Patříme mezi premianty

Vstup do EU znamenal pro vedení statistických registrů nové povinnosti, ale přinesl také mnoho výhod.

Vstup České republiky do Evropské Unie v květnu 2004 představoval završení dlouholetého procesu v rámci předvstupních rozhovorů (konzultací, ško­lení, účastí na společných projektech pro kandidát­ské země) k zajišťování kompatibility s právním řádem EU (Acquis communitaire) v oblasti stati­stických jednotek a statistických business registrů. Bylo potřebné, aby náš business registr – registr ekonomických subjektů (RES), který se do té doby využíval primárně pro národní účely, dokázal při­pravovat oporu výběru pro ekonomická statistická šetření harmonizovaným způsobem s ostatními členskými zeměmi. Z těchto důvodů bylo třeba realizovat úpravy obsahu registru a doplnit nové statistické jednotky. Také probíhalo seznamování s fungováním rozhodovacích procesů Eurostatu v oblasti business registrů a navazování kontaktů s kolegy z ostatních členských států.

Mezi povinnosti vyplývající z členství se v případě statistických registrů řadí potřeba implementovat a dodržovat požadavky dané evropskými nařízeními a poskytovat data z RES za oblast demografie pod­niků a za oblast tvorby Evropského registru skupin podniků. Kompatibilita RES s evropskými nařízeními je každoročně monitorována ze strany Eurostatu, a pokud není dostatečná, zahajují se s danou zemí rozhovory o nápravě. Registr ekonomických subjektů však patří v této oblasti k premiantům, protože dlou­hodobě vykazuje více než 95% kompatibilitu s pří­slušnými evropskými nařízeními.

Benefity pro respondenty i uživatele

Členství v EU samozřejmě přináší nejenom povin­nosti, ale i výhody. V oblasti statistických registrů najdeme hned několik příkladů významných be­nefitů pro respondenty a uživatele statistik. Jedním z nich je původně dobrovolný projekt organizovaný EU a OECD, který byl zaměřený na harmonizovaný sběr dat o demografii podniků. Hlavním zdrojem údajů byly statistické business registry, a nedochá­zelo tedy k žádné zátěži respondentů statistických šetření. Postupem času začaly být výstupy tohoto projektu velmi oceňovány ze strany uživatelů sta­tistik, protože poskytují informace o stavu a vývoji podnikatelského prostředí nebo trhu práce v zapo­jených členských zemích. Nemalou roli v tom právě sehrál Eurostat, který při přípravě metodiky dokázal využít zkušenosti a nejlepší praktiky z členských zemí a také celou tuto akci významně finančně podporoval. Dnes se tato statistika povinně produkuje na základě evropského nařízení ve všech členských zemích a po­stupně se rozšiřuje o další oblasti a ukazatele. Některé její výstupy jsou dostupné i pro české uživatele.

Dalším příkladem úspěšného využívání výhod členství v EU je budování evropského registru sku­pin podniků (EGR), který je zaměřený na získávání údajů o nadnárodních společnostech působících ve více zemích EU. Tento registr je ve správě Eurostatu a jednotlivé členské země do něj ze svých národních business registrů poskytují informace za části nad­národních společností, které působí na jejich území. Poté je v EGR poskládán celkový obraz těchto spo­lečností, jenž následně slouží členským zemím jako dodatečný zdroj informací pro statistiku zahraničního obchodu (FATS) a další statistiky zaměřené na glo­balizaci. I když EGR zatím trpí problémy s kvalitou dat a jeho výstupy jsou zveřejňovány pouze ve formě experimentálních statistik, je nesporné, že pokud by takovýto registr implementovala každá členská země samostatně, představovalo by to velkou finanční i personální zátěž. Z věcného hlediska je právě mezi­národní spolupráce nenahraditelná, neboť poskytuje identifikaci struktur skupin podniků v zahraničí.

Počet ekonomických subjektů se zjištěnou aktivitou v RES

Stav ke konci období

Evropské peníze zkvalitňují naši statistiku

Dotační programy EU umožňují ČSÚ realizovat v ob­lasti registrů finančně náročné projekty, na které by jen stěží bylo možné získat prostředky z národních zdrojů. Od roku 2011 do konce března 2014 byl na­příklad realizován projekt na vytvoření soustavy sta­tistických registrů s napojením na základní registry veřejné správy. Během něho byly do soustavy statis­tických registrů doplněny zemědělský registr, registr ubytovacích zařízení a skupiny podniků v rámci RES. Tato akce byla spolufinancována ze strukturálních fondů EU. V současnosti ČSÚ využívá další dotační program EU – Národní plán obnovy. Financuje z něj projekty SIS 5.0 a ODS, které by mimo jiné měly zajistit modernizaci soustavy statistických registrů, implementovat digitální služby RES a vytvořit nové sady otevřených geografických dat z registru sčíta­cích obvodů. Pravidelně využíváme i krátkodobé granty Eurostatu, které se zaměřují na implementaci nejlepších praktik nebo zlepšování kvality v oblasti statistických business registrů. Např. v současnosti z nich financujeme implementaci revize klasifikace NACE Rev. 2.1 do RES a evropské profilování nad­národních skupin podniků.

Evropské dotace rovněž výrazně pomohly ČSÚ při budování administrativního základního registru osob (právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci – ROS), který je v současnosti jedním z hlavních pilířů digitalizace a eGovernmentu v České republice a výrazně ulehčuje výměnu dat mezi orgány veřejné moci.

Získané znalosti předáváme dál

Nesporným přínosem členství v EU je přeshraniční výměna poznatků. Před vstupem do EU bylo možné získávat poznatky z tvorby a harmonizace business registrů od expertů z jiných členských zemí. ČSÚ v této oblasti spolupracoval zejména s kolegy z fran­couzského statistického úřadu (INSEE), a tato je­jich asistence výrazně pomohla ke zkvalitnění nejen odborných, ale i jazykových znalostí zaměstnanců odpovědných za správu soustavy statistických regis­trů. Po vstupu do EU byly získané poznatky využity vybranými experty ČSÚ pro poskytování pomoci dalším kandidátským a partnerským zemím EU. V případě statistických registrů se například jednalo o technickou asistenci v Makedonii, Ázerbájdžánu nebo Turecku.

Velkým přínosem pro tvorbu registru ekonomic­kých subjektů byla a je účast na pravidelných zase­dáních pracovní skupiny k registrům, kde se řeší problematika registrů z různých hledisek (legislativa, dostupnost datových zdrojů pro tvorbu a aktualizaci registrů, kvalita dat, rozsah sledovaných údajů o jed­notlivých subjektech, tvorba statistických jednotek pro národní statistická zjišťování apod.). Důleži­tou výhodou je také možnost účastnit se přípravy legislativy nebo tzv. doporučení za oblast registrů, a doplňovat tak řešení problematiky i o zkušenosti a potřeby ČSÚ.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.