Od narození až do smrti

Z pohledu demografické statistiky lze rozdíly mezi muži a ženami, resp. chlapci a dívkami nalézt již při samotném vstupu do života. Mezi živě narozenými dětmi tradičně mírně převládají chlapci, obvykle v poměru 104 až 106 chlapců na 100 dívek. Porodní hmotnost chlapců je přitom v průměru zhruba o 130 až 140 gramů vyšší než děvčat. V roce 2020 dosahovala u živě narozených chlapců 3 383 gramů a u děvčat 3 252 gramů. U chlapců je zároveň mírně nižší podíl dětí s nízkou porodní hmotností do 2 500 gramů (6 %) a vyšší podíl dětí s porodní hmotností nad 4 000 gramů (11 %), než je tomu u děvčat (7 % s nízkou a 6 % s vysokou porodní hmotností). Chlapečci jsou při narození celkově i mírně větší než holčičky, rozdíly jsou ale malé. Průměrná délka živě narozených chlapců dosahovala vloni 49,9 cm, děvčat 49,2 cm. Ještě méně významné jsou rozdíly v délce trvání těhotenství podle toho, zda se narodí holčička, nebo chlapeček. V obou případech je průměrná délka těhotenství 38 dokončených týdnů.

Muži umírají více již od počátku života

Hned od narození, resp. již od prenatálního věku se ukazuje, že chlapci a muži vedou také v nelichotivé statistice – v úrovni úmrtnosti. U chlapců je prokázaná mírně vyšší mrtvorozenost i kojenecká úmrtnost. Z deseti tisíc narozených chlapců se jich v průměru za posledních pět let mrtvě narodilo 37, děvčat 34. Ze stejného počtu živě narozených pak před dosažením jednoho roku věku zemřelo v průměru 29 chlapců a 22 děvčat. Větší pravděpodobnost úmrtí mají muži než ženy i po celý zbytek života. Na v průměru delší životní dráhu se tak mohou jednoznačně těšit ženy, ve srovnání s českými muži zhruba o 6 let. Podle výsledků úmrtnostních tabulek z roku 2019 dosáhla naděje dožití při narození neboli střední délka života mužů 76,3 roku a žen 82,1 roku (v roce 2020 došlo následkem epidemie covidu-19 ke zhoršení úmrtnosti a poklesu naděje dožití, u mužů meziročně o 1 rok, u žen o 0,7 roku). Ke kratší střední délce života mužů přitom aktuálně nejvíce přispívá jejich vyšší úmrtnost ve věku 65–74 let a dále ve věku 75–79 a 60–64 let (celkově z 55 %).

Nicméně relativně (tj. bez ohledu na samotný počet úmrtí) nejvýraznější je nadúmrtnost mužů oproti ženám na prahu dospělosti a v mladších skupinách produktivního věku, kdy mladí muži umírají přibližně dvaapůlkrát až třikrát častěji než mladé ženy (ve středním a nižším seniorském věku je úmrtnost mužů vyšší zhruba dvakrát, po sedmdesátce se rozdíly postupně snižují, až se u 95letých a starších prakticky vyrovnají). Důvodem tohoto značného nepoměru v nejmladším dospělém věku je vyšší úmrtnost mužů v důsledku tzv. vnějších příčin, což jsou nehody (včetně dopravních), sebevraždy, utonutí apod., v nichž se odráží vliv obecně rizikovějšího chování mužů v tomto věku. Mezi 15–29letými muži tvoří tato nepřirozená úmrtí až 60–64 % celkové úmrtnosti. I pro ženy platí, že v mladším věku nejčastěji umírají na nehody či sebevraždy, avšak dominance těchto příčin u nich není tak výrazná (okolo 50 % ve věku 15–19 let a okolo 40 % ve věku 20–29 let).

Otec neuveden u sedmi procent narozených dětí

Ze statistiky porodnosti se dá vyčíst, že rodičem se v průměru dříve stávají ženy než muži. Průměrný věk matek při narození dítěte se v posledních dvou letech držel na hodnotě 30,2 roku, zatímco průměrný věk otců činil 33,5 roku. U 7 % narozených dětí však údaje o otci ve statistickém hlášení chyběly. V celé demografické statistice pak chybějí informace o počtu dětí narozených jednotlivým otcům, resp. o pořadí narozeného dítěte z pohledu otce. Nelze tak na rozdíl od matek vyčíslit průměrný věk otce při narození prvního, druhého či dalšího potomka. U žen víme, že průměrný věk matek při narození prvního dítěte v roce 2020 dosáhl 28,5 roku, u druhého 31,3 roku, u třetího či dalšího dítěte 33,3 roku.

Statistické údaje však potvrzují, že reprodukční období je u mužů mnohem delší než v případě žen. Zatímco žen starších 50 let, které porodí dítě, jsou pouze jednotky ročně a jen výjimečně jejich věk spadá do kategorie 55+, otců ve věku nad 50 let je výrazně více, v posledních letech 1,5 tisíce ročně (podíl formálně uvedených otců, kteří nejsou otci biologickými, ze statistik určit nelze). Nejvyšší věk otce (uvedeného ve statistickém hlášení) se pak každoročně pohybuje nad hladinou 75 let (v roce 2020 byl nejstarším nahlášeným otcem muž ve věku 85 let). Data demografické statistiky také ukazují, že zhruba desetina narozených dětí má rodiče stejného věku (vyjádřeného v dokončených letech v době porodu), ze 70 % je otec starší než matka a kolem 20 % dětí má otce mladšího než matku.

Živě narozené děti ve věkových skupinách matek s minimálním a maximálním podílem neuvedeného otce dítěte (%, 2020)

Žena se stává dříve rodičem i manželkou

V porovnání s muži vstupují ženy v průměrně mladším věku nejen do rodičovství, ale také do manželství. Relativně nejčastěji stojí u oltáře 25–29leté ženy a 30–34letí muži. Průměrný věk žen při uzavření prvního manželství se v posledních letech drží na úrovni 30 let, kdežto průměrný věk mužů při uzavření prvního manželství je 32 let (v roce 2020 vlivem odkládání sňatků při nepříznivé epidemické situaci vzrostl na 32,6 roku). V mužské populaci je podíl těch, kteří uzavřou v životě alespoň jeden sňatek, nižší než v populaci žen. Podle údajů z roku 2019 (rok 2020 byl specifický, proto není uváděn) stihne před dosažením 50 let věku vstoupit alespoň do jednoho manželství 59,0 % mužů, ale 67,5 % žen, což je o 8,5 p. b. více. Na druhé straně, muži mírně častěji a dříve od rozvodu než ženy uzavírají další manželství. Za udržení situace ve sňatečnosti rozvedených z roku 2019 by tak učinilo 46,0 % rozvedených mužů a 44,5 % rozvedených žen v průměru po 8,9, resp. 9,4 roku od rozvodu.

Z pohledu statistiky posledních deseti let končí rozvodem 45 % manželství (v roce 2020 to bylo vlivem epidemie covidu-19 méně – 41 %), v průměru po necelých 14 letech trvání. Nejčastěji si tak dnes rozvodem procházejí čtyřicátníci, muži i ženy. Nejvyšší zastoupení v populaci pak mají rozvedení mezi padesátníky, přičemž vyšší podíl zde vykazují ženy. Rozvedených byla na konci roku 2020 čtvrtina mužů v kategoriích 50–54 a 55–59 let, ale téměř 30 % žen ve věku mezi 50–54 lety a 27 % žen 55–59letých. Zhruba v jedné pětině případů nestojí muži a ženy před soudem při rozvodovém řízení poprvé – podíl rozvodů vyššího pořadí dosahoval v posledním desetiletí u mužů v průměru 19,4 % a u žen 18,9 %.

Ženy přečíslí muže od věku 58 let

Ve starším věku dochází ke změně rodinného stavu obyvatel nejčastěji v souvislosti s ovdověním. Průměrný věk žen při ovdovění bývá v úhrnu zhruba o tři roky nižší než průměrný věk mužů při ovdovění (v roce 2020 šlo o ženy ve věku 71,6 roku a o muže ve věku 74,6 roku), nicméně skupina ovdovělých se v případě žen stává nezanedbatelnou v daleko nižším věku. Již v nejmladší seniorské skupině 65–69 let představují vdovy mezi ženami jednu pětinu, zatímco vdovci mezi stejně starými muži pouze 5 %. Tyto rozdíly přirozeně souvisejí s obecně kratší délkou života mužů. Při dosažení 65 let věku mají ženy v průměru před sebou ještě 20 let života (při zachování úmrtnostních poměrů z roku 2019), muži jen 16. S přibývajícím věkem se však očekávaná délka života mužů a žen pomalu sbližuje, ve věku 75 let činí rozdíl již „jen“ zhruba 2 roky a muži, kteří se dožili 85 let věku, mají naději dožití pouze o necelý rok nižší než ženy stejného věku (5,2 roku vs. 6,1 roku dle dat z roku 2019). Rozdílná výše úmrtnosti vede s přibývajícím věkem také ke sbližování poměru pohlaví v populaci až k jeho vyrovnání a otočení. V obyvatelstvu Česka převažují ženy nad muži aktuálně od věku 58 let a jejich převaha s věkem roste. V nejvyšším věku 95 a více let připadá na sto žen jen 28 mužů.

Nemoci srdce dominují u žen až později

Mezi příčinami smrti obecně dominují v seniorském věku nemoci srdce, nádorová onemocnění a cévní mozkové příhody (viz graf). Pro muže je poměr úmrtí na novotvary a nemoci srdce až do věkové skupiny 70–74 let (z pohledu pětiletých věkových skupin) vždy mírně ve prospěch zhoubných nádorů, ve věkové skupině 75–79 let se vyrovnává a v nejstarším seniorském věku naopak jasně převládají srdeční onemocnění a zároveň roste podíl úmrtnosti na cévní onemocnění mozku a záněty plic. I u žen se úmrtnost na nemoci srdce a na rakovinu vyrovnává ve věku 75–79 let, nicméně dominance nádorových onemocnění nad nemocemi oběhové soustavy je v nižším věku u žen ve srovnání s muži mnohem výraznější. V roce 2020 do statistiky úmrtnosti (nejen) seniorů výrazně promluvil covid-19, který se stal celkově druhou nejčastější příčinou úmrtí, když jako základní příčina smrti byl určen u 9 % zemřelých mužů a 7 % zemřelých žen. Mezi seniory staršími 75 let byl podíl covidu-19 ještě o jeden procentní bod vyšší. Úroveň úmrtnosti na covid-19 očištěná od rozdílů ve věkovém složení žen a mužů byla přitom u mužů dvakrát vyšší než u žen, když ze sta tisíc mužů jich na tuto nemoc zemřelo 160, ale žen ze stejného počtu 80.

Podíly úmrtnosti v důsledku vybrané příčiny smrti na celkové úmrtnosti (%, 2020)

Zdroj: ČSÚ

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo