Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel
23. 01. 2017
Statistiky Hospodářská odvětví Průmysl Průmyslové výrobky a služby (Prodcom)
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů je významnou součástí ekonomiky mnoha států, a to platí v plné míře i pro Českou republiku. Do automobilového průmyslu ovšem nepatří pouze výroba osobních automobilů, ale také nákladních a speciálních aut, motorů, přívěsů, karoserií nebo dílů.
Mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů v tuzemsku patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, kolínská TPCA a nošovická Hyundai. Nákladní automobily jsou historicky spjaty se značkami Tatra a Avia. Na výrobu autobusů se orientují společnosti Iveco (dříve Karosa) a SOR. Do výroby motorových vozidel také spadá výroba přívěsů a návěsů, v této oblasti patří mezi nejvýznamnější podniky PANAV a Schwarzmüller.
V automobilovém prostředí v České republice figuruje i mnoho významných dodavatelů, kteří se zaměřují především na výrobu dílů, elektronického zařízení a ostatních příslušenství pro motorová vozidla. Kromě toho má výroba automobilů vliv také na další odvětví průmyslu, například strojírenství, výrobu elektrických zařízení, gumárenství či zpracování plastů.
Meziroční tempo růstu tržeb z průmyslové činnosti v běžných cenách
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
Významné odvětví, významný zaměstnavatel
Výroba motorových vozidel je páteří českého zpracovatelského průmyslu. Ze statistik národních účtů vyplývá, že automobilový průmysl se podílí na celkové tuzemské produkci jednou desetinou a na celkové produkci ve zpracovatelském průmyslu jednou čtvrtinou. V odvětví byla vytvořena v roce 2015 hrubá přidaná hodnota ve výši 213,7 mld. Kč, což tvořilo 5 % celkové hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. Pro srovnání uveďme, že to je pětkrát vyšší podíl, než byl v roce 1995. Podíl hrubé přidané hodnoty tohoto odvětví na zpracovatelském průmyslu byl 19 %, oproti roku 1995 je to o 13 procentních bodů více.
Význam automobilového průmyslu však nelze redukovat pouze na výkonové ukazatele, neboť toto odvětví hraje též významnou roli z hlediska zaměstnanosti. V roce 2015 bylo v tomto odvětví podle statistik národních účtů zaměstnáno 175,5 tis. osob, čímž se automobilový průmysl podílel na celkové zaměstnanosti národního hospodářství 4 %. I v této oblasti jsou hodnoty z roku 2015 oproti roku 1995 více než dvojnásobné.
Co je automobilový průmysl?
Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE automobilovým průmyslem rozumí oddíl s kódem 29, který se dělí na tři skupiny. První skupina zahrnuje výrobu motorových vozidel pro přepravu osob nebo nákladu (kód CZ-NACE 29.1). Druhá obsahuje zejména výrobu karosérií přívěsů a návěsů (kód 29.2) a v poslední skupině jsou výrobci, kteří se zaměřují na výrobu dílů a příslušenství do motorových vozidel (kód 29.3).
Podle výsledků strukturální podnikové statistiky průmyslu za rok 2014 samotná výroba osobních a nákladních aut převažuje u 9 % podniků působících v automobilovém průmyslu, naopak nejvíce jich působí v oblasti výroby dílů a příslušenství (73 %), u zbylých 18 % převažuje výroba karosérií návěsů a přívěsů.
Pokud bychom se však na jednotlivé skupiny podívali měřítkem zaměstnanosti nebo přidané hodnoty, dominance se částečně proměňují. Z hlediska zaměstnanosti i výkonových ukazatelů je pro automobilový průmysl význam druhé skupiny minimální. Z pohledu počtu zaměstnaných osob je nejvlivnější především třetí skupina, ve které jich je soustředěno 75 %. Podle podílu na přidané hodnotě jsou téměř rovnocenné skupiny 29.1 a 29.3. Konkrétně se 46 % na přidané hodnotě podílejí firmy zaměřující se na výrobu motorových vozidel pro přepravu osob nebo nákladu a 53 % podniky specializující se na výrobu dílů a příslušenství.
Odvětví úspěšně překonalo ekonomickou krizi
Automobilové odvětví má v ČR dlouhou historii, vždy patřilo mezi ta důležitá v českém průmyslu. Jeho vliv na domácí ekonomiku stále roste. Odvětví úspěšně překonalo ekonomickou krizi a od roku 2009 průmyslová produkce roste výrazně rychlejším tempem než průmysl jako celek. Drobný útlum nastal pouze mezi roky 2012 a 2013.
Obdobný trend bychom nalezli také u tržeb. Meziroční tempo růstu u tuzemských tržeb jde ruku v ruce s přímým vývozem, avšak se dvěma výjimkami. První byl rok 2009, kdy propad vývozu výrazně stáhl úroveň celkových tržeb a tuzemské tržby rostly výrazně více. Opačný stav pak nastal v roce 2014, kdy tuzemské tržby meziročně klesaly a tržby z přímého vývozu se naopak pohybovaly ve výrazně kladných číslech.
Prodaná produkce osobních automobilů na 1 000 obyvatel
Zaměstnanost a mzdy
Automobilový průmysl má podstatný podíl také na zaměstnanosti. Počet zaměstnaných osob v tomto odvětví kontinuálně rostl až do počátku roku 2008, kdy byl jeden z nejvyšších. V důsledku hospodářské krize následoval výrazný propad, ale od konce roku 2009 lze pozorovat opět pozvolný nárůst. Podíl osob zaměstnaných v automobilovém průmyslu na celkovém počtu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v roce 2000 činil 8 %, v roce 2016 byl již více než 13% a dosáhl svého zatím absolutního maxima.
Průměrná mzda v automobilovém průmyslu v čase roste a je vyšší než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu jako takovém. Navíc tento rozdíl se od roku 2009 neustále zvyšuje. Zatímco v roce 2009 byla průměrná mzda v automobilovém průmyslu zhruba o 3 000 Kč vyšší, v roce 2016 činil tento rozdíl téměř 5 500 Kč. Z relativního hlediska jde o rozdíl o více než 19 %.
Celkový pohled na výrobu automobilů doplní statistika průmyslových výrobků a služeb (na evropské úrovni známá jako Prodcom), která sleduje jako hlavní ukazatel prodanou produkci výrobních podniků. V roce 2015 se v České republice vyrobilo 1,3 mil. osobních automobilů, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 %. V Evropské unii jako celku se v roce 2015 vyrobilo 15,9 mil. osobních automobilů a podíl České republiky činil 8 %. Pro srovnání z hlediska počtu obyvatel představuje Česká republika 2 % obyvatelstva EU28.
Česká republika má v rámci EU28 výrazně nadprůměrný podíl vyrobených osobních automobilů na obyvatele. V EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.
Hlavní exportní trhy českého automobilového průmyslu (v %)
Dopad na bilanci zahraničního obchodu
Velká část tuzemské produkce se vyváží, a to především do zemí Evropské unie, zejména pak do Německa, Spojeného království, Francie a Slovenska. Přímo české podniky v automobilovém průmyslu vyvážejí zhruba tři čtvrtiny své produkce.
Podle přeshraniční statistiky zahraničního obchodu činil v roce 2015 export tuzemského automobilového průmyslu (bez motocyklů) 825 mld. Kč. V prvních deseti měsících roku 2016 pak 749 mld. Kč. Význam tohoto odvětví na celkovém exportu roste také relativně, ještě v roce 2013 tvořil 19 % celkového vývozu a v prvních deseti měsících roku 2016 se na vývozu celkem podílel téměř 23 %. Export automobilového průmyslu má ve svém důsledku významně kladný dopad na zahraniční obchodní bilanci České republiky.
Průmysl pohledem strukturální statistiky
V pojetí roční podnikové strukturální statistiky je průmysl definován sekcemi B až E klasifikace CZ-NACE. Konkrétně jde o těžbu a dobývání, zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a zásobování vodou společně s činnostmi souvisejícími s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Podíváme-li se na český průmysl a na jeho mezinárodně srovnatelné ukazatele z pohledu přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele (dále jen přidaná hodnota) nebo počtu zaměstnaných osob za rok 2014, vidíme, že výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů českému průmyslu dominuje (s téměř 16% podílem na přidané hodnotě průmyslu celkem a s 11 % zaměstnanými v rámci českého průmyslu).
Druhým největším odvětvím z hlediska přidané hodnoty je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s podílem 12,2 %. V energetice ale pracuje pouze 2,5 % zaměstnaných osob průmyslu celkem. Na třetím a čtvrtém místě se nachází odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení s podílem na přidané hodnotě průmyslu celkem 9,3 %, resp. 8,3 %.
Výroba motorových vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů v EU28 v roce 2014**)
Při porovnání přidané hodnoty s EU28 (za některé malé země nebyly v době uzávěrky časopisu kompletní údaje k dispozici) se nejvíce struktuře našeho průmyslu blíží slovenská odvětví. Nejsilnějším je stejně jako v ČR výroba motorových vozidel. Na přidané hodnotě slovenského průmyslu celkem se toto odvětví v roce 2014 podílelo 17,2 % a zaměstnávalo více než 61 tis. osob. Rovněž druhé a třetí nejsilnější odvětví jsou v obou zemích shodná – jde o energetiku a kovodělný průmysl.
Jistou podobnost s Českou republikou lze vysledovat i u jiných států, jako jsou například Německo či Maďarsko. V obou těchto zemích je nejvýznamnějším odvětvím výroba motorových vozidel s podílem 15,2 % v případě Německa a 16,5 % u Maďarska.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zaujímá v německém průmyslu až čtvrté místo s podílem 6,9 %. V případě Maďarska jde pak o třetí největší odvětví s podílem 8,5 %. Na druhém místě se v Německu umístila výroba strojů a zařízení se zastoupením na přidané hodnotě 14,3 %. Třetím největším odvětvím je výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků s podílem 8,4 %. Podíl Německa na přidané hodnotě evropského průmyslu je však dominantní, v roce 2014 činil 28,1 %, zatímco podíl Maďarska byl pouze 1,1 % (pro srovnání: podíl ČR byl 2,0% a Slovenska 0,7%).
Zemí s druhým největším podílem (12,4 %) na přidané hodnotě průmyslu v EU28 celkem je Spojené království. Nejvýznamnějším odvětvím je zde však výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (s podílem 11,1 %), následuje potravinářský průmysl (9,6 %). Třetím největším průmyslem v rámci EU28 je italský, který se na průmyslové přidané hodnotě EU28 podílí 11,7 % těsně následovaný Francií (11,6 %). V Itálii je největším odvětvím strojírenství s podílem 13,2 %, druhým je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 10,5 %. Nejsilnější odvětví ve Francii představují energetika a potravinářství, které společně tvoří čtvrtinu francouzské přidané hodnoty v průmyslu.
V EU28 jako celku dominuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s podílem 10,4 %. V odvětví pracuje 3,7 % všech zaměstnaných osob v průmyslu, tj. 1,2 mil. osob. Druhým největším odvětvím je výroba strojů a zařízení, která tvoří 9,5 % průmyslové přidané hodnoty EU28 a 8,8 % zaměstnaných (2,9 mil. osob). Až na třetím místě se nachází výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (8,7 % přidané hodnoty EU28 a 7,1% zaměstnaných osob). Odvětví zaměstnává v celé Evropské unii téměř 2,4 mil. osob.
Více se dočtete zde: Průmysl, energetika