Odvětvová skladba české ekonomiky

Současné omezování provozu v některých částech ekonomiky vyvolává otázky, jaký dopad na HDP má uzavření různých provozoven či podniků a která odvětví jsou klíčová pro prosperitu české ekonomiky. Jedním z ukazatelů, které je možné sledovat, je struktura hrubé přidané hodnoty. Obecně ale nelze posuzovat odvětví odděleně, protože na sobě ekonomicky závisejí. To platí v rámci průmyslu (motorová vozidla – subdodavatelé), služeb (kulturní a volnočasové aktivity – pohostinství a ubytování) i mezi nimi (výroba zboží – doprava a skladování, administrativní služby).

Rozdělení podle odvětví

Průmyslem rozumíme sekce těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. V roce 2019 průmysl tvořil 29,2 % hrubé přidané hodnoty (HPH). Jeho podíl se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %, přičemž nejvyšší byl v letech 1993 a 2015 (31,9 %) a naopak na minimu byl v roce 2003 (28,9 %). Největší podíl na celkové tvorbě HPH má zpracovatelský průmysl (24,8 %), kde velkou roli hraje zejména výroba motorových vozidel (5,2 % HPH), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (2,9 %) a výroba strojů a zařízení (2,1 %).

Stavebnictví v roce 2019 tvořilo 5,6 % HPH. V blízkosti této úrovně se odvětví drží několik posledních let poté, co v něm po roce 2010 došlo k recesi. Zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2019 představovalo 2,1 % české HPH. To je podobné jako u ostatních vyspělých ekonomik. Jeho podíl od roku 1993 výrazně poklesl (v roce 1993 to bylo 4,9 %).

Služby celkem přispěly v roce 2019 k tvorbě 63,0 % HPH. Jejich podíl na HPH v posledních letech rostl a loňský údaj představoval v řadě od roku 1993 maximum. Nejnižších hodnot naopak dosahoval podíl služeb v 90. letech. V rámci služeb má největší váhu velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (11,0 % HPH), dále činnosti v oblasti nemovitostí (9,3 %) a veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení (6,0 %).

Mezinárodní srovnání

Pokud srovnáme Česko s průměrem EU, potvrzuje se nadprůměrná váha průmyslu (podle údajů z roku 2018 to bylo v ČR 29,7 % HPH, zatímco v EU27 20,1 %). Česko mělo po Irsku (36,5 %) druhý nejvyšší podíl a drželo i poměrně velký odstup od třetího Slovinska (26,7 %). Naopak podíl služeb je v české ekonomice ve srovnání s průměrem EU nízký. Služby mají v EU průměrně více než 70% podíl na HPH a Česko v roce 2018 dosáhlo 62,6 %.

Průmysl klíčově přispíval k silnému růstu české ekonomiky před rokem 2008 a také hrál důležitou roli v zotavení po krizi z roku 2009. Důležitá je totiž jeho vazba na zahraniční obchod. V posledních letech ale dynamika průmyslu slábla. Mimo jiné ve vazbě na zpomalení ekonomik důležitých zahraničních partnerů (především Německa). Naopak služby v posledních pěti letech prosperovaly a mohutně podporovaly růst HPH. Růst mezd podpořil kupní sílu obyvatel (to se projevilo na obchodě, pohostinství, ubytování). Neméně důležitá ale byla poptávka související s konjunkturou (doprava a skladování, profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty