Otázka intervencí ČNB

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ? Tyto otázky jsou stále aktuální. Otázka správnosti, či nesprávnosti intervencí je předmětem debat v odborných kruzích i v médiích. Netroufám si ji jakkoliv komentovat, nicméně z pozice statistika se mohu kompetentně vyjádřit ke kvalitě údajů ČSÚ, které tehdy ČNB měla k dispozici při svém rozhodování.
Údaje, které ČSÚ publikuje, jsou vždy nestranným odhadem založeným na aktuálně dostupných datech a jejich zpřesňování je běžnou součástí statistické práce. V případě diskutovaného období, tedy listopadu 2013, měli uživatelé k dispozici údaje o vývoji ekonomiky za tři čtvrtletí roku 2013. Podle prvních údajů HDP ve třetím čtvrtletí meziročně poklesl o 1,2 % a spotřeba domácností se snížila o 0,1 %. Po přechodu na nový statistický standard ESA2010 v roce 2014 byly tyto údaje revidovány. HDP poklesl o 0,3 % a výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 1,1 %. Po získání definitivních údajů za rok 2013, které byly publikovány v červnu 2016, HDP ve třetím kvartále roku 2013 poklesl o 0,3 % a spotřeba domácností vzrostla o 0,6 %. Výsledná revize HDP je tak v tomto období 0,9 procentního bodu a 0,7 procentního bodu u spotřeby domácností.
Přestože tyto revize mohou být pro některé uživatele statistických dat nepříjemné, jen obtížně se jim lze vyhnout. ČSÚ totiž může čtvrtletní údaje dokončit až po sestavení ročních národních účtů založených na definitivních údajích ze statistických výkazů a administrativních dat. Navíc platí, že odhady, které jsou prováděny v turbulentních obdobích, kdy se mění zvyky spotřebitelů i firem, jsou výrazně obtížnější. Cílem čtvrtletních odhadů je poskytnout v co nejkratším čase informace o základním směřování ekonomiky. Následné zpřesnění je přirozenou součástí statistické činnosti a uživatelé jsou si těchto změn plně vědomi a jsou na ně připraveni.
Navzdory revidovaným údajům tedy můžeme konstatovat, že obrázek o vývoji ekonomiky nebyl výrazněji změněn. Navíc jsem si jist, že pokud uživatel provádí rozhodování nad svou věcí a bere přitom v potaz data ČSÚ, jistě nezvažuje jen jeden ukazatel, například HDP, ale i zaměstnanost, průměrnou mzdu, odvětvové statistiky, inflaci apod. Kromě toho bezesporu hodnotí i další fakta, okolnosti a vlivy. Vždy ale platí, a to i v případě ČNB, že rozhodování je jeho výsadní kompetencí, do níž ČSÚ žádným způsobem nezasahuje. Naším úkolem je produkovat spolehlivá a nezávislá data. Tento úkol se snažíme co možná nejkvalitněji plnit. A díky tomu se těšíme vysoké důvěře laické i odborné veřejnosti.