovor si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.