Odchod cizinců z ČR byl jen dočasný

ČSÚ čerpá údaje o pracujících cizincích z administrativních dat. Skupinu cizinců v postavení zaměstnanců registruje úřad práce (resort MPSV), živnostníky potom Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem bylo takto na konci roku 2019 podchyceno 715 651 osob. V celkovém počtu pracujících v ČR tak tvořili zahraniční pracovníci 13,5 %.

Ve srovnání roku 2019 s rokem 2018 rostly zejména počty cizinců v pozici zaměstnanců (621,9 tisíce oproti 568,5 tisíce). Počty cizinců živnostníků se zvýšily mnohem méně (93,8 tisíce vs. 89,8 tisíce). Větší skupina zaměstnanců má obecně vývoj dynamičtější a má smysl se jí věnovat analyticky. To platí i pro výjimečné období roku 2020, ze kterého jsou však zatím dostupné jen některé výsledky.

Cizinci jsou hlavně zaměstnanci továren

Podle údajů Úřadu práce ČR sledujeme výrazný růst podílu, který tvoří cizinci v evidenčním počtu zaměstnanců z podnikové statistiky ČSÚ. Lze říci, že v roce 2010 byl cizinec zhruba každý dvacátý zaměstnanec (5,5 %). K celku 3,9 milionu zaměstnanců bylo registrováno 215 tisíc cizinců. Na konci desetiletí to byl již každý sedmý (14,7 %) – k celku 4,2 milionu zaměstnanců bylo registrováno 622 tisíc pracujících cizinců. Z těchto údajů také vyplývá, že evidenční počet zaměstnanců by se bez přílivu cizinců vůbec nemohl zvýšit. Rezervoár domácí práceschopné populace byl totiž vyčerpán, zejména od roku 2015 se rychle snižovala nezaměstnanost na historicky nízké hodnoty.

V jednotlivých odvětvích se podíl cizinců výrazně liší. Početně nejvíc jich bylo na konci roku 2019 ve zpracovatelském průmyslu – pracoval tam více než každý čtvrtý cizinec v ČR (28,7 %). K tomu je možné přidal i velký díl cizinců registrovaných v sekci administrativních a podpůrných činností (17,9 %), neboť se v ní skrývají tzv. agenturní pracovníci, kteří také z velké části pracují v továrnách. Z dalších hlavních odvětví je desetina cizinců v obchodě, kde se jedná zejména o ženy, a další téměř desetina (9,3 %) pracuje ve stavebnictví, ve kterém naopak dominují muži.

Pokud poměřujeme počet registrovaných cizinců k evidenčnímu počtu zaměstnanců v daném odvětví, pak se za desetiletí procento cizinců zvýšilo ve všech sekcích CZ-NACE. Nejviditelnější je nárůst v již zmíněných administrativních a podpůrných činnostech, kde na konci roku 2019 přesáhli cizinci polovinu (54 %). V roce 2010 to bylo jen 9,5 %. V této skupině byl zároveň znát velký odliv cizinců v průběhu jarní koronavirové epizody – k 30. červnu 2020 se podíl cizinců meziročně snížil o 4,6 %, ale do konce roku se opět navýšil, a meziročně byl dokonce o 2,3 % vyšší. Je zjevné, že právě agenturní zaměstnanci tvoří přední nárazníkové pásmo českého trhu práce.

Mírněji kopíruje uvedený průběh zpracovatelský průmysl. Tam v roce 2010 tvořili cizinci 6,3 % a za desetiletí se jejich podíl navýšil na 15,5 %. V koronavirové krizi došlo nejprve k jejich odchodu, v 1. pololetí 2020 dokonce k početně největšímu ze všech odvětví. Český pracovní trh opustilo 6,6 tisíce cizinců, což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,6 %. Na konci loňského roku jich však už bylo opět více než na konci roku 2019, a sice o 3,3 %.

Velmi výrazný, a ještě signifikantnější průběh najdeme ve stavebnictví, ve kterém podíl cizinců vzrostl za desetiletí ze 14,3 % na 27,6 %. Na jaře 2020 jsme zaznamenali jistý exodus, při němž podíl cizinců klesl o 1,4 procentního bodu. Zároveň bylo stavebnictví jediným odvětvím, v němž byl úbytek zaměstnanců s cizím státním občanstvím v 1. pololetí 2020 aspoň částečně kompenzován Čechy. Do konce roku 2020 ale opět cizinců přibylo (meziročně o 2,4 %).

Mezi odvětví, kde se počet cizinců v průběhu celého roku 2020 snižoval, patří především těžba a dobývání. Zde však docházelo k úbytku zaměstnanců dlouhodobě. Loni byl zaznamenán meziroční pokles o 14 %, šlo především o Poláky. Následují odvětví vzdělávání (–5 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (–3 %), profesní, vědecké a technické činnosti (–3 %) a nakonec ubytování, stravování a pohostinství (–1 %).

Vcelku za celý rok 2020 došlo k nárůstu počtu cizinců o 22 tisíc (4 %), přičemž relativně nejvýrazněji se jejich počet zvýšil v zásobování vodou a odpadech (12 %), které je však velmi malým odvětvím, a v dopravě a skladování (10 %).

Přestože na politické scéně padaly v jarním období návrhy na výpomoc českých občanů tuzemskému zemědělství, čísla ukazují, že do tohoto odvětví nikdo z domácích nesměřoval. K 30. červnu 2020 byl v zemědělství, lesnictví a rybářství registrován podobný počet cizinců jako předchozí rok, na konci roku 2020 dokonce cizinců meziročně přibylo o více než třetinu! Podíl cizinců tedy v českém zemědělství zůstává velmi vysoký a zvyšuje se vždy v letní sezoně.

Sezonní výkyvy pravidelně sledujeme také v některých dalších odvětvích, proto je třeba při porovnávání vývoje uvádět raději meziroční hodnoty.

Vrátili se zejména Ukrajinci

Cizinci vykonávají v Česku spíše méně kvalifikované činnosti. Potvrzuje to třídění podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO – téměř každý třetí cizinec byl v roce 2019 zaměstnán v hlavní třídě 9, což znamená, že zastával nekvalifikovanou pozici. Další velký podíl najdeme u obsluhy strojů a montérů (22,5 %) a třetí nejpočetněji zastoupenou byla třída 7, tedy řemeslníci a opraváři, s podílem 11,3 %. V období od 31. 12. 2019 do 30. 6. 2020, tedy v souvislosti s jarní koronavirovou krizí, poklesly nejvýrazněji právě počty cizinců v hlavní třídě 9 (o 12,5 tisíce).

Dominantními státními občanstvími cizinců v Česku jsou slovenské (204 tisíc na konci roku 2020) a ukrajinské (159 tisíc). Tato dvě tvořila nadpoloviční většinu všech cizinců zaměstnanců (56 %). Pokud přidáme ještě občanství Polska, Rumunska a Bulharska, pokryjeme již více než tři čtvrtiny. Dalšími četnějšími jsou Maďarsko, Rusko, Vietnam, Mongolsko, Bělorusko, Německo a Moldavsko. Na všechny zbývající cizince připadá jen 12 % podíl.

V dlouhodobějším vývoji je patrný výrazný rozdíl v chování dvou hlavních skupin. Zatímco u Slováků se údaje mění v čase spíše plynule, počty Ukrajinců výrazně reagují na fáze ekonomického cyklu: v konjunktuře rychle stoupají (před rokem 2008 a v období 2015–2019), naopak po roce 2008 se propadly. Také v 1. pololetí 2020 se počet Ukrajinců prudce snížil – meziročně o takřka 20 tisíc, z čehož zhruba třetina byli agenturní pracovníci a 4,7 tisíce jich ubylo ve stavebnictví. V druhém pololetí však došlo k obratu a na konci roku byl jejich počet ještě vyšší (160 tisíc) než v roce 2019 (144 tisíc). Počet agenturních pracovníků zůstal meziročně na stejné úrovni a ve stavebnictví narostl o 1,4 tisíce. Významně se zvýšil počet Ukrajinců také v zemědělství (4,8 tisíce), ve zpracovatelském průmyslu (4,3 tisíce) a v dopravě a skladování (2,2 tisíce).

Z velkých cizineckých skupin z členských států EU došlo k výraznému úbytku do poloviny roku 2020 jen u Poláků (1,4 tisíce), který byl však též do konce roku kompenzován. U ostatních občanství šlo v průběhu roku 2020 spíše o stagnaci či nárůst, s výjimkou některých skupin ve zpracovatelském průmyslu.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost