Zdánlivé slovíčkaření – odhad, predikce, měření

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Když Český statistický úřad vydává nejnovější údaje o vývoji české ekonomiky měřeném prostřednictvím hrubého domácího produktu, vždy se hovoří o odhadech HDP. Tím však není myšleno, že se jedná jen o „nějaký“ odhad a přesně změřená čísla budou vydána později. I další zpřesněné údaje budou vždy odhadem. Hrubý domácí produkt jako jeden z makroekonomických ukazatelů výkonnosti hospodářství je vymezený podle mezinárodních standardů systému národního účetnictví. Ale teprve praktická ekonomická statistika jej může na základě zvolených, v čase konzistentních metod odhadovat. Hrubý domácí produkt nelze změřit. Nelze použít váhu nebo metr a vzít mu přesné míry. Statistika není evidence a odhad je základním nástrojem praktické ekonomické i sociální statistiky.

Odhad neznamená „asi“…

A nejde pouze o odhad HDP. Pravdou je, že i ostatní makroekonomické ukazatele, které jsou publikovány, jsou ve své podstatě odhadem, i když slovo „odhad“ explicitně nezazní. Jde o popis určitého ekonomického nebo sociálního jevu prostřednictvím teoreticky vymezeného ukazatele, který je odhadnut pomocí statistických metod. Vzpomeňme na adekvační problém ze stran 14–15. Pokud budeme hovořit například o vývozu a dovozu zboží, také se jedná o odhad. Stejně tak je odhadem průměrná mzda v ekonomice, míra nezaměstnanosti nebo třeba spotřeba domácností. Nejedná se o údaje, které by byly „přesně změřeny“ u všech lidí, u všech podniků, ve všech domácnostech. Naopak, jsou na základě jasných statistických metod odhadovány.

Změřit a vypočítat můžeme například průměrnou výšku žáků ve 3. B, pokud vezmeme metr a změříme Macha, Šebestovou, Horáčka, Pažouta, Kropáčka a všechny ostatní (bez Jonatána). Pokud ale změříme jen některé z nich a budeme z toho usuzovat, jaká je průměrná výška žáků ve 3. B, pak se bude jednat o odhad. Rozdíl mezi odhadem a měřením je tedy jasný. Při použití správných metod je odhad praktičtějším a levnějším nástrojem než vyčerpávající (úplné) měření, a přitom poskytuje kvalitní výsledky.

Vraťme se však ještě k rozdílu mezi „odhadem“ a „predikcí“, a to opět na příkladu HDP. Český statistický úřad vydává odhad HDP vždy jen za období, která již proběhla (čili dívá se do minulosti). Nikdy nevydává odhady budoucího HDP, tzv. predikce. Například předběžný odhad HDP za 1. čtvrtletí 2019 publikuje až v květnu 2019, tj. zhruba 45 dnů po skončení 1. čtvrtletí. Predikcemi HDP se v České republice zabývají jiné instituce, například Česká národní banka nebo Ministerstvo financí (a také některé soukromé firmy nebo mezinárodní organizace). Jedná se obvykle o výhled (předpověď) na několik období dopředu. Tyto predikce jsou postupně zpřesňovány podle toho, jak se přibližují k současnosti. Z nich jsme se mohli již v roce 2018 dozvědět, jaké jsou výhledy ekonomického vývoje v 1. čtvrtletí 2019 nebo za celý rok 2019.

… a všechno se změřit nedá.

To, že ČSÚ nevydává predikce, ale vždy odhaduje statistické ukazatele zpětně za období, která jsou již minulostí, neplatí pouze pro HDP, ale ve všech statistikách s výjimkou jednoho jediného případu. Tím je projekce obyvatelstva, která nastiňuje budoucí populační vývoj ČR. Projekce obyvatelstva je jediný produkt ČSÚ, který předvídá budoucnost, a to i na 100 let dopředu. ČSÚ neprovádí ani žádné předvolební průzkumy (je zodpovědný až za zpracování výsledků voleb).

Odhad, predikce, měření. Zdá se, že jde jen o slovíčkaření, ale jasná a hlavně ustálená terminologie je důležitým předpokladem správného pochopení statistických ukazatelů a jejich kvalitní interpretace. Pokud chceme číslům porozumět, je třeba o nich hovořit společným jazykem.