Oživení spotřeby domácností pokračovalo

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí 2024 mírně rostla. Přispělo k tomu pokračující oživení domácí spotřeby. Mezičtvrtletně ale klesaly investice a negativně působila zahraniční poptávka.

Na mírné oživení růstu HDP na konci loňského roku česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí navázala dalším přírůstkem. Meziročně byl HDP vyšší o 0,3 % a me­zičtvrtletně vzrostl o 0,2 %. Meziroční navýšení HDP bylo podpořeno reálným zvýšením domácí spotřeby a zahraniční poptávky. Proti tomu ale silně působily kapitálové výdaje – klesaly investice a negativní vliv měla i změna zásob. Mírnému mezičtvrtletnímu přírůstku HDP napomohlo další oživení domácí spotřeby a změna zásob. Naopak poměrně hluboce mezičtvrtletně klesla investiční aktivita a růst HDP brzdila i zahraniční poptávka.

Ve srovnání s vývojem v celé Evropské unii se dy­namika HDP v Česku držela okolo celkového prů­měru. Hrubý domácí produkt v EU v 1. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 0,5 % a mezičtvrtletně o 0,3 %. Oproti předchozímu čtvrtletí dynamika HDP mírně posílila a většina ekonomik EU meziročně rostla. Mezi našimi nejbližšími sousedy se výrazně lépe da­řilo ekonomikám Slovenska (meziroční růst o 2,7 % a mezičtvrtletní o 0,7 %) a Polska (HDP vzrostl me­ziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 0,5 %). Německo i Rakousko vykázaly meziroční propad HDP a me­zičtvrtletně rostly shodně o 0,2 %.

Struktura meziročního růstu spotřebitelských cen (%, příspěvky v p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Růst cen zpomalil

V 1. čtvrtletí došlo k výraznému zpomalení mezi­ročního růstu spotřebitelských cen. Ten se tak vrátil blízko inflačnímu cíli a dosáhl 2,1 %. Ještě ve 3. a 4. čtvrtletí 2023 přitom ceny meziročně vrostly o 8,0 % a 7,6 %. Za letošním zpomalením stojí zejména zmír­nění růstu cen bydlení a energií a pokles u potravin. Ve zbytku spotřebního koše už zmírnění meziroční dynamiky nebylo tak výrazné. S výjimkou potravin a nealkoholických nápojů ceny ve všech oddílech spotřebního koše meziročně rostly.

Mezičtvrtletně spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí 2024 vzrostly o 1,4 %, a přírůstek se tak vrátil do mezí, které jsou poměrně typické pro první čtvrtletí roku. Naprostá většina z mezičtvrtletního navýšení se sou­středila do ledna, kdy tradičně dochází k aktualizaci ceníků i administrativně stanovených cen. Mezič­tvrtletně klesly jen ceny potravin a nealkoholických nápojů a odívání a obuvi. Naopak výrazně mezič­tvrtletně rostly na začátku roku ceny rekreací a kul­tury, bydlení a energií, stravování a ubytování nebo alkoholických nápojů a tabáku.

Zmírnění cenového růstu se pozitivně odrazilo na reálném vývoji průměrné mzdy. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí meziročně nominálně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 43 941 korun. Reálně byla průměrná mzda vyšší o 4,8 %. Zlepšení výdělků domácností se promítlo rovněž do příznivěj­ších výsledků v obchodě a službách. Mezi hlavními odvětvími služeb se tržby v 1. čtvrtletí meziročně nej­více zvýšily v ubytování, stravování a pohostinství. To kromě postupně se zotavující spotřeby tuzemských domácností profitovalo také ze svižně se rozvíjejí­cího příjezdového cestovního ruchu. Rovněž vývoj maloobchodu zaznamenal v posledních měsících pozitivní obrat. K růstu přispěly veškeré významné segmenty maloobchodu. Zlom nastal zejména u po­travinářského zboží, kde po dvouleté sérii poklesů došlo k nejvyššímu meziročnímu přírůstku tržeb od konce roku 2019.

Spotřeba domácností vzrostla

Celkové výdaje na spotřebu byly v 1. čtvrtletí reálně meziročně vyšší o 2,1 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,7 %. Samotná spotřeba domácností po sedmi čtvrtletích poklesů meziročně vzrostla o 1,5 %. Me­zičtvrtletně byla spotřeba domácností vyšší o 0,7 % a posílením přírůstku navázala na oživení, které bylo patrné už ve 4. kvartálu 2023. Provázanost s oživením maloobchodu dokládá i struktura spotřeby domác­ností členěná z hlediska trvanlivosti. Výrazně posílily výdaje v oblasti krátkodobé spotřeby (potravinářské zboží, léky, apod.) a solidní mezičtvrtletní přírůstek měla také střednědobá spotřeba (oděvy, sportovní vybavení, apod.). Zatím jen mírně vzrostla dlouho­dobá spotřeba.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP (stálé ceny, meziročně, příspěvky v p. b., HDP v %)

Zdroj: ČSÚ

Propad investic

Složkami HDP, které výraznější ekonomický růst brzdily, byly kapitálové výdaje a v mezičtvrtlet­ním srovnání rovněž zahraniční poptávka. Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu v 1. čtvrtletí meziročně zaostávaly o 11,6 %. Na propadu se výrazně podílela změna zásob, ale klesla také tvorba hrubého fixního kapitálu (investice). K meziročnímu poklesu investic přispěly výdaje na obydlí i ostatní budovy a stavby, za úrovní loňského 1. kvartálu zaostávaly ovšem také investice do ICT a ostatních strojů a zařízení a produktů duševního vlastnictví. Silný meziroční růst si naopak držely investice do dopravních pro­středků a zařízení.

Mezičtvrtletně výdaje na tvorbu hrubého kapitálu klesly o 1,5 %. Nižší byla změna zásob i investiční aktivita, která klesla o 1,8 %. Tento pokles souvisel se snížením všech druhů investičních výdajů s vý­jimkou investic do dopravních prostředků a zaří­zení. Zatím není patrné oživení investic do obydlí, ačkoliv pokles úrokových sazeb zlepšil dostupnost úvěrů a obnovil zájem o pořízení nemovitosti. Po­kles cen bytů, který loni bylo možné pozorovat, se v 1. čtvrtletí zastavil. Mezičtvrtletně vyšší byly nabídkové i realizované ceny bytů v celém Česku i v samotné Praze.

Struktura mezičtvrtletního růstu investic (stálé ceny, příspěvky v p. b., HDP v %)

Zdroj: ČSÚ

Přebytek zahraničního obchodu se zvýšil

Export zboží a služeb se v 1. čtvrtletí reálně mezič­tvrtletně zvýšil o 1,5 % a rostl jak v oblasti zboží, tak i služeb. Přírůstek dovozu dosáhl 1,3 %. Zahraniční poptávka po vyloučení dovozu pro konečné užití brz­dila mezičtvrtletní růst HDP. V případě meziročního srovnání ale zahraniční poptávka růst HDP podpořila. Vývoz zboží a služeb v 1. čtvrtletí totiž meziročně re­álně vzrostl o 1,2 %. Mírněji se navýšil export zboží, zatímco růst vývozu služeb zrychlil. Oproti tomu dovoz zboží a služeb meziročně zaostával o 2,0 %, a to zejména v oblasti importu zboží.

Výsledná bilance zahraničního obchodu v běžných cenách v 1. čtvrtletí dosáhla 139,3 mld. Kč a mezi­ročně bylo saldo vyšší o 68,2 mld. Kč. Meziroční zlepšení přebytku lze přičíst zejména obchodu se zbožím (+60,4 mld. Kč), zvýšil se ale rovněž přebytek zahraničního obchodu se službami (+7,8 mld. Kč). Mezičtvrtletně se přebytek bilance zahraničního obchodu zvýšil o 15,9 mld. Kč, a to pod vlivem ob­chodu se zbožím i službami. Na meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím měl nej­větší vliv obchod s elektrickými zařízeními, těsně následovaný motorovými vozidly. Zlepšilo se také saldo obchodu s chemickými látkami a přípravky, černým a hnědým uhlím a lignitem, stroji a zaříze­ními a základními kovy. Mezi oddíly, kde se bilance zlepšila, tak mimo jiné figurují suroviny, u kterých se v posledních letech nejprve prudce zvýšily ceny, a nyní naopak zlevňují. S nižšími cenami souvisí meziroční zhoršení bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem, kok­sem a rafinovanými ropnými produkty.

Další informace o HDP naleznete na webu ČSÚ zde.