Organizovaná městská statistika je tu již 150 let

Zjišťování údajů o obyvatelstvu, obecních financích, chudině, nemocných a zdravotních zařízeních, ale především přípravy sčítání lidu a zveřejňování jejich výsledků stály na počátku městské statistiky v českých zemích.

Ve všech krajských městech působí krajské správy Českého statistického úřadu. Jejich nedílnou součástí jsou oddělení informačních služeb, která poskytují zájemcům statistické informace o kraji, okresech i jednotlivých obcích regionu. Většina krajských správ ČSÚ může do určité míry navazovat na činnost řady městských statistických institucí, které u nás vznikaly již ve 2. polovině 19. století.

Praha

Snahy zřídit v Praze úřad, který by se zabýval městskou statistikou, se objevovaly už v 60. letech 19. století. Statistická komise však vznikla na popud vídeňské c. k. Ústřední statistické komise, která vedení hlavního města Království českého doporučila zřízení zvláštního městského statistického orgánu. V březnu 1870 se sešla na své první schůzi prozatímní statistická komise, která poté vypracovala statuta a další programové dokumenty a zvolila řídící výbor. Z počátku měla komise 11 členů, volených dle statut ze „skutečných znalců oborů obecní statistiky“. Konkrétní zájem byl o místopis, vodopis, meteorologii, zemědělství, demografii, finanční hospodářství, statistiku průmyslu, obchodu, školství, zdravotnictví, chudiny, spořitelen, záložen, pojišťoven a ústavů dobročinných. Nová „Obecní komisse statistická král. hl. města Prahy“, jak zněl její oficiální název, se sešla na ustavující schůzi 30. června 1870. Svým přednostou zvolila profesora praktické geometrie pražské polytechniky Karla Kořistku. Jedním z členů první komise se stal i básník Karel Jaromír Erben, vystudovaný právník, občanským povoláním ředitel pražských městských pomocných úřadů. Členem byl v letech 1881–1894 také známý cestovatel, revolucionář a vlastenec Vojta Náprstek.

Komisi podřízená Statistická kancelář, do jejíhož čela byl zvolen docent statistiky na pražské polytechnice Josef Erben, zahájila činnost 1. srpna 1870. Prvním výsledkem její práce byla již v roce 1871 vydaná publikace „Statistika král. hlav. města Prahy“ s výsledky sčítání lidu z roku 1869. Od roku 1873 pak kancelář vydávala ročenku „Statistická příruční knížka král. hlav. města Prahy“. V roce 1881 došlo k územnímu rozšíření kompetencí komise a kanceláře na čárku za okolní, dosud samostatné obce. Současně došlo k navýšení počtu členů komise na 17 a k přejmenování na „Statistickou komissi král. Hlavního města Prahy a spojených obcí“.

Pro zpracování údajů ze sčítání lidu v roce 1890 byly zřízeny i dvě pobočné kanceláře. Po vytvoření tzv. Velké Prahy v roce 1922, kdy k hlavnímu městu bylo administrativně připojeno 37 sousedních měst a obcí, došlo pochopitelně i k rozšíření územní kompetence statistické kanceláře. V roce 1921 také vyšla první statistická ročenka za území Velké Prahy.

Z práce kanceláře vzešla jen jediná monografie o Praze, a to v roce 1871 „Statistika královského hlavního

města Prahy“. Dále pak kancelář zveřejnila v samostatných publikacích podrobné výsledky sčítání lidu i řadu menších prací. Od roku 1873 byl vydáván týdně bulletin o měně obyvatelstva, později také bulletiny o onemocnění nakažlivými chorobami a o meteorologických poměrech. Od roku 1925 začala kancelář pravidelně publikovat statistický bulletin „Měsíční zprávy Statistické kanceláře hlavního města Prahy“.

Kancelář měla od počátku bohaté mezinárodní styky. Uznáním jejího věhlasu bylo v roce 1887 jmenování ředitele Erbena členem Mezinárodního statistického ústavu a statistických společností v Paříži a Manchesteru.

Brno

Městské statistické oddělení v Brně bylo založeno v roce 1896. Popudem byla potřeba doplňovat správní ročenku města jednotně a odborně zpracovanými statistickými údaji o různých oblastech života moravské metropole. Statistické oddělení bylo součástí kanceláře městské správy, v roce 1914 bylo sloučeno s oddělením pro správu městských podniků. Celkem zde tehdy pracovalo 18 zaměstnanců. Během 1. světové války byla statistická činnost postupně omezována a oddělení přebíralo agendu zásobování obyvatelstva strádajícího v čase války nedostatkem potravin.

Statistické údaje shromážděné brněnským statistickým oddělením byly od roku 1897 uveřejňovány především v městské správní ročence „Gemeindeverwaltung und Gemeindestatistik der Landeshauptstadt Brünn“. Brněnská městská statistická ročenka vyšla naposledy v roce 1917. Oddělení dále vydalo velmi podrobné výsledky sčítání lidu z let 1900 a 1910. V prvních poválečných letech se pak brněnští statistici soustřeďovali především na práce pro potřeby státní statistiky.

Olomouc

Městská statistická komise (Statistische Commision des Gemeinderathes) byla v Olomouci založena rozhodnutím městského zastupitelstva z února 1900. Jejím hlavním úkolem bylo připravovat statistickou ročenku města. Ještě před jejím ustanovením vznikly v roce 1888 a 1896 dvě statistické ročenky „Statistisches Jahrbuch der Königlichen Hauptstadt Olmütz“. Třetí ročenka vyšla v roce 1901 a byla již zpracována novou statistickou komisí. Její zásluhou vyšly do začátku 1. světové války i čtvrtá a pátá ročenka, ovšem všechny pouze v němčině. Další ročenky, tentokráte již v češtině, byly publikovány po vzniku Československé republiky.

Plzeň

Městská statistická kancelář vznikla v roce 1890 i v Plzni. Hlavním podnětem k jejímu založení byly práce spojené s přípravou sčítání lidu. Pro nedostatek prostředků se činnost kanceláře po celou dobu existence omezovala převážně na potřeby městské správy. Významný podíl na vzniku a celém fungování kanceláře měl přednosta Jaroslav Schiebl, který ji řídil od jejího založení až do zrušení. Kromě statistické činnosti a organizování sčítání lidu byly kanceláři přiděleny i četné, se statistikou nesouvisející agendy: městská cizinecká kancelář, sociální komise, bytové otázky, oficiální zpravodajství městské správy, „poptavárna“ po studentských bytech a dokonce evidence psů pro jejich zdanění. Počet pracovníků plzeňské kanceláře byl také nízký, v roce 1913 měla 4 zaměstnance: přednostu, asistenta, výpomocného úředníka a úředního sluhu.

Výsledkem statistické práce kanceláře byly materiály o městě Plzni uveřejněné ve statistické příručce „Österreichisches Städtebuch“. Samostatná publikační činnost měla pouze příležitostný charakter. Patří sem například publikace „Sčítání lidu v král. městě Plzni provedené dne 31. prosince 1910“ nebo „Almanach královského města Plzně na rok 1913“. Městská statistická kancelář byla zrušena po odchodu jejího přednosty Schiebla do penze v roce 1926. Její agendu převzal městský úřad sociální péče.

Ostatní městské statistické služby

I v řadě dalších měst byla organizována statistická činnost v rámci městských úřadů, a to především v rámci příprav podkladů pro publikaci „Österreichisches Städtebuch“ vídeňské Ústřední statistické komise, pravidelně vydávanou na konci 19. století. Celkem do ní byly zařazeny materiály o 28 českých, moravských a slezských městech.

V Liberci byla v rámci městské rady organizována od roku 1880 statistická služba, která připravila několik větších prací z oblasti městské statistiky. Zaměřovala se zvláště na pohyb obyvatelstva, bytové poměry a zdravotnictví.

V Ústí nad Labem byly od roku 1885 souhrnně publikovány statistické podklady zdravotní rady městského úřadu, která se zabývala především sestavováním ročních zpráv o demografických a zdravotních poměrech ve městě. Podklady poskytla i pro „Österreichisches Städtebuch“ a v rozšířené formě je vydala v publikaci „Statistisches Jahrbuch der königlichen Freistadt Aussig“ z roku 1888.

Od roku 1885 existovalo statistické oddělení rovněž v Karlových Varech. Bylo přičleněno k lázeňskému úřadu a shromažďovalo téměř výhradně údaje související s cizineckým a lázeňským ruchem ve městě. Také karlovarští statistici poskytovali informace do „Österreichisches Städtebuch“.

Některé z uvedených publikací jsou mimo jiné dostupné v Ústřední statistické knihovně v centrále Českého statistického úřadu v Praze.

Článek si můžete přečíst v květnovém čísle časopisu Statistika&My.