Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

Elektronizace zdravotní péče je logickým důsledkem proniknutí informačních technologií do většiny oborů lidské činnosti a medicínská informatika jde tomuto nezvratnému trendu vstříc. V roce 2016 měla počítač ve své ordinaci již drtivá většina českých lékařů (96 %) a 92 % z nich bylo zároveň připojeno k internetu. Doposud lékaři počítač potřebovali především pro komunikaci se zdravotními pojišťovnami, jinými zdravotnickými zařízeními nebo k vyhledávání medicínských informací na internetu. Od 1. ledna 2018 však všem lékařům, kteří předepisují léky, vznikla povinnost předepisovat recepty v elektronické podobě, tzv. eRecepty.

Elektronické systémy UMĚJÍ více než jen eRecepty

Dokud bylo vydávání receptů v elektronické formě pouze dobrovolné, využívalo této možnosti jen 46 % všech lékařů. Nejčastěji se jednalo o praktické lékaře pro dospělé (65 %), naopak nejméně často je vystavovali zubaři (21 %). Právě zubaři kvůli tomu, že celkově vydají jen několik desítek předpisů ročně, nejčastěji na antibiotika, chtějí, aby pro ně nebylo vydávání eReceptů povinné.
Elektronické zdravotnické systémy mohou lékařům v mnoha ohledech usnadnit práci. Například 27 % lékařů jejich elektronický systém upozorní na to, že lék, který chtějí pacientovi předepsat, může negativně interagovat s ostatními léky, které již daný pacient užívá. Tuto funkci bychom v praxi nejčastěji našli u praktických lékařů pro dospělé (47 %) a gynekologů (32 %) a nejméně naopak u zubařů (pouze 10 %).
Více než polovina (54 %) praktických lékařů pro dospělé a gynekologů také přes elektronický systém objednává pro své pacienty nejrůznější laboratorní vyšetření, jejichž výsledky si posléze mohou pohodlně zobrazit na svém počítači přímo v ordinaci. S těmi pak mohou v elektronickém systému dále pracovat. Například ve 21 % lékařských ordinací elektronický systém umožňuje podle laboratorních výsledků pořídit výpis pacientů, ve 44 % ordinací si lékaři mohou nechat sestavit výpis všech pacientů s určitou diagnózou. Více než třetině lékařů (36 %) pak jejich elektronický systém také umožňuje sestavit seznam pacientů, kteří by se měli dostavit na preventivní prohlídku či testy. Lékař jim tak může včas poslat pozvánku na vyšetření.

Lékaři se stále spoléhají na papírovou dokumentaci

Přestože většina lékařů má v ordinaci k dispozici počítač, možnosti vést jeho prostřednictvím zdravotnickou dokumentaci v plně elektronické podobě využívá pouze 8 % z nich. Tři pětiny lékařů (60 %) i nadále upřednostňují zápis do počítače kombinovaný s dokumentací vedenou „klasicky“ v papírové podobě. Paradoxní situace je v případě zubařů. Na jednu stranu mají ze všech lékařů nejčastěji dokumentaci pouze v papírové podobě (41 %), ale zároveň také nejčastěji vedou dokumentaci výhradně elektronicky (12 %).
On-line služby pacienti zatím příliš nevyužívají
Čím dál větší dostupnost internetu umožňuje pacientům rychlý a snadný přístup k informacím a poradenství v oblasti zdraví. Své symptomy do internetového vyhledávače zadalo v roce 2017 téměř 43 % Čechů, ženy mnohem častěji než muži.
Ne každý však v případě informací týkajících se zdraví důvěřuje těm, které jsou na internetu volně k dohledání. Ty zde totiž může umístit prakticky kdokoliv, aniž by bylo možné ověřit, zda má zdravotnické vzdělání a dané informace jsou pravdivé. Bezpečnější alternativou k získávání informací přes internet může být on-line konzultace s lékařem či zdravotnickým zařízením prostřednictvím jejich webových stránek. Zde mohou lidé pokládat dotazy týkající se jejich zdraví, na které lékař odpoví e-mailem nebo v případě veřejných konzultací odpověď zpřístupní na webových stránkách své ordinace. V roce 2016 využily možnost on-line konzultace 4 % Čechů. Důvodem takto nízkého počtu je pravděpodobně to, že tuto možnost nabízelo v roce 2016 pouze 12 % všech ordinací. Nejčastěji se jednalo o gynekology (29 %) a praktické lékaře pro děti a dorost (21 %).
Vedle on-line konzultace nabízejí někteří lékaři také možnost objednat se na vyšetření nebo zdravotní zákrok prostřednictvím on-line formuláře. Takový formulář je odesílán přímo z webových stránek dané ordinace nebo prostřednictvím systému elektronického objednávání. Možnost on-line objednání využilo v roce 2016 8 % Čechů, přičemž ji nabízelo 12 % ordinací. Stejně jako on-line konzultaci nabízejí tuto možnost nejčastěji gynekologové (23 %) a dětští lékaři (19 %).
Ve stejném roce také 9 % lékařů nabízelo svým pacientům možnost zažádat on-line o nové nebo opakované vystavení lékařského předpisu, kdy pacient následně obdrží elektronický recept e-mailem nebo prostřednictvím SMS kódu, kterým se identifikuje lékárníkovi.

Vlastní webové stránky má každý třetí lékař

Pokud si pacient není jistý, jakou má jeho lékař ordinační dobu, může se zkusit podívat, jestli tuto informaci nenajde na jeho webových stránkách. Již 36 % ordinací lékařů má svou vlastní webovou stránku, v případě gynekologů dokonce 56 % z nich. Nejméně, jen ve 23 % případů, mají vlastní webové stránky zubaři. V roce 2006 přitom vlastní web mělo jen 10 % samostatných ordinací lékařů. Přestože v současnosti má webové stránky již třetina lékařských ordinací, v porovnání s lékárnami je to stále málo. Z těch má vlastní stránky 62 %, což ale možná souvisí s tím, že často patří pod některou z komerčních lékárenských sítí. Nejčastěji mají webové stránky lékárny v Libereckém kraji (74 %), nejméně často naopak ve Středočeském kraji (55 %).

Více se dočtete zde: Informační technologie