Ohrožuje Českou republiku chudoba?

Martina Rašticová
vedoucí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Více než třetina české populace je starší padesáti let: 36 % mužů a 41 % žen. Aktuální gen­der pay gap je 21,1 % (Eurostat 2019, data z roku 2017). Zatímco zaměstnanost mužů ve věku 55–64 let je 72 %, zaměstnanost žen ve stejné věkové skupině je pouhých 53 % (LFS 2017, Eurostat). To jsou důvody, proč také gender pension gap je 18 %. Je tedy zcela zřejmé, že chudobou v České republice jsou, a pokud nenastanou systémová opatření, tak nadále budou, ohroženy především ženy starší 65 let. Riziko zvyšujících se nerovností v oblasti výše příjmů i penzí přináší i měnící se struktura trhu práce s ohledem na Průmysl 4.0.

Kateřina Smejkalová
politoložka působící u zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze

Posouzení chudoby je vždy otázkou její definice. Za problematický považuji obvyklý indikátor ohrožení příjmovou chudobou, kde ČR vychází výborně, protože zohledňuje hlavně rozložení příjmů, ale vůbec ne výdaje. Podílela jsem se proto v rámci platformy expertů na výpočtu určitého minimálního důstojného příjmu, který naopak otázku pokrytí výdajů staví do popředí. Pro ČR se jeho výše pohybuje kolem mediánu výdělků, a dalo by se tak říct, že půlka pracujících u nás má tak nízké mzdy, že má problém pokrýt všechny obvyklé a potřebné výdaje zajišťující skromný kvalitní život. To je alarmující a musíme tímto směrem upřít pozornost.

Jiří Vopravil
ředitel odboru šetření v domácnostech ČSÚ

Osobně neznám definici „chudoby“. Vím, že v rámci OSN se především v rozvojových zemích zjišťují osoby s příjmy pod 1,5 dolaru za den, což asi může být tou pomyslnou hranicí chudoby. V České republice, podobně jako v jiných evropských zemích, se každoročně uskutečňuje šetření Životní podmínky domácností (EU-SILC). Jedním z nejsledovanějších výstupů z tohoto šetření je ukazatel ohrožení příjmovou chudobou, který stanovuje její hranici k příjmům obyvatelstva. Více se o něm dočtete i v tomto čísle časopisu Statistika&My. Podle tohoto indikátoru je příjmovou chudobou ohroženo pouze necelých 10 % Čechů, což je v evropském srovnání velmi nízké procento.

Jiří Večerník
ekonom a sociolog Sociologického ústavu Akademie věd ČR

Celkově vzato v kupní síle domácností Česko předstihuje ostatní
tranzitivní země, velmi však zaostává za Západem – třeba v Rakousku je kupní síla dvakrát vyšší. S tříprocentním podílem domácností vykazujících vážnou materiální deprivaci jsme ale na tom lépe než průměr Evropy, přičemž se sedmiprocentním podílem těch, kdo mají velké obtíže vyjít s rozpočtem, jsme na průměru. Chudoba v širším společenském měřítku tak u nás moc nehrozí. Jsou však ohrožené kategorie populace, ostrovy chudoby a problémové skupiny. Náklady bydlení dusí rozpočty pětiny domácností. A ty nejslabší lákají šmejdi do svých podvodných nabídek.

Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank

Neohrožuje. Ať už pro vymezení chudoby použijeme kteroukoliv z běžně užívaných definic, vychází Česko jako země, kde je procento obyvatel ohrožených chudobou jedno z nejnižších v Evropě. Část vyspělé Evropy nás poráží jen z hlediska menšího procenta seniorů ohrožených chudobou, a to kvůli malé diverzifikaci příjmů českých důchodců, kteří jsou zpravidla zcela závislí na státu. Chudoba jako společenský jev by se z řady důvodů neměla podceňovat, zároveň je ale dobré si uvědomit, že ji prakticky nelze zcela vymýtit. S bohatnutím společnosti totiž roste i příjmová hranice, pod kterou se domácnost považuje za ohroženou chudobou.