Procento a procentní bod

Procenta používáme obvykle buď k vyjádření podílu části na celku (například podíl orné půdy na celkové rozloze ČR se pohybuje okolo 38 %), anebo k popsání vývoje daného ukazatele (například že průmyslová produkce vzrostla v roce 2015 o 4 %). Lze najít samozřejmě i zcela jiné příklady použití procent, ale pro nás je toto vysvětlení momentálně dostačující.

Procentní body naopak používáme většinou k nastínění vývoje ukazatele, který už je v procentech vyjádřen, a to jak v případě, že se jedná o podíl (například od roku 1989 se podíl orné půdy snížil o 3 p. b., z původních 41 % v roce 1989 na 38 %), tak v případě vývoje ukazatele (například růst průmyslové produkce zpomalil o 1 p. b., z 5 % v roce 2014 na 4 % v roce 2015).

Jak je vidět, procentní bod je možné používat v rozmanitých statistikách, není výsadou omezeného okruhu statistik. Jedná se o zcela obecné číselné porovnání, které může být použito kdekoliv, pokud je tak učiněno správně.

Na příkladu nezaměstnanosti (vyjádřené podílem nezaměstnaných) si ukážeme, jak se s procentními body pracuje a k jakým chybným závěrům můžeme dojít, pokud nejsou procentní body použity nebo pochopeny správně. Představme si městečko, ve kterém žije 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let. Z nich bylo v lednu 10 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných byl tedy 10 % (10 ze 100). O procentních bodech ale zatím nepadlo ani slovo. V únoru se v našem městečku při stejném počtu obyvatel zvýšil počet nezaměstnaných na 12 osob. Podíl nezaměstnaných tedy dosáhl 12 % (12 ze 100). Porovnání nezaměstnanosti v lednu (10 %) a únoru (12 %) svádí ke konstatování, že nezaměstnanost vzrostla o 2 % (z 10 % na 12 %). Taková úvaha by ale byla chybná.

Ve skutečnosti totiž nezaměstnanost vzrostla o 20 %, protože počet 10 nezaměstnaných narostl v únoru na 12. S ohledem na fakt, že se počet obyvatel městečka nezměnil, můžeme k výsledku (20 %) dojít dvěma způsoby.

Za prvé porovnáním počtu nezaměstnaných v únoru a v lednu (12 nezaměstnaných děleno 10 nezaměstnanými krát 100 minus 100). Za druhé porovnáním přímo podílu nezaměstnaných v únoru a v lednu (12 % děleno 10 % krát 100 minus 100). Oběma způsoby dojdeme ke zmíněnému 20% nárůstu nezaměstnanosti. Pokud by počet obyvatel městečka nezůstal stejný, pak by bylo možné vypočítat vývoj nezaměstnanosti (v procentech) pouze druhým způsobem, tj. porovnáním míry nezaměstnanosti (12 % děleno 10 % krát 100 minus 100), nikoliv z počtu nezaměstnaných.

Početně mnohem jednodušší cestou k vyjádření vývoje nezaměstnanosti je využití procentních bodů: nezaměstnanost vzrostla o 2 p. b. Byla 10 % a teď je 12 %, takže rozdílem jsou dva procentní body (12 % minus 10 %). Že je to snadné? Ano, to je. Prostě jen odečteme ukazatele v procentech od sebe a dostaneme rozdíl v procentních bodech.

Jediné, co si musíme pamatovat při práci s procentními body, je to, že statistická srovnání v sobě skrývají stejné záludnosti jako třeba pití alkoholu. V obou případech bychom měli znát míru. Změna o 2 procentní body znamená něco docela jiného, když se ukazatel pohybuje okolo 50 % (a změní se o 2 p. b. na 52 %), než když máme ukazatel okolo 2 % (a zvýší se o 2 p. b. na 4 %). Čili při srovnání vývoje různých ukazatelů v procentních bodech musíme znát míru, jinak nám mnoho neprozradí.