Přejít k obsahu

Kouzlo parity kupní síly

Hrubý domácí produkt (HDP)na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS – z anglického Purchasing Power Standard) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá standard kupní síly? Co znamená a proč nestačí vyjadřovat HDP v korunách nebo v eurech?

HDP je ukazatel ekonomického výkonu dané země. V ČR je odhadován v milionech korun, v Německu zase v milionech eur. Jak lze pak porovnávat tyto dvě země, když je každý ukazatel v jiné měně? Můžeme převést koruny na eura. Ale jaký kurz bychom měli použít? Nezapomínejme totiž na to, že směnný kurz koruny vůči euru je ovlivněn především poptávkou a nabídkou obou měn na trhu. Pro ilustraci uveďme příklad. Směnný kurz je (řekněme) 30 Kč za 1 euro. Pokud budou firmy nakupovat eura, poptávka po nich poroste (eura na trhu budou vzácnější) a jejich cena může vzrůst třeba až na 40 Kč za 1 euro. Naopak pokud zájem o eura nebude, jejich cena může klesnout na 20 Kč za 1 euro. A je jasné, že dostaneme úplně jinou hodnotu HDP v eurech, když pro výpočet (z HDP v korunách) použijeme kurz 40 Kč, nebo 30 Kč, nebo 20 Kč za 1 euro. A co víc! Směnný kurz (např. 30 Kč za 1 euro) v žádném případě neznamená, že za 30 Kč nakoupíme v ČR totéž, co za 1 euro v Německu.

To, že se zlepšujeme neznamená, že nás ostatní nepředběhnou…

Z tohoto důvodu byla uměle vytvořena měnová jednotka – standard kupní síly, tzv. PPS, který je odvozen od tzv. parit kupní síly (PPP), jež zachycují rozdílnost cenových hladin mezi zeměmi. PPS vyjadřuje takový kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Řekněme, že si v ČR koupíme jeden bochník chleba za 20 Kč a v Německu ten samý bochník za 1 euro. V takovém (zjednodušeném) případě je parita 20 Kč za 1 euro a cenová hladina je v obou zemích srovnatelná. Výpočet PPS je ve skutečnosti samozřejmě mnohem složitější. Bere v úvahu velké množství výrobků a služeb a provádí se mezi mnoha zeměmi navzájem. V zásadě se ale jedná o stejný postup jako s bochníkem chleba. Když to tedy shrneme: v ČR i v Německu si koupíme stejné množství zboží při „chlebovém“ kurzu 20 Kč za 1 euro. Jenže směnný kurz, daný poptávkou, je 30 Kč za 1 euro. Směnný kurz naší měny je tedy oproti paritě výrazně podhodnocen. Proto je zboží v zahraničí pro nás dražší.

Kouzlo parity kupní síly

Vraťme se teď zpět k HDP na obyvatele v ČR. Řekněme, že se pohybuje okolo 400 tis. Kč a průměr v EU okolo 27 tis. eur (pro EU jako celek se 1 průměrné euro rovná 1 PPS). Jak porovnat ČR a EU? Při výpočtu máme dvě možnosti:

1.         Použijeme (aktuální) směnný kurz 30 Kč za 1 euro. HDP na obyvatele v ČR je v takovém případě okolo 13,3 tis. eur (400 děleno 30). Zdá se, že se ČR pohybuje okolo 51 % průměru EU (13,3 tis. eur vůči 27 tis. eur).

2.      Použijeme paritu kupní síly 20 Kč za PPS, která odstraňuje vliv podhodnocení nebo nadhodnocení směnného kurzu. HDP na obyvatele je tedy okolo 20,0 tis. (400 děleno 20), což znamená, že se výkonnost české ekonomiky (na obyvatele) pohybuje okolo 74 % průměru EU (20,0 tis. vůči 27 tis.) Je patrné, že výsledky jsou velmi rozdílné oproti použití směnného kurzu. Tento způsob (díky eliminaci odlišných cenových hladin) vystihuje realitu daleko lépe. Toto byl jen ilustrativní příklad, skutečná data zachycují grafy 15 a 16.

Až bude „chlebový“ kurz, bude pro nás v zahraničí levněji.

Pro mezinárodní porovnání v daném roce je vždy vhodnější použít přepočet do PPS. Údaje v eurech sice mohou ilustrovat finanční sílu země, ale o ekonomické výkonnosti příliš nevypovídají. Pokud při porovnání zemí použijeme směnný kurz, do našeho srovnání promlouvá i odlišná cenová hladina v jednotlivých zemích způsobená podhodnoceným nebo nadhodnoceným směnným kurzem. A jedna důležitá věc na závěr. Občas se stává, že je růst HDP na obyvatele v PPS považován za reálný růst ekonomiky. Taková úvaha je však chybná. Údaje v PPS v časové řadě slouží pouze ke zkoumání toho, zda ekonomika konverguje k jiné ekonomice. Implicitně vždy vypovídá o mezinárodním srovnání. Používat tyto údaje ke sledování samotného reálného růstu proto není vhodné.