Meziroční a meziměsíční srovnání

Když slyšíme, že v lednu průmysl poklesl o 10 %, v únoru znovu o 10 % a v březnu ještě jednou o 10 %, můžeme nabýt dojmu, že za poslední tři měsíce poklesl průmysl o 30 %. A to už je něco! Znamená to, že pokud by pokles pokračoval dalších sedm měsíců, nebude už průmysl vyrábět vůbec nic? To patrně ne. I když… Záleží na tom, jestli jsme správně pochopili, o jakém poklesu se zde vlastně hovoří.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, vůči jakému období hodnotu ukazatele porovnáváme. Obvykle se jedná o meziroční srovnání, při kterém porovnáváme měsíc daného roku se stejným měsícem předchozího roku, například srovnáváme leden 2015 s lednem 2014. V tabulkách bývá obvykle meziroční index označován zkratkou SOPR = 100, tj. stejné období předchozího roku se rovná 100. Co je nad 100 (např. 104), znamená růst (o 4 %), co je pod 100 (např. 96), znamená pokles (o 4 %) oproti stejnému období předchozího roku.

Uveďme příklad. V lednu 2014 byly tržby v průmyslu v hodnotě 50 a v lednu 2015 v hodnotě 45. Z meziročního srovnání vyplývá, že v lednu 2015 byly tržby v průmyslu o 10 % nižší (45 / 50 * 100 = 90). V únoru 2014 byly tržby 60 a o rok později, v únoru 2015, byly 54. Meziroční pokles v únoru byl opět 10 % (54 / 60 * 100 = 90). A naposledy, v březnu 2014 činily tržby 70 a v březnu 2015 pouze 63. Opět pokles o 10 % (63 / 70 * 100 = 90). Ve všech třech měsících průmysl vykazoval meziroční pokles o 10 %, a přitom nelze říci, že by tržby od ledna do března poklesly o 30 %. V lednu byly 45, v březnu 63. Je tedy nutné mít na paměti, že meziroční srovnání sleduje pouze vztah vůči tomu, co se dělo před rokem. Nevíme nic o tom, co se dělo mezitím nebo co se děje z měsíce na měsíc právě teď. V podstatě by se neporozumění předešlo, pokud bychom namísto formulace „průmysl v lednu poklesl o 10 %“ řekli, že „průmyslová produkce byla o 10 % nižší než před rokem“.

Statistici i ekonomové obvykle přednostně uvádějí meziroční srovnání. Důvod je ten, že většina ukazatelů vykazuje v průběhu roku sezónnost, která znemožňuje smysluplné porovnání různých období roku navzájem. Typickým příkladem je stavebnictví. V zimě se příliš nestaví, v létě naopak. Je tak pochopitelné, že porovnání stavební produkce v červenci s produkcí v lednu nedává příliš smysl, protože lednová produkce bude vždy výrazně menší (o sezónnosti více na stranách 74–75).

Na druhé straně nevýhodou meziročního srovnání je skutečnost, že dané období srovnáváme s něčím, co už se stalo velmi dávno (před 12 měsíci). Tato srovnávací základna (hodnota ukazatele před rokem) mohla být například mimořádně vychýlena nahoru nebo dolů. Pokud by například došlo před rokem (v lednu 2014) k výpadku výroby kvůli havárii a hodnota průmyslové produkce by činila pouze 10, pak by aktuální meziroční index v lednu 2015 naznačoval extrémní růst (45 / 10 * 100 = 450, tj. růst o 350 %). U meziročního srovnání proto musíme stále po očku sledovat i to, co se dělo před rokem, abychom správně zhodnotili, do jaké míry meziroční index vypovídá o současných trendech.

Z tohoto důvodu, pokud chceme sledovat opravdu aktuální tendence, je přece jen vhodnější porovnávat jednotlivé po sobě jdoucí měsíce. Abychom to však mohli udělat, musí být obvykle provedeno tzv. sezónní očištění, které zohlední, že některé měsíce v rámci roku jsou pravidelně menší (stavební produkce v lednu) a jiné větší (stavební produkce v červenci). Takové sezónní očištění není snadné a ne vždy je možné. Pokud se ovšem provede, lze porovnávat například leden s únorem či s březnem nebo i červencem. Je to právě meziměsíční srovnání (případně mezičtvrtletní), které nám říká, zda z měsíce na měsíc ukazatel roste, nebo klesá. Zachycuje ten nejnovější vývoj, protože srovnávací základna je velmi blízko. Jedná se o předchozí měsíc (čtvrtletí). V tabulkách bývá tento index označen jako „předchozí období = 100“.

Meziměsíční (či mezičtvrtletní) indexy se zdají být opticky méně zajímavé než meziroční indexy, protože obvykle nabývají výrazně menších hodnot. Například meziměsíční index průmyslové produkce v lednu 2018 dosahoval hodnoty 0,6 %, zatímco meziroční 5,7 %. Nenechme se však strhnout zdánlivou nevýznamností malých hodnot. Měsíční krůčky mohou nakonec znamenat roční skok.

Vraťme se ještě zpět k našemu příkladu. Předpokládejme, že údaje jsou sezónně očištěné. Pak v únoru 2015 vzrostly tržby oproti lednu o 20 % (54 / 45 * 100 = 120) a v březnu byl meziměsíční růst 16,7 % (63 / 54 * 100 = 116,7). A to přesto, že meziroční index hovořil v obou měsících o 10% poklesu výroby. Je tedy patrné, že i když meziročně tržby dramaticky klesají, meziměsíčně naopak výrazně rostou. Ve stejném období tak můžeme u jednoho a téhož ukazatele hovořit jak o růstu, tak o poklesu. Záleží prostě na tom, co s čím porovnáváme a co potřebujeme zjistit.