Ohlédnutí za volbami do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu se v členských zemích Evropské unie konaly mezi 23. a 26. květnem 2019. Jako první mohli voliči přijít do volebních místností v Nizozemsku a ve Velké Británii. Jako poslední se volební místnosti uzavřely v Itálii v neděli 26. května v jedenáct hodin večer.

Počet křesel v Evropském parlamentu se nezměnil

Nově zvolený Evropský parlament bude mít stejně jako minule 751 křesel, Česká republika v něm má stejně jako dosud 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Protože se však termín odchodu Británie z Unie opakovaně odkládal, uskutečnily se volby i tam, a britské politické strany tak připravovaly kandidátní listiny se zpožděním – pouhých šest týdnů před volbami.
Pro volby do Evropského parlamentu 2019 byly na Ministerstvo vnitra ČR podány do stanoveného termínu 19. března 2019 přihlášky celkem 40 politických stran, hnutí a volebních koalic. Ministerstvo rozhodlo o jejich registraci 6. dubna. Z voleb byla vyřazena Moravská a Slezská pirátská strana. Čeští občané tak mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo. Například v Itálii se o vstup do Evropského parlamentu ucházelo 18 stran a hnutí. V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.

Jak se v jednotlivých zemích volilo

Do Evropského parlamentu se volí tzv. poměrným systémem, v každé zemi mají ale volby jistá specifika. Například v počtu hlasů, které je nutné získat k dosažení mandátu. Pro přepočítání výsledků hlasování na mandáty se v České republice používá d΄Hondtova metoda s řadou dělitelů 1, 2, 3, 4, 5 atd. Pro postup do skrutinia musí strana získat minimálně 5 % z celkového počtu odevzdaných hlasů a toto kvórum platí i pro koalice stran. Pořadí kandidátů pro přidělování mandátů je určeno jejich pořadím na kandidátní listině. V případě, že kandidát obdržel alespoň 5 % přednostních hlasů z celkového počtu hlasů, které získala volební strana, je mu mandát přidělen přednostně. V ČR je to hranice 5 %, z celkového počtu hlasů, stejně tak v dalších osmi zemích EU. Tři země mají hranici 4%, jedna 3%, jedna 1,8% a ve 14 zemích není hranice žádná. Ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Francie, Itálie, Irska, Polska a Velké Británie se volí v jednom jediném volebním obvodu pro celý členský stát.
Občané členských států EU mohou volit v těchto volbách i v jiných členských zemích, volí tak ale tu kandidátní listinu, která je platná v daném státě – například slovenský volič v Polsku volí polské kandidáty apod.

Právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let. Volit může i občan jiného členského státu, který je kromě splněné podmínky dosaženého věku po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území ČR. Kandidatura je pak možná od věku 21 let. Voliči mohou i při těchto volbách využít voličské průkazy, nemohou však uplatnit své hlasovací právo na zastupitelských úřadech v cizině. Mezi zeměmi Evropské unie je odlišná minimální věková hranice pro kandidáty do Evropského parlamentu a záleží na konkrétní právní úpravě té které země. Nejnižší možný věk kandidátů je v rozmezí 18–25 let. Stejně tak věková hranice určující právo volit je odlišná. Pro většinu států je tato věková hranice 18 let, kromě Řecka, kde je možnost volit od 17 let, a v Rakousku a na Maltě je možnost volit od 16 let.
Celkový počet voličů ve volebních seznamech byl 8 316 737, vydáno bylo 2 388 304 volebních obálek a odevzdáno bylo 2 370 765 platných hlasů. Volební účast tak dosáhla hodnoty 28,72 % oprávněných voličů, což bylo nejvíce v historii voleb do Evropského parlamentu. V roce 2014 účast dosáhla 18,2 %, v roce 2009 dosáhla 28,22 % a v roce 2004 28,32 %.
Povinná účast ve volbách je pouze v pěti státech EU, a to v Belgii, Bulharsku, v Lucembursku, na Kypru a v Řecku.

Výsledky voleb v České republice

Český statistický úřad se na zpracování výsledků voleb do Evropského parlamentu připravoval řadu měsíců. Rozsáhle testoval volební systém v organizační, funkční a výkonové oblasti, penetračně zkoušel centrální výpočetní techniku. Správnost výpočtových algoritmů ověřují pracovníci na testovacím příkladu, který je zpracováván při plošných zkouškách. Velký důraz kladl ČSÚ na metodiku zpracování – vytvoření prezentace pokynů pro okrskové volební komise – a následné proškolení jak zaměstnanců Českého statistického úřadu, tak členů okrskových volebních komisí.
Vzhledem k odložení zveřejnění volebních výsledků přijal ČSÚ celou řadu zvláštních provozních a technologických opatření, která znemožňovala přístup k datům. Mimo jiné byly výsledky spočítány těsně před jejich zveřejněním. Úřad je pak prezentoval na tiskové konferenci, kterou uspořádal ve svém sídle v pozdních večerních hodinách v neděli 26. května.
Vítězem voleb se stalo hnutí ANO se ziskem 21,18 % hlasů a šesti poslaneckými mandáty. Následují Občanská demokratická strana (14,54 %, 4 mandáty), Česká pirátská strana (13,95 %, 3 mandáty), Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP 09 (11,65 %, 3 mandáty), Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) (9,14 %, 2 mandáty), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (7,24 %, 2 mandáty) a Komunistická strana Čech a Moravy (6,94 %, 1 mandát).